Švýcaři dnes rozhodují, zda výrazně zpřísní pravidla své tradiční neutrality. Pokud by návrh prošel, země by až na výjimky nemohla uvalovat hospodářské sankce na státy zapojené do válečných konfliktů. Omezení by se týkalo například sankcí proti Rusku. Švýcarsko by zároveň nemohlo v době míru spolupracovat s vojenskými aliancemi včetně NATO. Průzkumy ale naznačují, že voliči změnu odmítnou.

Referendum se koná v neděli 27. září a jeho cílem je zakotvit v ústavě podstatně přísnější výklad švýcarské neutrality. Samotná neutralita země přitom předmětem hlasování není. Jde především o to, jakým způsobem ji bude Švýcarsko v budoucnu uplatňovat.

Iniciativa požaduje, aby byla neutralita v ústavě výslovně označena za trvalou a ozbrojenou. Švýcarsko by nesmělo vstoupit do žádného vojenského či obranného spojenectví ani s takovou aliancí spolupracovat. Výjimka by nastala v případě, že by země byla vojensky napadena nebo by jí útok bezprostředně hrozil.

Sankce jen ve výjimečných případech

Významný dopad by případné schválení mělo na švýcarskou sankční politiku. Země by nesměla přijímat vlastní sankce proti státům zapojeným do války. Výjimku by představovaly sankce schválené Organizací spojených národů a opatření, která mají zabránit jejich obcházení.

V současnosti má švýcarská vláda podstatně větší volnost. U sankcí mimo rámec OSN rozhoduje případ od případu, zda je jejich převzetí v zájmu země. Může tak přijímat například sankce Evropské unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo významných obchodních partnerů. Po ruské invazi na Ukrajinu Švýcarsko převzalo velkou část sankcí Evropské unie proti Rusku.

Právě tento krok patří mezi hlavní argumenty zastánců změny. Tvrdí, že Bern se připojením k sankcím od tradiční neutrality odchýlil. Iniciativu prosazují kruhy spojené se Švýcarskou lidovou stranou (SVP), která je nejsilnější stranou v parlamentu. Kampaň zastánců změny pracuje s heslem „Ne válce, ano neutralitě“.

Podle iniciátorů by pevnější pravidla posílila bezpečnost země a obnovila její důvěryhodnost jako neutrálního prostředníka.

Vláda: Švýcarsku by to svázalo ruce

Proti návrhu se postavila švýcarská vláda i parlament. Podle nich současná podoba neutrality poskytuje zemi prostor reagovat na měnící se bezpečnostní situaci a chránit vlastní ekonomické a bezpečnostní zájmy.

Vláda upozorňuje, že nové pravidlo by zkomplikovalo také bezpečnostní spolupráci se zahraničními partnery. Švýcarsko sice není členem NATO, v současnosti s aliancí spolupracovat může. Po schválení iniciativy by byla taková spolupráce v době míru výrazně omezena.

Ministr zahraničí Ignazio Cassis argumentuje, že právě schopnost pružně reagovat na nové okolnosti je jednou ze silných stránek švýcarského pojetí neutrality. „Švýcarsko bylo a je neutrální a neutrální zůstane,“ uvedl při zahájení kampaně před referendem.

Vláda zároveň upozorňuje na možné hospodářské a zahraničněpolitické důsledky omezení sankcí. Švýcarsko by podle ní v některých případech nemohlo reagovat na porušování mezinárodního práva společně se svými hlavními obchodními partnery. To by podle kabinetu mohlo poškodit jeho zájmy i pověst a vyvolat reakce dalších zemí.

Průzkumy očekávají odmítnutí

Poslední průzkumy naznačují, že přísnější pojetí neutrality podporu většiny Švýcarů nezíská. Podle průzkumu Tamedia a 20 Minuten bylo proti změně přibližně 68 procent dotázaných. Pro její přijetí se vyslovovalo kolem 31 procent.

K přijetí lidové iniciativy je navíc ve Švýcarsku potřeba takzvaná dvojí většina – návrh musí podpořit nejen většina hlasujících v celé zemi, ale také většina kantonů.

Švýcarská neutralita má kořeny v roce 1815 a od roku 1848 je zakotvena ve federální ústavě. Přesný způsob jejího praktického uplatňování ale ústava nestanovuje. Právě tuto volnost chce nynější iniciativa výrazně omezit.