Světovými metropolemi se šíří nový trend. Standardního a nočního starostu doplňují už i starostové pro cyklistiku. Začalo to v Amsterdamu.
Je jí sedmačtyřicet a je tak trochu cyklistickou aktivistkou. Do sedla jízdního kola usedla poprvé v sedmi letech a doslova jí to prý uchvátilo. Firoza Sureshová se teď může pyšnit ještě jedním titulem: cyklistická starostka v indické Bombaji. Podle listu Times of India je jejím cílem dostat do sedel více Bombajanů a změnit paradigma jejich uvažování o dopravě.
„Věděli jste, že Bombaj je hned po Dillí druhým nejvíce znečištěným městem Indie?“ ptá se Sureshová, která do světa neziskových aktivit přišla z reklamního byznysu. „Musíte být opravdu tam venku mezi lidmi a mluvit s nimi, abyste je přesvědčili k výměně automobilu za jízdní kolo, když cestují po městě. Ostatně to sama dělám už od roku 2012,“ dodává.
Na kolech jezdí, ale ne do práce
V největším indickém městě se prý najde stále více lidí, kteří neváhají vzít kolo a projet se. Jenže naprostá většina z nich to provozuje jako pohybovou aktivitu před, nebo po práci, ale do práce samotné se kolo jako dopravní prostředek stále zdráhají využívat. „Mám pocit, že z toho mají skoro nějaký psychický blok,“ říká Sureshová.
Před dvěma lety vyrazila do Amsterdamu, když se právě na tamní konferenci věnované jízdě na kole dozvěděla o programu „Cyklistický starosta“. „Od té doby jsem s lidmi z programu byla v kontaktu a letos v lednu mi přišel diplom, že jsem byla vybrána jako cyklistická starostka Bombaje,“ chlubí se Sureshová. Přitom není v Indii první. Cyklistických starostů je ve druhé nejlidnatější zemi už šest.
Bombaj by se přitom mohlo stát hlavním indickým městem cyklistů. Alespoň takovou ambici Sureshová má. Už dnes se tam totiž nachází poměrně hodně cyklostezek a další by mohly přibýt. Zbývá už jen přesvědčit co nejvíce lidí, aby je využívali. „Nezanedbatelnou roli v tom hrají sociální sítě. Jako cyklistická starostka na ně umisťuji mnoho postů s cyklistickou tématikou. Lidé se tak snadno mohou dozvědět o všech možných benefitech jezdění na kole namísto automobilem,“ říká se zápalem indická cyklostarostka.
Nejlidnatější město Indie má k jízdě na kole ideální podmínky. Je totiž rovinaté. „Udělat z něho hlavní cyklistické město ale není práce pro jednoho člověka. Musí se tomu věnovat celý tým lidí,“ vysvětluje Sureshová. Má v plánu se tak co nejdříve setkat se zástupci města a sdělit jim svou vizi. Za sebou má už několik setkání s různými firmami, které podnikají ve službách a doprava po městě je pro ně klíčová. Naposledy se tak Sureshová viděla s představiteli asociace firem rozvážejících hotová jídla a snažila se jim vysvětlit, že i to lze dělat bez používání automobilů.
Dětská cyklostarostka vládne v Amsterdamu
Ne nadarmo Sureshová v souvislosti s titulem cyklostarostky zmiňuje Amsterdam. Právě z nizozemské metropole totiž pochází iniciativa 50/30, která si klade za cíl zvýšit podíl dopravy prostřednictvím jízdních kol na padesát procent veškeré dopravy vykonané po městě. A to vše do roku 2030. Za projektem cyklostarostů pak stojí amsterdamská sociální firma BYCS.
Zhruba ve stejnou dobu, kdy se Firoza Sureshová stala první bombajskou cyklostarostkou, událo se něco podobného právě v Amsterdamu. Devítiletá Lotta Croková se stala první dětskou cyklostarostkou světa. „Jejím úkolem je inspirovat děti k jízdě na kole každý den a upozorňovat na překážky, kterým děti-cyklisté ve městě čelí,“ uvedl list The Guardian.
Mohlo by se zdát, že něco takového je v Amsterdamu zbytečné. Vždyť jde o hlavní město cyklistů a na kolo denně usedá asi 850 tisíc lidí, což představuje necelé dvě třetiny obyvatel nizozemské metropole. Jenže děti na jízdních kolech jsou přece jen vystaveny určitým rizikům. „Tři největší nebezpečí, která nás mohou na kole potkat, jsou automobily, turisté na kolech a koloběžky. Automobily zabírají příliš mnoho místa, turisté nevědí, jak se mají na kolech správně pohybovat, a koloběžkaři často nekoukají nalevo napravo a prostě vás přejedou,“ řekla Lotta.
To ale není jediný důvod, proč mít dětskou cyklostarostku. „V Amsterdamu žijí lidé z desítek různých kulturních prostředí a někteří z nich zkrátka nevidí jízdní kolo jako bezpečný dopravní prostředek,“ řekla Guardianu Katelijne Boermová, která plní v Amsterdamu plní funkci cyklostarostky z řad dospělých. Ti pak často své děti vozí do školy automobilem nebo je posílají autobusem. „Máme zde na 125 tisíc dětí, a tak jsem přemýšlela, jak je oslovit a zároveň upozornit, že i ony mohou jezdit na kolech,“ dodala s tím, že právě dětskou cyklostarostku vidí jako vhodný způsob, jak děti k jízdě na kole přilákat.
A Lotta se své funkce ujala s vervou. Dala již několik rozhovorů a v nejbližší době se chce setkat s amsterdamským starostou, aby mu sdělila, co by radnice pro dětské cyklisty mohla udělat. „Jedním z mých návrhů bude vybudování dětského cyklistického parku, kde se budou děti moci učit na kole jezdit,“ řekla Lotta Croková s tím, že takové místo je mnohem bezpečnější, než se jízdu na kole učit na rušné ulici.
-zm-
