Pátek, 16. dubna, 2021

Špioni pod „zamini“? Nesmysl míní většina

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Převedení zahraniční civilní rozvědky pod ministerstvo zahraničních věcí, jak navrhuje Andrej Babiš je nesmysl, zní z poslanecké sněmovny i prostředí bezpečnostních služeb.

Ekonomický deník v druhé polovině dubna upozornil na záměr ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) umožnit Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI či rozvědka) nasazovat odposlechy a umožnit sledování osob a věcí i na našem území. Takovou pravomoc dosud oficiálně rozvědčíci neměli a museli spolupracovat s „kontrarozvědkou“ -Bezpečnostní a informační službou.Návrh je součástí nového zákona o ÚZSI. Rozvědka dosud svůj speciální zákon neměla.Více o tématu můžete číst v textech Chovanec chce odposlechy pro „svoji“ tajnou službu a Odposlechy pro „Chovancovu tajnou službu“? Chybí kontrola

Ministr vnitra zřejmě otevřel Pandořinu skříňku, jelikož další velký hráč současné vlády, Andrej Babiš, hned přispěchal s vyjádřením, že když se připravuje nový zákon, bylo by dobré rozvědku převést z vnitra pod ministerstvo zahraničních věcí. Pokud by se jeho návrh ujal, Chovanec by přišel o významnou část své „bezpečnostní“ moci, kterou hodlal navrhovaným zákonem o ÚZSI upevnit.

 

„Pan ministr si zřejmě neuvědomuje, že to není Podnik zahraničního obchodu“

Rozvědka není podnik zahraničního obchodu

Babišovo vyjádření vyvolalo v bezpečnostní komunitě shovívavé úsměvy. „Pan ministr si zřejmě neuvědomuje, že to není PZO (podnik zahraničního obchodu – pozn. red.), kde před výjezdem do zahraničí podepisovali zaměstnanci, že když je někdo bude kontaktovat a vyptávat se na socialistické zřízení a československé podniky, nahlásí to příslušnému útvaru ministerstva zahraničních věcí,“ reagoval dlouholetý policista s odkazem na propíranou Babišovu minulost coby agenta StB, který  působil v podnicích zahraničního obchodu za komunismu – můžeme zmínit například Petrimex.(soudy nepotvrdily, že by Babiš byl registrován oprávněně-pozn. red.).

„Asi si nikdo neuvědomuje, že rozvědka de facto vykonává tajnou policejní činnost na území cizího státu. S tím je třeba nejen mít agenty, ale také řídící strukturu, oficiální kontakty s partnery v zahraničí atd.,“ dodal další dlouholetý člen bezpečnostní komunity. Podle něj jsou ze všeho nejdůležitější dlouhodobé kontakty a stabilita. „Kdyby jsme najednou změnili zařazení „uziny“ asi by si o nás naši dlouholetí spojenci pomysleli, že jsme se zbláznili. Navíc „zamini“ na to není připraveno kapacitně, technologicky atd. Je to holý nesmysl,“ dodal.

 Zajímala nás reakce i zmiňovaného ministerstva zahraničních věcí. Nikdo však na naše dotazy neodpověděl.

Oslovili jsme tedy se stejným dotazem, tedy, jestli považují nápad převést ÚZSI pod MZV za dobrý, všechny poslance Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Z 15 členů jednoho z klíčových výborů jich do uzávěrky vydání odpovědělo sedm.

 Odpovědi zaslané redakci:

 Jana Černochová (ODS)

Černochová Jana_poslankyně_ODS

Předně bych chtěla podotknout, že principiálně považuji rozšíření kompetencí civilní rozvědky o možnost nasazení operativní techniky na našem území za krok špatným směrem. Vláda tím fakticky přiznává, že naše zpravodajské služby nejsou schopny efektivně spolupracovat, předávat si informace, koordinovat své aktivity, zajišťovat naši bezpečnost. Tím, kdo má zpravodajsky působit na našem území, je hlavně kontrarozvědka. Umožnění odposlechů další ze služeb by byl v řadě již několikátý zásah do svobody a soukromí našich občanů. Odposlech považuji za natolik zásadní nástroj, že by jím mělo disponovat jen opravdu nezbytně nutné minimum institucí. Návrh ministra Chovance pak vnímám jako snahu o posílení pozice jeho úřadu i jeho samotného. V této souvislosti nemohu nevzpomenout jeho přiznání, že tajné služby úkoloval v jedné své soukromé záležitosti. Nehledejme důvody nefunkčnosti zpravodajských služeb jen v legislativním rámci. Tím, kdo odpovídá za jejich „souhru“ je vláda. A skutečnost, že tato souhra tu není, nenapraví sebelepší zákon. Případné převedení rozvědky pod MZV mi nedává příliš logiku. V případě posílení jejích kompetencí by pro mě bylo přijatelnější, kdyby obdobně jako BIS spadala pod vládu jako celek. V úvahu by připadal třeba i vznik nějakého zastřešujícího úřadu pod předsedou vlády po vzoru amerického DNI. Současně s tím bych ale očekávala i posílení kontrolních pravomocí ze strany Parlamentu.

