Studie: HDP Prahy se může letos propadnout o skoro tři procenta, ale i hlouběji

Celkový útlum ekonomiky s sebou podle autorů přinese méně peněz z daní do rozpočtu hlavního města. Výpadek příjmů bude i například z ubytovacích poplatků nebo odpuštěných či nezaplacených nájmů, píše se v studii. V absolutních číslech to podle modelů může znamenat pokles příjmů o 8,4, 5,6 nebo 2,8 miliardy korun. Repro: praha.eu

Hrubý domácí produkt (HDP) hlavního města by se v důsledku ekonomického útlumu souvisejícího s pandemií koronaviru mohl letos propadnout při optimistickém scénáři o 2,9 procenta, při pesimistickém pak až o 11,8 procenta. Vedení magistrátu také musí počítat s miliardovými výpadky příjmů. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovali ekonomové CEVRO Institutu. Praha se na celkovém HDP České republiky podílí zhruba čtvrtinou.

Hrubý domácí produkt (HDP) hlavního města Prahy by se v důsledku ekonomického útlumu souvisejícího s pandemií koronaviru mohl letos propadnout při optimistickém scénáři o 2,9 procenta, při pesimistickém pak až o 11,8 procenta. Vedení magistrátu také musí počítat s miliardovými výpadky příjmů. Podle studie, kterou vytvořili ekonomové CEVRO Institutu Praha Dominik Stroukal, Matěj Gregárek a Pavol Minárik, je Praha specifická například velkým podílem cestovního ruchu. „Cestovní ruch byl zasažen ze všech odvětví ekonomiky pravděpodobně nejvíc, a to nejprve nemocí samotnou a poté nařízeními vlády,“ stojí v dokumentu. Autoři na druhou stranu upozornili, že v metropoli je naopak větší podíl oblastí, které pandemie zasáhla méně, jako je IT nebo telekomunikace.

Autoři vytvořili tři modely, podle pesimistického výkon pražské ekonomiky v důsledku pandemie klesne o 11,8 procenta, zatímco v celé republice o 13,1 procenta. Střední scénář odhaduje v metropoli pokles o 7,4 a v Česku o 8,4 procenta. V optimistické variantě pak studie počítá s poklesem o 2,9, respektive o 3,6 procenta.

Celkový útlum ekonomiky s sebou podle autorů přinese méně peněz z daní do rozpočtu hlavního města. Výpadek příjmů bude i například z ubytovacích poplatků nebo odpuštěných či nezaplacených nájmů, píší. V absolutních číslech to podle modelů může znamenat pokles příjmů o 8,4, 5,6 nebo 2,8 miliardy korun. Původně schválený pražský rozpočet na letošní rok počítal s příjmy 60,7 miliardy korun a měl být vyrovnaný. To však s ohledem na stávající situaci podle autorů již nebude možné.

Autoři studie dále nabídli příklady naplánovaných investičních akcí, které by bylo možné odložit. Jde o ty projekty, které vyjdou letos nebo příští rok na více než 50 milionů korun nebo zatím nebyly zahájeny. Mezi takové plány podle ekonomů patří například nákup nového městského mobiliáře, rekonstrukce Průmyslového paláce, výstavby bytových domů, stavby nové lávky v Troji a nového mostu mezi Prahou 4 a 5 nebo revitalizace Václavského náměstí a holešovické tržnice. Celkem by se podle studie odložením vybraných projektů daly ušetřit více než dvě miliardy korun.

Vedení Prahy v minulých týdnech schválilo například odklady nájmů u svých nebytových prostor či zrušilo jejich zvýšení o inflaci. Jedná i o jejich odpuštění u vybraných podnikatelů. Praha také plánuje dát více než půl miliardy korun ze svého evropského operačního programu na záruky pro úvěry firmám. Pokud jde o investice, zatím vedení magistrátu o jejich rušení nemluví. Jeho zástupci naopak zmínili, že posílení investic ze strany města může být jednou z cest, jak pomoci firmám. S řešením koronavirové krize má magistrát i přímé náklady, plynoucí například z nákupu ochranných pomůcek, zajištění ubytování pro lidi bez domova nebo posílení úklidu v ulicích.

-čtk-