Státní fond životního prostředí (SFŽP) od počátku roku schválil tři velké projekty na snižování emisí v průmyslu v celkové výši 4,6 miliardy korun. Zatímco v minulých letech čerpaly dotace z Modernizačního fondu hlavně teplárny a investoři do fotovoltaiky, tentokrát se dostalo i na výrobní podniky. Konkrétně podporu získají společnosti AL Invest Břidličná, Českomoravský cement a BorsodChem MCHZ.
Nejvyšší dotaci – 1,94 miliardy korun – získá podle přehledu schválených projektů na webu SFŽP zpracovatel hliníku AL Invest Břidličná. Ten má v plánu pořídit moderní technologie, které budou méně energeticky náročné oproti současnému stavu a umožní redukci technologického odpadu. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 50 procent. Podle dřívějších informací chce AL Invest Břidličná, patřící do skupiny MTX Group miliardáře Petra Otavy, investovat do roku 2028 do modernizace výroby celkem 5 miliard korun.
Druhá v pořadí je svou výší dotace 1,42 miliardy korun, kterou bude z Modernizačního fondu čerpat ostravská chemička BorsodChem MCHZ na projekt modernizace výroby kyseliny dusičné. BorsodChem se věnuje převážně organické chemii, vyrábí produkty pro umělá sladidla, gumárenství, farmacii, agrochemii či úpravu vody. Jedná se o bývalé Moravské chemické závody (MCHZ), které v roce 2000 koupil maďarský BorsodChem. Ten je od roku 2011 součástí čínské skupiny Wanhua Chemical Group.
Třetím příjemcem dotace je Českomoravský cement, který získá 1,22 miliardy korun na modernizaci procesu výpalu slínku v Cementárně Mokrá. Podnik již dříve vypsal veřejnou zakázku na dodávku a montáž nové, energeticky úspornější vypalovací linky, která by nahradila dvě původní linky na výrobu slínku – tedy meziproduktu pro výrobu cementu. Společnost Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice, patří do nadnárodní skupiny HeidelbergCement.
Mohlo by vás zajímat
Modernizační fond aneb zdroje jsou
Ministerstvo životního prostředí v informační zprávě pro vládu z loňského prosince uvedlo, že objem schválených dotací z Modernizačního fondu se blíží 58 miliardám korun. Hlavní podíl na tom má oblast ekologizace teplárenství (33 miliard korun). Zatím bylo schváleno 23 projektů dekarbonizace tepláren, které v součtu přinesou snížení emisí oxidu uhličitého o 2,53 milionu tun ročně. Přehled největších podpořených projektů naleznete ve zprávě Rekordní dotace 7,5 miliardy korun. ČEZ ji použije na přechod Elektrárny Mělník z uhlí na plyn.
Modernizační fond dále přispěl na 769 projektů výstavby nových fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2076 MW. To znamená, že celkový instalovaný výkon solárních elektráren v České republice skoro zdvojnásobí. Přehledy největších příjemců dotací na fotovoltaiku zveřejnil Ekonomický deník v dubnu 2023 (Nejvíc peněz na fotovoltaiku z ModFondu získal ČEZ, uspěli také miliardáři Tykač, Otava, Háva a Babiš) a v březnu 2022 (Kdo rozjede nový solární boom v Česku? V první vlně to bude ČEZ, SUAS, Global Energy a PRE).
David Tramba