 

Bohuslav Chalupa (ANO)

Bohuslav Chalupa, poslanec ANO 2011
Bohuslav Chalupa, poslanec ANO 2011

 Návrh pana ministra Chovance je samozřejmě zcela legitimní, nicméně v této chvíli, tedy před podrobnou diskusí, mám k tomuto návrhu velmi rezervovaný postoj.
Důvodem je právě Vámi zmíněný problém sladění na jedné straně rozsahu aktivit ÚZSI a na straně druhé navazující určení odpovědného kompetenčního ministerstva s oprávněným požadavkem na přímou provázanost obsahu a cíle jejich vzájemného a efektivního působení.
Zároveň mám v této chvíli určité výhrady i k provádění odposlechů ÚZSI na území ČR (především s ohledem na prioritní zaměření aktivit ÚZSI – tedy zahraniční bezpečnost).
V diskusi zároveň nastolím v těchto souvislostech i doposud neřešenou otázku „koordinace“ činnosti zpravodajských služeb a „inventuru“ jejich aktivit tak, aby nedocházelo k duplikování činností, ale naopak k jejich efektivní, koordinované spolupráci,  a zvyšování vzájemné synergie jejich speciálních (jedinečných) schopností a tedy, dle mého názoru, i k dalšímu zvýšení jejich účinnosti při boji s aktivitami směřujících proti zájmům ČR, respektive zájmům občanské veřejnosti ČR.
Neméně významným parametrem pro projednávání výše uvedených otázek je i definování legislativního rámce tzv. dvoustupňové kontroly zpravodajských služeb.
Jinými slovy, vše by nakonec mělo být kompatibilní, efektivní a účelné v tom nejlepším slova smyslu.
Podotýkám, že můj pohled na věc se může změnit „pod tíhou“ rozumných argumentů a skutečností, se kterými nejsem v tuto chvíli obeznámen.

 

Daniel Korte (TOP 09-Starostové) 

Daniel Korte, poslanec TOP09
Daniel Korte, poslanec TOP09

Podle mne je to naprostý nesmysl, aby se civilní rozvědce přidávaly kompetence, které náleží kontrarozvědce. Podle mne není potřeba zákon o ÚZSI.Svoboda nemizí najednou, ztrácí se po kapkách. Pokud by tento zákon prošel, je to další krok k policejnímu státu.

 Martin Lank (ÚSVIT)

 

Martin Lank, poslanec ANO 2011
Martin Lank, poslanec ANO 2011

Nejprve bych potřeboval znát argumenty pro převod ÚZSI z MV na MZV. V obecné rovině ale nejsem tomuto řešení nakloněn. Obě civilní zpravodajské služby by měly úzce spolupracovat a proto je podle mého názoru lepší, když budou pod jednou „střechou“, tedy MV. Nedělám si iluze, že by mezi jednotlivými službami nenastávala situace, že pravá ruka neví, co dělá levá, nebo dokonce jistá konkurenční řevnivost – ale pokud by každá spadala pod jiné ministerstvo, mohlo by to být ještě horší. Zvláště pak, pokud i zahraniční rozvědce bude povoleno operovat na území ČR, čemuž bych se (za jasně stanovených podmínek a pravidel) také nebránil. O to silněji bych ale pak vnímal potřebu vzniku parlamentního kontrolního orgánu po vzoru BIS a Vojenského zpravodajství, který v současné době ÚZSI jako jediná zpravodajská služba nemá.

 

Bronislav Schwarz (ANO)

Bronislav Schwarz, poslanec ANO 2011
Bronislav Schwarz, poslanec ANO 2011

 Lépe bude tam kde je, podle mého názoru, neboť se bojím případného ohrožení funkčnosti  útvaru. Pokud se týká mé osoby, tak patřím k těm lidem, kteří raději vymění trochu své svobody za bezpečnost pro sebe, rodinu a naše lidi.

 

Jeroným Tejc (ČSSD)

Jeroným Tejc, poslanec ČSSD
Jeroným Tejc, poslanec ČSSD

Rozvědka se má věnovat činnosti v zahraničí. Na domácí scéně už působí BIS a není důvod tyto kompetence dublovat. Naopak je třeba zlepšit koordinaci a spolupráci těchto tajných služeb. Ale pořád je to bezpečnostní služba a měla by zůstat v silovém resortu, kde s jejím řízením mají zkušenosti, vybudovanou důvěru, kontakty atd.

 

Josef Zahradníček (KSČM)

 

Josef Zahradníček, poslanec, KSČM
Josef Zahradníček, poslanec, KSČM

Mám za to, že pokud to situace vyžaduje je třeba o tom jednat především v našem výboru, ve vládě  a poté i v PS. Po projednání se může stát, že dojdeme k závěrům,že stávající legislativa neumožňuje situaci řešit a je nutné vytvořit novou legislativní úpravu – nový zákon. V novém zákoně potom bude i mimo jiné řešena otázka kontroly.

 

 

Jiří Reichl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter