Státní zemědělský investiční fond (SZIF) odmítá, že by změnil svoje stanovisko ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. „K žádné změně názorů z naší strany nedošlo. Na základě analýzy problému jsme pouze dospěli k závěru, že SZIF není v rámci správní kontroly oprávněn ověřovat, zda žadatelé o dotace v zadávacích řízeních na veřejné zakázky kontrolovali možné naplnění podmínek zákona o střetu zájmů,“ uvedla pro Českou justici mluvčí SZIF Lenka Rezková. Jde totiž o přímou odpovědnost zadavatelů veřejné zakázky, kteří jsou povinni se zákonem o střetu zájmů bezvýjimečně řídit.
Mají se drobní zemědělci vyhnout dodavatelům z holdingu Agrofert, aby jim nehrozily problémy s dotacemi? SZIF se podle Rezkové v uplynulých měsících intenzivně zabýval otázkou, jak by měli žadatelé o dotace postupovat s ohledem na zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů v případech, kdy sami vystupují v pozici zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Fond není podle mluvčí povinen ověřovat, zda žadatelé o dotaci při zadávání veřejných zakázek neporušili zákon o střetu zájmů, ale žadatelé o dotaci v pozici veřejných zadavatelů mají povinnost ustanovení zákona o střetu zájmů striktně dodržovat. „Žadatelům o poskytnutí platby jsme doporučili požadavky zákona o střetu zájmů v procesu zadávání veřejných zakázek vždy zohledňovat a jejich naplnění vyžadovat. K tomu jsme vydali i metodické doporučení,“ dodává Rezková.
K těmto případům v praxi dochází zejména u dotací na nákup zemědělské techniky, kdy žadatelé o dotaci musí při jejím pořizování postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek a organizovat formální zadávací řízení.
Složitá a nepřehledná problematika
Názorně se zde ilustruje složitost a nepřehlednost problematiky týkající se zákona o střetu zájmů a zejména jeho použití ve vztahu k zadávání veřejných zakázek a čerpání dotací. Dosud například zcela chybí metodická podpora veřejným zadavatelům. „Zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o střetu zájmů mají odlišný účel. Ostatně i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyslovil z pozice orgánu dozoru nad dodržováním pravidel zadávání veřejných zakázek svou nepříslušnost k přezkumu možného porušení zákona o střetu zájmů,“ připomíná Lenka Rezková.
Protože se i v daném případě jedná o otázky dosud neupravené zákonem ani evropskými předpisy, provedl SZIF sérii opatření. Například pozastavil žádosti o dotace do doby vyjasnění právního problému.
S ohledem na nejasnost výkladu totiž nebylo zřejmé, zda rozsah jím vykonávané správní kontroly zahrnuje rovněž kontrolu toho, zda žadatelé při zadávání veřejných zakázek postupovali v souladu s ust. § 4b zákona o střetu zájmů (zákaz účasti veřejných funkcionářů a jimi ovládaných společností ve veřejné soutěži).
Právní analýza
Fond také provedl komplexní právní analýzu problematiky. „Všem zadavatelům doporučujeme stanovit neexistenci střetu zájmů jako oficiální zadávací podmínku a zároveň od uchazečů bezvýjimečně vyžadovat čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů,“ uvedla mluvčí. Zákon nedává veřejným zadavatelům jakýkoliv nástroj, jehož prostřednictvím by bylo objektivně možné provést kontrolu naplnění podmínek aplikace ust. § 4b zákona o střetu zájmů. Pro tyto účely nevzniklo žádné doporučení či metodika vyhotovená např. ze strany gestora zákona o střetu zájmů (Ministerstvo spravedlnosti) či zákona o zadávání veřejných zakázek (Ministerstvo pro místní rozvoj), která by veřejným zadavatelům poskytla alespoň rámcový návod, jak požadavky ust. § 4b zákona o střetu zájmů kontrolovat.
Po vyjasnění právních otázek přistoupil SZIF k obnovení administrace všech žádostí o platbu, které z důvodu předběžné opatrnosti dříve pozastavil, o čemž jednotlivé žadatele v polovině srpna informoval dopisem.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tento týden uvedlo, že kvůli zlepšení kontroly střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů svolá v nejbližším možném termínu jednání s dalšími resorty, které jsou řídícími orgány, a zástupci ministerstva financí. Probrat chce další postup České republiky včetně časového rámce, kdy bude možné na požadavky Evropské komise reagovat.
(epa)
Článek je převzat z portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do vydavatelství Media Network.
