Unie koordinuje utajovanou policejní operaci s krycím názvem B@lltring, která se pod vedením Francie zaměřuje na potírání nelegální migrace. Podle německé europoslankyně Özlem Demirelové (Levice) však detaily akce podléhají nezákonnému utajení. Demirelová varuje, že evropské organizace stále častěji kriminalizují běžné migranty a zneužívají nástroje hromadného sledování šifrované komunikace.
B@lltring je krycí název operace EU na kontrolu migrace. Téměř nic o ní není veřejné. Poslankyně Evropského parlamentu Özlem Demirelová (Levice/Německo) chce, aby Rada EU odhalila, kdo stanovuje její „prioritní cíle“ a jak tato data používá. Své obavy vyjádřila v rozhovoru pro EU Perspectives.
Tajná policejní operace má být založena na zpravodajských informacích a zaměřuje se na sítě nelegální migrace. Akci má vést Francie a jsou do ní zapojeny i další unijní země. Německá zástupkyně Levice, která je kurdského původu, si stěžuje, že odpověď Rady neobjasnila rozsah operace, její právní základ ani způsob výběru cílů.
Migrace je normální
„Patřím k těm, kteří migraci nekriminalizují. Migrace je v lidské společnosti v první řadě něco zcela normálního. Odmítám stigmatizaci migrantů jako něco negativního,“ zdůraznila Demirelová.
Poslankyně tvrdí, že Brusel stále více zachází s migrací jako s bezpečnostní hrozbou. Ona sama ji vnímá spíše jako sociální a politický fenomén, který reaguje na globální nerovnosti, konflikty a klimatické krize. „Jako členské státy Unie neseme také vlastní odpovědnost, protože často přispíváme k vytváření příčin vysídlování prostřednictvím válek, klimatických krizí nebo jiných mimořádných událostí,“ prohlásila.
Digitální systémy používané v řízení migrace mohou podle ní vést k automatickému vyloučení části žadatelů a azyl. „Lidé na útěku jsou automaticky prověřováni, aby se co nejrychleji zjistily důvody pro jejich deportaci,“ obává se. Varuje také před nezákonnou výměnou údajů mezi agenturami EU. „Dochází k nezákonnému sdílení údajů mezi agenturami EU, jako jsou Europol a Frontex,“ tvrdí.
Kdo určuje prioritní cíle?
Klíčovým prvkem její parlamentní otázky je definice tzv. „prioritních cílů“ v rámci B@lltringu. „Zajímají nás nejen druhy shromažďovaných údajů, ale také to, kdo definuje prioritní cíle. Domníváme se, že i to může být politicky motivované,“ vysvětlila. Úřady by mohly rozšířit trestné činy související s migrací do dalších trestních kategorií, varovala.
Ilustruje to scénářem ze Středomoří. „Skupina lidí hledajících ochranu se přeplaví přes Středozemní moře v nafukovacím člunu. Někdo ze skupiny se ujme kormidla jednoduše proto, že jinak by to nikdo neudělal. V Unii jsou pak tito jedinci stíháni jako pašeráci,“ řekla.
Zneužívání hromadného sledování
Zprávy týkající se operace B@lltring naznačují zaměření na šifrovanou komunikaci a aktivity související s darknetem. Pro Demirelovou je větším problémem normalizace nástrojů hromadného sledování v migrační a bezpečnostní politice: „Můj postoj je, že nediferencované sledování a hromadné skenování komunikačních dat musí zůstat zakázáno.“
Uznává, že soudy v minulosti napadly nebo zakázaly některé nástroje sledování. Tvrdí však, že úřady stále častěji obcházejí právní záruky. „Existují již právní rámce na ochranu před takovými praktikami, ale tyto zákony se opakovaně obcházejí nebo ignorují. Základní práva jsou proto neustále pod tlakem,“ uvedla.
Mezi prohřešky organizací Europol a Frontex podle ní patří opakované hraniční kontroly, zpožděné postupy udělování občanství, ztráta pracovních příležitostí, zmrazení bankovních účtů a zadržování během cestování. Většinou na základě nesprávných nebo neověřených údajů, které nadále kolují napříč systémy.
„Později se ukáže, že původní podezření se zakládalo na záměně identity. Data však nadále kolují mezi úřady, protože mechanismy mazání a oprav nefungují dostatečně dobře. To ukazuje, že takové systémy mohou mít pro jednotlivce velmi vážné důsledky,“ vysvětlila.
