Vnitro má už v březnu předložit návrh zákona proti šíření teroristického obsahu on-line. Hostingové firmy a média budou muset odstraňovat teroristický obsah. Příkaz k odstranění bude vydávat policie nebo Europol, rozhodovat mají správní soudy. Transpozice evropského nařízení má vyloučit propagaci on-line přenášených poprav a terorismu. Policie za tři roky zjistila třicet videí, manifestů a návodů.
Podle materiálu, který má Česká justice k dispozici, by měl zákon vejít v účinnost od června 2022. Jde o implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady z dubna 2021, o kterém rozhodovala už Legislativní rada předešlé vlády 1. prosince 2021. Protože evropské nařízení nepřipouští diskreci, tehdejší předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová vyhověla ministru vnitra Janu Hamáčkovi a zákon bude vypracován bez hodnocení dopadů (RIA).
Zákon se dotkne poskytovatelů obsahu, tedy on-line portálů a médií a poskytovatelů hostingových služeb, a to i přesto, že v České republice nejde o významný problém a k šíření terorismu on-line zde dochází minimálně, jak uvádí materiál. „Vzhledem k nízké míře šíření teroristického obsahu v České republice bude bezprostřední dopad nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 nevelký, ale v jiných členských státech ji situace odlišná, takže – s přihlédnutím k Schengenskému prostoru volného pohybu osob – dojde i k redukci teroristických rizik pro české občany a území,“ stojí v materiálu.
„Cílem tohoto nařízení je průběžné a efektivní odstraňování teroristického obsahu online, které přímo snižuje reálný dopad některých teroristických trestných činů postihovaných směrnicí 2017/541(EU). Zejména snižuje dopad trestných činů podpory a propagace terorismu, včetně sekundárního dopadu některých teroristických trestných činů (online přenášené ,popravy apod.) na veřejné mínění evropských společností.,“ uvádí důvody návrhu ministerstvo vnitra.
Deset teroristických obsahů ročně
Dalšími dotčenými novou právní úpravou budou Policie České republiky, Český telekomunikační úřad, Ministerstvo vnitra, správní soudy a Agentura EU pro spolupráci donucovacích orgánů (EUROPOL) v pozici správních úřadů.
Jak dále vyplývá z materiálu, pro policii nejde o nic nového: „Pokud jde o plnění příkazů k odstranění, v dosavadní praxi Policie České republiky bylo zjištěno za poslední zhruba 3 roky asi 30 videí, materiálů, manifestů a návodů (nebo jejich kopií) jednoznačně spadajících do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784, které byly online přístupné v rámci hostingových služeb poskytovaných v České republice (nikoli nutně provozovaných v České republice).“
Razantní změna není předpokládaná
Z nízkého výskytu plynou podle materiálu také stávající nízké náklady. „Předpokládané náklady vycházejí z odhadu pokračování dosavadního trendu velmi nízkého výskytu veřejně šířeného teroristického obsahu v rámci českých digitálních platforem, a jako takové budou hrazeny z rozpočtových prostředků příslušných orgánů (Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Českého telekomunikačního úřadu).“
To se může, ale nemusí změnit jednak propojením mezi orgány EU a za další případným „razantním zvýšením“ výskytu teroristického obsahu v ČR: „Postupná implementace softwarového prostředí pro komunikaci mezi příslušnými orgány Evropské unie a následně i poskytovateli hostingových služeb by neměla představovat zvláštní finanční nároky. Potenciální budoucí dopady na státní rozpočet by mohly být významné jen v případě dosud nepředpokládaného razantního zvýšení počtu a frekvence výskytu teroristických materiálů online v České republice,“ vysvětluje materiál.
Náklady klientů, dopad jen na stovky firem z tisíců
Právní úprava však může mít dopad i na zákazníky: „Poskytovatelé hostingových služeb by teoreticky mohli náklady spojené s odstraňováním teroristického obsahu a případně i s prevencí jeho výskytu přenést na své uživatele, nicméně vzhledem k obchodnímu modelu většiny platforem (služby nezpoplatňují) a celkově výraznému konkurenčnímu prostředí v oblasti služeb informační společnosti nelze předpokládat, že v praxi dojde k rozeznatelným dopadům na spotřebitele v relevantním rozsahu. Navíc shodná právní úprava bude platit v rámci všech členských států Evropské unie,“ uvádí ministerstvo vnitra.
Vůbec žádný dopad neočekává vnitro, co se týče konkurenceschopnosti českých firem: „Dopad na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky, jakož i její podnikající subjekty se nepředpokládá, protože povinnost bránit šíření teroristického obsahu online se bude týkat všech poskytovatelů hostingových služeb v Evropské unii, jakož i poskytovatelů hostingových služeb, kteří zaměřují svou činnost na jeden nebo více členských států nebo jejichž služby v jednom či více členských státech využívá významný počet uživatelů.“
„Pokud jde o další požadavky na zvláště zasažené poskytovatele hostingových služeb, podle odhadů Evropské komise dopadnou asi na 150 – 400 subjektů (z asi 10 000 subjektů v Evropské unii). Podle poznatků Policie České republiky jsou ti poskytovatelé, kteří mají hlavní provozovnu v České republice, doposud vystaveni teroristickému obsahu jen ve velmi malé míře (v řádu jednotek),“ uvádí se rovněž v materiálu.
Dopad může být překvapivě i opačný
Přesto vnitro jistý dopad na hostingové firmy nevylučuje. „Určité dopady na podnikatelské prostředí nelze vyloučit, ale v nejbližším období budou nepodstatné a do budoucna je z následujících důvodů obtížné je odhadnout,“ stojí rovněž v materiálu.
O jaké jde důvody? Při formulování dopadu na firmu velmi závisí na povaze hostingových služeb i na tom, jak jsou služby terorismu vystaveny, což se zase odvíjí od jazykových a kulturních prostředí, přičemž budoucí trendy nelze předvídat.
Dalším faktorem je skutečnost, že nejvýznamnější hostingové služby už samy vyvíjejí úsilí v potírání teroristického obsahu kvůli veřejnému mínění.
Dopad směrnice respektive zákona tedy může být podle ministerstva vnitra diametrálně opačný: Oproti předpokládaným dopadům dojde ke snížení povinností u malých a středních poskytovatelů a zavedením zákona dojde reálně k rozvolnění povinnosti bránit výskytu teroristického obsahu.
Irena Válová
Článek vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník spadá pod vydavatelství Media Network s.r.o.
