V sobotu se po celém Německu zapojily desetitisíce lidí do demonstrací za kvalitnější vzdělávání a nižší životní náklady. Podobné protesty se konaly také ve Francii, kde podle odhadů úřadů vyšlo do ulic přes 300 000 lidí. V obou zemích byly manifestace převážně pokojné, na několika místech ale vypukly potyčky a nepokoje.

Demonstrace v Německu organizovala iniciativa Gen Z regelt (Generace Z to zařídí), která je naplánovala ve 34 městech včetně Berlína, Frankfurtu nad Mohanem nebo Mnichova. V době rostoucích životních nákladů skupina odmítá povinnou vojenskou službu a požaduje větší investice do vzdělávání.

Oficiální údaje ze sobotního odpoledne naznačovaly, že účast byla nižší, než organizátoři původně očekávali. Ti počítali se 182 000 účastníky. Policie ve Frankfurtu, Mnichově a Berlíně informovala až o 18 000 demonstrantech, což je polovina z přibližně 36 000 lidí, které uváděli organizátoři.

Protesty probíhaly převážně pokojně

Německé úřady uvedly, že demonstrace, které se konaly souběžně s oslavami Halloweenu, byly zatím převážně pokojné. Zároveň ale varovaly před pokusy extremistických skupin manifestace zneužít. V Hamburku někdo zapálil několik barikád.

„Jsme tu dnes, abychom bojovali za mír a svobodu, nikoliv za válku a nátlak,“ řekla v Berlíně mluvčí iniciativy Gen Z regelt Lina Friedrichová. „Nejdůležitější je pro nás lepší podpora zdravotnictví a školství. Jsme proti povinné vojenské službě,“ dodala.

Zapojily se i extremistické skupiny

Podle německého ministerstva vnitra se do podpory demonstrací zapojily také části krajně levicové extremistické skupiny v Německu a některé skupiny napojené na zahraniční extremistická hnutí. Některé obchody v německých městech před demonstracemi z obav z možných nepokojů zabednily výlohy a plánovaly předčasné uzavření.

Protesty se konají v době, kdy se Německo snaží oživit hospodářský růst a čelí rostoucímu tlaku na důchodový systém a veřejné služby.

Ve Francii vyšly do ulic statisíce lidí

Protesty v Německu navazují na vlnu demonstrací ve Francii, kde jen v sobotu vyšlo do ulic na 320 000 lidí. I těchto protestů se účastní převážně mladí lidé, kteří požadují lepší podmínky ve vzdělávání a řešení rostoucích životních nákladů. Francouzské úřady nasadily po celé zemi přibližně 70 000 policistů a četníků. Předchozí protesty provázely také nepokoje, rabování a střety s policií.

Na hlavní demonstraci v Paříži se sešlo 70 000 lidí. Sobotní účast je tak nižší než 410 000 lidí z minulé soboty a 550 000 demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.

Potyčky v několika francouzských městech

Demonstrace byly převážně poklidné, v několika francouzských městech včetně Toulouse, Marseille či Paříže ale vypukly potyčky. Policie dříve uvedla, že k 14:00 zaznamenala 65 protestních akcí, při nichž bylo zadrženo 27 lidí, zatímco 24. října jich bylo 217.

Policie v Paříži přesunula demonstraci mimo centrum města, aby snížila riziko nepokojů v okolí vládních budov a turistických památek. Protestního pochodu se zúčastnili především mladí lidé a studenti.

Protest i na obranu veřejných svobod

Ve Francii se tentokrát celostátní den demonstrací vedle protestu proti vysokým životním nákladům konal také na obranu veřejných svobod. Hnutí žlutých vest, které k demonstracím vyzvalo, tak reagovalo i na situaci před týdnem, kdy úřady množství pochodů zakázaly kvůli obavě z násilností a rabování.

Po celé Francii mělo na pochody stejně jako minulou sobotu dohlížet na 70 000 policistů a četníků. Ministr vnitra Laurent Nuňez řekl, že sobota „představuje velmi vysoké riziko pro veřejný pořádek“ a že radikální levicové skupiny na internetu opět vyzývají k násilnostem při povolených protestech.

Hnutí začalo mezi středoškoláky

Protesty začaly minulý měsíc jako hnutí středoškoláků, kteří upozorňovali na zanedbané školní budovy, nedostatek učitelů a systém přijímání na vysoké školy, jenž podle nich znevýhodňuje studenty z chudších poměrů. Později se k nim připojily odbory a další skupiny nespokojené s prezidentem Emmanuelem Macronem, které vznesly řadu vlastních požadavků.

Velká většina dřívějších demonstrací byla pokojná, skupiny výtržníků však opakovaně útočily na policisty zábavní pyrotechnikou a různými předměty. Některá shromáždění pak přerostla v nepokoje a rabování. Policie reagovala slzným plynem, rozptylovacími granáty, vodními děly a dalšími prostředky, které vedly ke zraněním v řadách demonstrantů.