Česká republika ani Evropa nebudou dlouhodobě konkurenceschopné bez kvalitnějšího vzdělávání, silnější podpory špičkového výzkumu a větší ochoty investovat veřejné prostředky do inovací. Takové poselství zaznělo během debaty pořádané Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI) v prostorách Senátu, na které vystoupili držitel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion, bývalý italský premiér Enrico Letta i spoluzakladatel CERGE-EI Jan Švejnar.
Debatě předcházela slavnostvní ceremonie, kdy předseda Senátu Miloš Vystrčil předal Phillipu Aghionovi Stříbrnou medaili Senátu za „osvícený a zásadní dialog vědce s politiky“. Zdůraznil přitom, že ekonomické a společenské zákonitosti mají pro rozhodování podobný význam jako legislativa.
„Potřebujeme lidi, osobnosti, které jsou ochotny kromě vědeckého bádání také předávat své poznatky, říkat své názory a přesvědčovat ostatní o správnosti cesty, která respektuje vědecké názory,“ řekl Vystrčil. Právě dialog mezi vědou a politikou podle něj představuje zdroj důvěry i lepších rozhodnutí.
Debata samotná se uskutečnila při příležitosti 35. výročí založení CERGE-EI, instituce, která od 90. let pomáhala budovat moderní ekonomické vzdělávání a výzkum v Česku pod vedením ekonoma Jana Švejnara. Ten během diskuse připomněl, že CERGE-EI vznikalo s ambicí dosáhnout stejné kvality, jakou mají nejlepší americká ekonomická pracoviště. A to navzdory svému dlouhodobému fungování s výrazně menšími zdroji než srovnatelné instituce v zahraničí.
Nejsilnější zbraň evropské ekonomiky? Lidé
Co dnes skutečně rozhoduje o konkurenceschopnosti ekonomik? Právě na tuto otázku se zaměřila část diskuse věnovaná inovacím a ekonomickému růstu. Podle Philippe Aghiona, jednoho z nejvlivnějších ekonomů v této oblasti, už není hlavním zdrojem prosperity levná práce nebo průmyslová výroba, ale lidský kapitál. Tedy vzdělání, znalosti a schopnost inovovat. „Hlavním vstupem inovací je vzdělávání,“ uvedl Aghion.
Pokud chce Evropa uspět v éře umělé inteligence a technologických změn, musí podle něj výrazně investovat do kvalitního školství, vědy a výzkumu. Důležité přitom není jen univerzitní vzdělávání, ale i kvalita základních a středních škol. Ty totiž lidi učí adaptovat se na rychle měnící se ekonomiku.
Jan Švejnar upozornil, že právě vzdělávání představuje jednu z oblastí, kde Česká republika zaostává.
„Lidský kapitál je naše eso,“ uvedl s tím, že země nemá přebytek přírodních zdrojů ani velikost trhu, a její budoucnost proto stojí především na schopnosti vychovávat talentované lidi. Česko podle něj stále nedokázalo vybudovat univerzitu světové úrovně a dlouhodobě podinvestovává excelenci ve vzdělávání a výzkumu.
Přestat financovat průměr
Silné poselství zaznělo také od ekonoma Gérarda Rolanda, který působí v CERGE-EI i na University of California v Berkeley. Evropa podle něj nebude schopna konkurovat Spojeným státům a Číně, pokud bude své omezené zdroje rozmělňovat mezi příliš mnoho průměrných institucí. „Musíme se bezohledně soustředit na excelenci,“ řekl Roland.
Silnější evropské financování výzkumu je podle něj nutné. Nemá ale nahrazovat národní podporu. Naopak, obě úrovně se musí doplňovat. Jako příklad uváděl Evropskou výzkumnou radu (ERC).
Mohlo by vás zajímat
Ta podle Aghiona představuje jeden z nejlepších evropských nástrojů financování špičkové vědy. Evropské financování má být podle nich komplementární k národnímu, nikoliv konkurenční.
Stejně důležité je podle Rolanda i soukromé financování, běžné na amerických univerzitách. Připomněl zkušenost z Berkeley, kde většina zdrojů nepochází od státu, ale ze soukromých darů, nadací a partnerství. „Je to doplněk veřejného financování, ne náhrada,“ zdůraznil.
Šance pro Evropu: vědci z USA začínají váhat
Diskuse se dotkla také geopolitické změny. A toho, jak by tento globální posun mohl Evropě pomoci. Aghion upozornil, že část výzkumníků dnes kvůli nejistému prostředí ve Spojených státech začíná více uvažovat o Evropě.
Evropa má podle něj šanci přitáhnout špičkové mozky. Alespoň pokud nabídne stabilní financování, kvalitní instituce a otevřenost vůči zahraničním vědcům. „Je velmi důležité vítat zahraniční výzkumníky,“ doplnil Roland.
Výzkum musí být zaměřen na výsledky, ne granty
Důležitou otázku otevřel během diskuse bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer: jak zajistit, aby úspěch výzkumu nestál na schopnosti získávat granty, ale na skutečných výsledcích. Upozornil, že část veřejných programů podporuje samotné utrácení peněz za výzkum bez jasného dopadu na inovace nebo produktivitu.
Aghion souhlasil, že Evropa musí být mnohem přísnější při vyhodnocování výsledků. Na zkušenosti z Francie ukázal, že některé programy fungovaly spíše jako skrytá podpora firem, zatímco cílené programy zaměřené na excelenci přinesly lepší výsledky. „Neměli bychom opakovat programy, které nefungují,“ uvedl.
Zásadní proto podle něj je ex-post evaluace, tedy systematické hodnocení toho, zda veřejně financovaný výzkum skutečně přinesl výsledky.
Konkurence místo federalizace
Aghion během debaty odmítl představu centralizované federální Evropy. „Nevěřím ve federální Evropu. Věřím v konkurenci mezi námi, která nás bude tlačit kupředu,“ řekl. Evropské země by podle něj měly zároveň spolupracovat i soutěžit, podobně jako přední americké univerzity, které soupeří o talent, ale zároveň spolupracují ve výzkumu.
Pokud chce být Evropa konkurenceschopná vůči USA a Číně, nebude podle ekonomů rozhodující jen regulace nebo průmyslová politika. Klíčové bude, zda dokáže vytvořit prostředí, které podporuje vzdělání, přitahuje talent a soustavně investuje do těch nejlepších.
