Evropské země čelí kritice, že nakupují zbraňové systémy odděleně a bez vzájemné kompatibility. Nová pravidla pod vedením šéfky diplomacie Kaji Kallasové a komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse to mají změnit. Novinka zahrnuje společné nákupy dronů a testovacích center za účasti 26 států EU, Norska a Ukrajiny.
Od systémů proti dronům přes varování před raketami až po obranu východního křídla. Pět prioritních projektů nabídne unijním zemím způsob, jak společně rozvíjet a nakupovat obranné kapacity. Zároveň jim otevře cestu k financování z unijních prostředků ve výši 325 milionů eur (7,9 miliardy korun).
Jedná se o schválení návrhů Komise Radou EU na první evropské obranné projekty společného zájmu. Zúčastněným zemím poskytuje finanční rámec pro společný vývoj a nákup vojenského vybavení.
Do výroby dronů se zapojí i Ukrajina
Země se do společných projektů zapojují v různých sestavách. Projekt zaměřený na drony sdružuje 26 členských států EU, Norsko a Ukrajinu. Na ostatních iniciativách se podílejí menší skupiny zemí. Ukrajina se účastní čtyř z pěti projektů a získává důležitou roli v iniciativách určených k posílení dlouhodobé obranyschopnosti Evropy.
„Členské státy spojují síly, sdílejí své odborné znalosti a společně investují do kapacit, které potřebujeme,“ uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius.
Co země plánují vybudovat?
Iniciativa zaměřená na drony má podpořit společné nákupy bezpilotních systémů a vybavení pro zneškodnění nepřátelských dronů. Jejím cílem je rovněž rozšířit evropskou výrobu a vytvořit síť center pro testování nových technologií.
Námořní projekt zase propojí sledovací a obranné systémy na moři, včetně těch, které slouží k ochraně podmořských kabelů, potrubí a přístavů. Vesmírná iniciativa zahrnuje satelitní komunikaci a zpravodajské kapacity i systémy schopné poskytovat včasné varování před odpálením raket.
„Cílem těchto projektů je chránit vesmír, náš vzdušný prostor, naše moře, podmořské kabely i naše občany, kteří jsou na nich závislí,“ prohlásila irská ministryně obrany Helen McEnteeová.
Obrana východního křídla EU
Projekt protivzdušné a protiraketové obrany usiluje o vzájemnou součinnost národních systémů. To zahrnuje propojení senzorů a velitelských sítí, aby země mohly detekovat blížící se hrozby a koordinovat svou reakci.
Iniciativa Eastern Flank Watch propojí kapacity, jako je pozemní obrana, systémy proti dronům a vojenská mobilita podél východní hranice EU.
Projekty reagují na přetrvávající problém. Evropské země často vyvíjejí a nakupují obranné vybavení odděleně, i když čelí stejným hrozbám. Iniciativa EU jim má pomoci koordinovat investice a zajistit kompatibilitu jejich systémů. Každý projekt bude i nadále záviset na zapojení zúčastněných zemí, aby jej dotáhly do konce.
Financování je prvním krokem
Komise vyčlenila na tyto projekty 325 milionů eur (7,9 miliardy korun) v rámci svého Programu evropského obranného průmyslu v hodnotě 1,5 miliardy eur na období 2026 až 2027. Pondělní rozhodnutí znamená pro těchto pět iniciativ, že mohou získat podporu pro jejich zřízení a počáteční nasazení.
Celkové ambice jsou mnohem větší než alokace EU. Červencový návrh Komise odhadl celkovou velikost iniciativy Eastern Flank Watch na 60 až 100 miliard eur (až 2,4 bilionu korun) do roku 2036. Jedná se o finanční projekci, nikoli o peníze, které Rada už schválila.
