Spuštění tří obrovských zásobníků peněz na boj za lepší životní prostředí se chystá v nejbližších 12 měsících. Jeden na národní úrovni a dva celoevropské. Řeč je o Modernizačním fondu, který je ukotven v prvním zákoně letošního roku a jehož založení vychází z evropské legislativy, o European City Facility (EUCF) a o Mechanismu pro spravedlivou transformaci na klimaticky neutrální EU v roce 2050. V prvním by mělo být alokováno okolo 100 miliard korun a začne fungovat v roce 2021, druhý zahájí činnost již za měsíc a má v něm být 320 milionů eur, což je zhruba 11,5 miliardy korun. Třetí by měl s pomocí soukromých zdrojů vygenerovat až bilion eur. Suma je však určena pro celou Evropskou unii.
Ulehčit malým a středním obcím přístup k poradenským službám ohledně financování, fondům EU a podobným zdrojům s ambicí oslovit více než 8.000 obcí napříč Evropskou unií. To jsou hlavní cíle projektu s názvem European City Facility (EUCF). Podpora by měla přinést nejméně 225 investičních konceptů sloužících k mobilizaci investic do opatření pro boj se změnami klimatu ve městech. Ty by měly zajistit soukromé a veřejné investice. Celkově se mluví o více než 320 mil. EUR.
„EUCF se zaměřuje na podporu vzdělávání minimálně 450 městských úředníků a zaměstnanců místních samospráv v oblasti vytváření významných projektů a poskytuje jim nástroje, kontakty a příležitosti pro přenos znalostí, které nejen usnadňují a urychlují implementaci investičních koncepcí prostřednictvím inovativních mechanismů financování a slučování projektů, ale mohly by také sloužit k využití těchto zkušeností při aplikaci opatření v dalších městech,“ řekl k EUCF Jan Pejter ředitel divize mezinárodních projektů společnosti Enviros, která se podílela na přípravě tohoto celoevropského nástroje financování boje s klimatickými změnami. Firma dokonce loni v září hostila v Praze přípravné setkání k tomuto projektu.
Finance podle Pejtera budou rozděleny do 3-4 paralelních regionální výzev (2020 –2022) – Severní a západní Evropa, Střední a východní Evropa a Jižní Evropa. Přičemž „náš“ středoevropský region by měl získat nejvíce peněz a to až 4,83 milionů eur. Zahájení projektu je plánováno těsně za polovinu února (18. nebo 19. 2.) v Bruselu. Na jaře letošního roku by měla být vyhlášena první výzva. Sledujte twitter @eucityfacility
Podle Jana Pejtera budou mít šanci spíše větší projekty, je třeba spojit více měst či obcí, aby rozsah financování byl zajímavý například pro Evropskou investiční banku a jiné velké finanční instituce. Podle jeho odhadů by z České republiky mohlo být podpořeno 8-10 projektů ročně. Tyto informace zazněly na 11. ročníku konference “Energetický management pro veřejnou správu“ pořádanou společností B.I.D. Services.
100 miliard z emisních povolenek na dekarbonizaci
Dosud se také nepříliš mluví o tzv. „Modernizačním fondu“, do nějž poputují z evropského obchodování s emisními povolenkami. Náměstek ministra životního prostředí pro sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Jan Kříž uvedl, že by v něm mělo být alokováno více než 100 miliard korun (bude záviset na ceně emisních povolenek, jejichž výtěžek poputuje do fondu).
Fond spadá pod ministerstvo životního prostředí a s penězi bude nakládat Státní fond životního prostředí. Vznik Modernizačního fondu má oporu v zákoně – dokonce je to první zákon roku 2020 (takže se jeho číslo bude dobře pamatovat 1/2020) a je transpozicí evropské směrnice o obchodování s emisemi skleníkových plynů.
O peripetiích při vyjednávání této směrnice jsme psali v roce 2017. Poprvé jsme o tématu informovali v textu Státy EU budou muset informovat o dodávkách energií ze třetích zemí. Komise na ně chce dohlížet. Poté jsme se na názor na ambiciózní plány ptali našich a slovenských zástupců v Evropském parlamentu, z čehož vznikla roztržka mezi komunistickou europoslankyní Kateřinou Konečnou a zástupci lidovců Michaelou Šojdrovou a Luďkem Niedermayerem.
Přečtěte si důvody hádky českých europoslanců:
Europoslanci se přou o to, zda má EU pomáhat všem státům s rozvojem průmyslu
O vizích českého zákona jsme informovali v textu Obchodování s emisemi čeká nový zákon.
Podle náměstka Kříže se nyní připravuje evropské prováděcí nařízení. Jeho kolegové intenzivně pracují na národní implementační struktuře. „V rámci veřejné správy se prozatím uvažuje o podpoře komunitní energetiky, ostrovních systémů, a zvyšování energetické účinnosti ve státních budovách,“ řekl Kříž. Větší díl krajíce si tedy ukrojí velké energetické podniky, na jejichž dekarbonizaci budou peníze určeny především. Dalším cílem je podpora obnovitelných zdrojů energie, která musí být ovšem nastavena zcela jinak než před 10 lety, kdy vznikly pojmy „solární boom“ a „solární baroni“.
