Spolupráce Ruska a Maďarska na stavbě dvou nových jaderných reaktorů se nedaří tak, jak si její účastníci přáli. Pro připomenutí: podle původních plánů měl být letos spuštěn do provozu první blok nové elektrárny Paks 2. Realita je dost odlišná od těchto přání: teprve v tomto týdnu začaly pozemní práce na staveništi. Dokončení prvního bloku lze očekávat nejdřív v roce 2030.
Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 mnohé šokovala. A způsobila otočku dříve prozápadního Orbána do náruče kremelského diktátora. Předmětem dohody je výstavba dvou 1200megawattových bloků typu VVER-1200 vedle starších bloků elektrárny Paks. Cena za dva bloky dosahovala 12,5 miliardy eur, z toho 10 miliard má poskytnout Rusko formou mezivládní půjčky.
Původní termín spuštění nových bloků v letech 2023 a 2025 je už dnes mimo realitu. Až v tomto týdnu na staveništi začaly přípravné terénní práce, které podle vyjádření ruského Atomstrojexportu zahrnují odvezení jednoho milionu metrů krychlových zeminy. Ministr Orbánovy vlády Gergely Gulyás odhadl zahájení prvního betonování, tedy samotné výstavby elektrárny, na léto příštího roku. Ministr energetiky Csaba Lantos již v lednu přiznal, že očekává dokončení obou bloků až v roce 2032.
Mnohaleté zpoždění má celou řadu příčin. Zmínit zde můžeme protahující se povolovací řízení, záměr získal závazné povolení až loni v srpnu. Jak se zdá, povolovací proces nebyl zrovna křišťálově čistý. Ředitel maďarského úřadu pro jadernou bezpečnost Gyula Fichtinger v roce 2021 raději rezignoval, aby nemusel „zavírat obě oči“ nad nedostatky v dokumentaci pro povolovací řízení. Dost odbyté mělo být třeba posouzení seismických rizik nebo chlazení v případě příliš vysoké teploty vody v Dunaji.
Mohlo by vás zajímat
Další potíže se nabalily po ruském útoku na Ukrajinu v únoru loňského roku. Rosatom se do stavby příliš nežene, a to hned ze dvou důvodů, jak Ekonomickému deníku sdělily zdroje obeznámené s projektem Paks. Tím prvním je riziko rozšíření evropských sankcí i na oblast jaderné energetiky. Druhým pak hodnota zakázky. Cena 12,5 miliardy eur za dva velké bloky mohla být atraktivní před deseti lety, ale z dnešního pohledu už je příliš nízká.
Aby těch problémů nebylo málo, tak letos v únoru si Maďaři začali stěžovat na přístup německé vlády. Ta prý blokuje dodávku systémů kontroly a řízení, které měl dodat Siemens. Maďarská vláda chce proto rozšířit spolupráci s Francií, která aspoň zatím svým výrobcům dodávky pro elektrárnu Paks 2 neblokuje.
Otazníky se vyrojily také po uzavření tajného dodatku v rusko-maďarské smlouvě, který podepsali v dubnu ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó s generálním ředitelem Rosatomu Andrejem Lichačevem. Týkat se má načasování stavby a jejího financování. Navzdory všem pochybnostem Evropská komise dodatek hned v květnu odsouhlasila.
Po krachu projektu Hanhikivi ve Finsku a vyřazení Rosatomu z tendru na elektrárnu Dukovany II zůstává Maďarsko poslední zemí Evropské unie, která je ochotna s Ruskem spolupracovat na stavbě jaderné elektrárny. Sázky na to, kdy a zda vůbec bude elektrárna Paks 2 dokončena, jsou však vhodné jen pro velmi odvážné sázkaře.
David Tramba
