INZERCE

Spotřeba elektřiny a plynu, ilustrační snímek. Foto: Pixabay (autorka Frauke Riether)

Stát bude dodavatelům energií hradit prokazatelnou ztrátu, a do stanoveného limitu i přiměřený zisk

Dlouho vyhlížený kompenzační mechanismus, kterým stát uhradí dodavatelům energií prokazatelnou ztrátu z dodávky elektřiny a plynu koncovým zákazníkům, je konečně hotový. Vedle nákladů na nákup energií stát uhradí dodavatelům také přiměřený zisk. Hrubá marže z prodeje elektřiny je stanovena na 340 Kč/MWh, v případě plynu jde o 260 Kč/MWh. Předpokládá to návrh nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, který právě prošel připomínkovým řízením.

Zmíněné nařízení navazuje na dříve schválené zastropování cen elektřiny na úrovni 5000 korun za megawatthodinu (6050 Kč s DPH) a zemního plynu na hodnotě 2500 korun (3025 Kč s DPH). To bude platit po celý rok 2023. Vzhledem k extrémnímu vývoji cen na burzách však mají dodavatelé nakoupené energie za vyšší ceny. Ustanovení § 19f energetického zákona jim dává nárok na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Nařízení vlády tudíž určuje postup, jak mají dodavatelé o náhradu ztráty žádat a kolik peněz a k jakému datu dostanou.

Dodavatelé mají o kompenzaci žádat do 11. dne po skončení měsíce (za měsíce leden a únor lze žádat také o mimořádné zálohy v dřívějším termínu). Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude následně hradit operátor trhu OTE. Na správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku bude dohlížet Energetický regulační úřad. Po kontrole sečte OTE požadavky jednotlivých dodavatelů a požádá ministerstvo průmyslu a obchodu o proplacení kompenzací.

ERÚ varuje před vyššími náklady

Na připomínky k návrhu příliš času nebylo. Ministerstvo průmyslu a obchodu příslušný návrh vložilo do legislativní databáze eKlep ve středu 28. prosince v pozdních večerních hodinách a ostatním účastníkům připomínkového řízení dalo čas do pondělí 2. ledna.

Energetický regulační úřad kromě několika technických detailů upozornil, že odhad ministerstva průmyslu o celkových nákladech na úhradu všech kompenzací ve výši maximálně 200 miliard korun je příliš optimistický. Podle odhadu ERÚ náklady jen v lednu dosáhnou 22 miliard korun a za celý rok 2023 to může být až 242 miliard.

Obsáhlý balík připomínek – jako obvykle – dodali zástupci byznysových asociací. Svaz průmyslu a obchodu požaduje mimořádnou zálohu také za březen 2023. Vzhledem k vysoké spotřebě energie v topné sezoně není vhodné, aby obchodníci obdrželi kompenzaci za březen až v květnu. Svaz chce navíc zkrátit lhůty tak, aby obchodníci dostali zálohu již během daného měsíce. Podobné připomínky předložila také Hospodářská komora ČR.

Dopady cenového stropu na cenu elektřiny pro domácnosti naleznete ve zprávě Ekonomického deníku z poloviny listopadu. V případě modelové domácnosti v Praze platí, že elektřina od ledna podražila o 28 procent. Bez cenového stropu – a také bez výše popsaných kompenzací – by růst dosáhl 75 procent. Dopad stropu na ceny plynu jsme popsali na začátku listopadu.

David Tramba