Přehled těch nejdůležitějších sněmovních tisků, kterými se budou poslanci v blízké době zabývat, přináší svým předplatitelům Ekonomický deník. V minulém týdnu byla poslancům rozeslána pirátská novela zákona o zdravotních pojišťovnách přinášející změny v oblasti volení správních rad zaměstnaneckých pojišťoven. Nové podmínky pro obchodování s emisními povolenkami přináší novela zákona předložená Ministerstvem životního prostředí. Premiér Andrej Babiš předkládá novelu zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, která přináší změny v hodnocení jednotlivých organizací a s tím souvisejícího rozdělování financí. Zpráva Ministerstva vnitra o projevech extrémismu za rok 2018 varuje především před hnutím SPD. Novely by se také mohl dočkat stavební zákon. Poslanci si přejí, aby u staveb vysoutěžených na základě zákona o zadávání veřejných zakázek byl veden stavební deník v elektronické podobě.

[mn_protected]

Novela zákona o zdravotních pojišťovnách

Pirátští poslanci navrhují novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, která reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 21/15. Ústavní soud ve svém rozhodnutí zrušil ustanovení, jež určovalo způsob volby některých členů správních rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Podle předkladatelů v případě nepřijetí nové právní úpravy hrozí paralýza zaměstnaneckých pojišťoven. „Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny mají primárně zastupovat zájmy svých pojištěnců, nikoliv těch, kdo jsou plátci zdravotního pojistného, tak je zapotřebí, aby Správní rada primárně přihlížela hlavně k jejich zájmům. Z toho důvodu předložený návrh zákona předpokládá obsazení Správní rady 12 zástupci pojištěnců zvolených všemi pojištěnci staršími 16 let ve volbách,“ uvádějí pirátští poslanci k navrhovaným změnám. Další tři členy správní rady by pak jmenovali zástupci státu. Samotné volby by měly probíhat elektronickou nebo korespondenční cestou. Více o tématu si můžete přečíst také v článku Piráti navrhli nový způsob obsazování rad zdravotních pojišťoven, který vyšel na sesterském Zdravotnickém deníku.

Projde to?

Pod poslaneckým návrhem jsou podepsáni pouze poslanci z řad Pirátů a vzhledem k tomu, že k zákonu se v tiskové zprávě negativně postavilo Ministerstvo zdravotnictví, nedá se předpokládat, že bude podpořen vládou. Zákon s největší pravděpodobností neprojde.

Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Ministerstvo životního prostředí předkládá novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou transponuje Evropskou směrnici 2018/410. Směrnice je jedním z kroků, který má přinést snížení emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 %. „Změny v zákoně urychlují každoroční snižování celkového objemu emisních povolenek v Unii (tzv. lineární redukční koeficient se zvedá z 1,74 % na 2,2 %). Zákon také nově upravuje pravidla pro přidělení bezplatných povolenek (pouze rámcově, konkrétní podoba bude obsažena v prováděcích aktech Komise); odvětvím s největším rizikem přemístění výroby do zemí mimo EU (tzv. riziko úniku uhlíku) budou povolenky alokovány i nadále ze 100 % zdarma, u dálkového vytápění to bude 30 % povolenek zdarma a neohroženým odvětvím klesne bezplatná alokace na nulu v roce 2030,“ uvádí ministerstvo ty nejdůležitější změny, které zákon v oblasti dražby emisních povolenek přináší. Podle závěrečné zprávy RIA se předpokládá, že příjem státního rozpočtu bude v období let 2021 až 2030 činit 125 miliard korun a dalších 135 miliard by mělo být k dispozici v dalších veřejných rozpočtech prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. 25 % z výnosů státního rozpočtu by se však mělo vrátit zpět do průmyslu formou kompenzací nepřímých nákladů spojených se snižováním emisí.

Projde to?

Zákon již schválila vláda jako celek na schůzi 13. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že se jedná o transpozici evropské směrnice a nastavení pravidel pro obchodování s emisním povolenkami pronásledující období, zákon velmi pravděpodobně projde hlasování v Poslanecké sněmovně.

Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Vláda prostřednictvím předsedy vlády Andreje Babiše předkládá novelu zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Zákon přináší změny především ve způsobu hodnocení jednotlivých organizací ve vztahu k podpoře. Doposud se výše podpory stanovovala především podle počtu dosažených výsledků, ale nikoliv podle kvality, což by měla podle vláda změnit její novela. „Aby bylo možné opustit zcela tento způsob hodnocení, který není hodnocením, jaké se používá v jiných státech s rozvinutou evaluační kulturou, je nutné uvolnit úzký rámec daný současnou právní úpravou. Předkladatel se domnívá, že zákonem je nutné stanovit pouze základní požadavky – uložit povinnost provádět hodnocení, určit osobu zodpovědnou za přípravu metodiky hodnocení a stanovit způsob jejího schválení. Vše ostatní má být ponecháno na samotné metodice,“ uvádí se k změnám hodnocení v důvodové zprávě předložené právní úpravy. Zároveň by měl zmizet také rozpor mezí zákonem a vyhláškou Ministerstva financí 367/2015, kdy bylo nutné vypořádat závazky ke státnímu rozpočtu pouze v ročním režimu.

Projde to?

Vzhledem k tomu, že se jedná o vládou schválenou novelu, kterou předkládá předseda vlády, dá se takřka s jistotou říct, že zákon projde.

Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR v roce 2018

Ministerstvo vnitra předkládá poslancům zprávu o projevech extrémismu za rok 2018. „V oblasti šíření projevů rasové, etnické či náboženské nenávisti a nesnášenlivosti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Zastínilo tradiční pravicové extremisty, jejichž význam postupně upadal. Stagnaci zažívaly i domobranecké skupiny. Tyto subjekty nepředstavují aktuální riziko pro demokracii. Jejich aktuální hrozba spočívá v možných individuálních excesech, z dlouhodobějšího hlediska oslabují demokratické principy České republiky, poškozují její bezpečnostní garance a snižují její sociální soudržnost,“ uvádí Ministerstvo vnitra ve zprávě ta nejdůležitější zjištění z minulého roku. Podle zprávy byl v minulém roce internet zahlcen nenávistnými projevy osob bez návaznosti na extrémistickou scénu. Policie v roce 2018 zjistila celkově 179 trestných činů z extrémistickým podtextem, obžalovala celkově 159 osob a doposud bylo odsouzeno 54 lidí pro skutky s nenávistnou pohnutkou.

Novela stavebního zákona

Ondřej Polanský (Piráti) předkládá poslaneckou novelu stavebního zákona, pod kterou jsou podepsáni poslance napříč politickým spektrem. Novela přináší novou povinnost pro vedení elektronického stavebního deníku u staveb vysoutěžených na základě zákona o zadávání veřejných zakázek. „Stavební deník v elektronické formě může být snadno napojen na ostatní infrastrukturní služby, např. meteostanici přímo na stavbě. Každý zápis tak může být automaticky opatřen informací o klimatických podmínkách, což automaticky zlepší např. kontrolu dodržování technologických postupů (míchání stavebních směsí pouze v certifikovaném rozsahu teplot). Případné nedodržení postupu bude snadno rozpoznatelné, což zlepší investorovu pozici např. Při reklamaci,“ slibují si od nové povinnosti předkladatelé zákona. Elektronická podoba by měla zajistit průkaznost každého zápisu a zajistit identifikovatelnost osoby, která jej provedla. Jednotlivým subjektům navíc bude znemožněno, aby zpětně měnili historii.

Projde to?

K zákonu se prozatím nevyjádřila vláda, ale pirátský návrh si získal podpisy napříč politickým spektrem. Vzhledem k tomu, že zákon přináší spíše dílčí změny ve stavebním zákonu, mohl by mít jistou šanci na to, aby prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

[/mn_protected]

Michal Ožuch