Podle náměstka Kříže je klíčovou změnou přístup ke znečišťovatelům. „Zatímco dosud byli zvyklí na velmi mírný přístup k získávání povolenek na znečištění, nyní budou muset doložit, že opravdu hodlají investovat do dekarbonizace svých provozů. Tyto projekty budeme posuzovat,“ řekl Ekonomickému deníku Kříž na konferenci “Energetický management pro veřejnou správu“. O dalších podporovaných aktivitách se podle Kříže intenzivně jedná.
„Pokud budou finanční zdroje z Modernizačního fondu využity správně, urychlí v Česku dekarbonizaci. Česko během uplynulého desetiletí spíše prováhalo příležitosti k proměně energetiky. Podíl obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny stagnuje okolo 13 % a nové projekty zejména v posledních 10 letech nenarůstaly. Proto se může Modernizační fond stát potřebným impulsem pro restart zelené energetiky,“ uvedl pro portál o přírodě, životním prostředí a ekologii Ekolist Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Portál Ekolist dokonce označil první zákon tohoto roku za „nejzásadnější krok ochrany klimatu na desetiletí“.
Bilion eur pro klimaticky neutrální Evropu do roku 2050
Dalším obřím projektem, který byl představen Evropskou komisí minulý týden, je Mechanismus pro spravedlivou transformaci. Ten má v letech 2021 až 2027 vygenerovat nejméně 1 bilion eur s cílem zmírnit socioekonomické dopady plánované transformace Evropy na klimaticky neutrální oblast, čemuž je Evropská unie odhodlána v rámci své Zelené dohody pro Evropu dostát jako první uskupení zemí na světě. Součástí mechanismu bude „Fond pro spravedlivou transformaci“ na podporu regionů nejvíce postižených transformací z těžkého průmyslu na jeho ekologičtější formy. Typicky tak půjde o uhelné regiony a ty, kde je stále jiný těžký průmysl. Tyto regiony by podle Evropské komise měly obdržet 7,5 milionu eur, podmínkou je spolufinancování „očistných“ projektů z národních zdrojů. Spolu s příspěvky z dalších evropských fondů by se tak měly zajistit finanční prostředky ve výši 30 až 50 miliard eur, které zmobilizují ještě více investic.
Již v prosinci jsme psali, že i přes obecnou podporu Zelené dohodě je to právě její financování, které vyvolává největší otázky. V tomto ohledu patří mezi známé kritiky Zelené dohody například český europoslancec Alexandr Vondra (ODS), podle něhož si EU klade nereálné cíle, které ani nedokáže zaplatit a dopadnou těžce na ty nejzranitelnější. „Říkáte tomu dohoda, ale ve skutečnosti je to revoluce. Možná ji snadno prodáte europoslancům, ale hůře již lidem,“ řekl tehdy Vondra místopředsedovi Evropskské komise Fransi Timmermansovi odpovědnému za Zelenou dohodu. „A Madrid ukázal, že obchodování s uhlíkem může vést k obchodní válce,“ upozornil Vondra na skutečnost, že za neúspěchem prosincového klimatického sumitu v Madridu stojí vlastně neschopnost států dohodnout se na systému obchodování s emisemi.
Podle Vondry je částka 1 miliardy eur ročně z rozpočtu EU na všechny státy EU směšná. „Říká se tomu „plivnutí do Kanady“, napsal Vondra na svém twitteru a dodal: „Naděje, že soukromý sektor dodá 90 procent do 100 miliard, je iluzí.“
„Je to vzkaz těžařům uhlí ve španělské Asturii, západní Makedonii či Slezsku, rašelinářům v irských Midlands a či pobaltským regionům těžícím ropné břidlice,“ trvá však na svém Timmermans, podle něhož je zapotřebí zmobilizovat všechny kapacity, které pomohou odvrátit blížící se katastrofu. „Mechanismus pro spravedlivou transformaci pomůže nejvíce dotčeným oblastem tím, že zde zvýší atraktivnost investic a nabídne jim balíček finanční a praktické podpory. Představuje tak náš závazek k solidaritě a spravedlnosti,“ dodal. Timmermans se již dříve vyjádřil, že věda je neúprosná a Evropané by spáchali morální zločin, kdyby nekonali podle toho, co ukazují data.
Mechanismus pro spravedlivou transformaci je součástí rozsáhlého investičního plánu Evropské komise na realizaci Zelené dohody, který by měl nejen mobilizovat finanční prostředky EU, ale také vytvořit podpůrný rámec, který usnadní a podnítí veřejné i soukromé investice nutné pro přechod ke klimaticky neutrálnímu, ekologickému, konkurenceschopnému a inkluzivnímu hospodářství. Součástí Mechanismu je nejen zmíněný Fond pro spravedlivou transformaci, ale i část prostředků vyhrazených v rámci investičního programu InvestEU a nový úvěrový nástroj pro veřejný sektor, který bude zřízen ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a zajištěn rozpočtem EU.
Jiří Reichl, Helena Sedláčková
