Pátek, 16. dubna, 2021

Chovanec chce odposlechy pro „svoji“ tajnou službu.

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo vnitra vedené Milanem Chovancem (ČSSD) chce, aby členové zahraniční rozvědky (ÚZSI) měli možnost nasazovat odposlechy a sledovat osoby a věci i na našem území.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) posílá do vlády návrh zákona, který by umožnil nasazovat odposlechy v České republice dalšímu subjektu. Nově by jím měl být Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), čili zahraniční rozvědka, která až dosud měla za úkol získávání informací v zahraničí (podílela se například na vypátrání Radovana Krejčíře na Seychelech- pozn. red). ÚZSI kompetenčně spadá pod Ministerstvo vnitra ČR, tedy pod Milana Chovance, který by prosazením zákona z velké části uspokojil své mocenské choutky, o kterých se již dlouho v bezpečnostních kruzích mluví. V současné době činnost ÚZSI upravuje pouze zákon o zpravodajských službách, který obsahuje jen zvláštní ustanovení o ÚZSI (§ 17 až 19), která jsou velice stručná. Navrhovaný zákon by tak byl prvním samostatným zákonem zabývajícím se činností ÚZSI.

Razantní posílení pravomocí navrhuje i nový zákon. I když řada kontroverzních pravomocí, která byla v zákoně před pár měsíci (např. vysílání zásahových jednotek do zahraničí, či ovlivňování médií), ve finální verzi není, stejně jde o průlom v dosavadní praxi.

Návrh zákona umožňuje ÚZSI provádět zpravodajskou činnost na území České republiky, ale pouze tehdy, pokud tato činnost souvisí s plněním úkolů v zahraničí,“ píše se v předkládací zprávě zákona. Odposlechy požadované ÚZSI bude muset povolit soud. V minulosti však najdeme dostatek případů, kdy byli soudci policisty požadujícími odposlechy „oblafnuti“ tím, že číslo někoho, na koho by nedostali odposlech, prostě přiřadili k požadavku v jasnějším případu, kde povolení dostali. Kromě nasazování odposlechů budou moci „zahraniční špioni“ také sledovat osoby a zásilky, otvírat dopisy a balíky apod. O sledování osob a věcí podle navrhovaného paragrafu 21 může rozhodnout také ředitel úřadu. Rozhodnutí o povolení ke sledování osob a věcí obsahuje základní identifikační údaje o osobě, která má být sledována, pokud jsou tyto údaje známy, a dobu trvání, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než 6 měsíců; tuto dobu lze prodloužit, vždy však nejdéle o dalších 6 měsíců,“ uvádí se v návrhu zákona.

Pokud by zákon v této podobě prošel, byla by to malá revoluce v kompetencích jednotlivých tajných služeb a vůbec „špionských“ zvyklostech. Česká republika má tři tajné služby – Bezpečnostní a informační službu (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Útvar pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Až dosud platilo, že na našem území operuje první zmiňovaná BIS, která bývá také označována za „kontrarozvědku“ a také kontrarozvědná část vojenského zpravodajství.

Paradoxem je, že v loňském roce se snažil poslanec Daniel Korte (TOP09-Starostové) omezit pravomoci Vojenského zpravodajství, které mezi úkoly vojenské kontrarozvědky klade i zajištění informací mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky. Právě výraz „bezpečnost“ by měl podle poslance výboru pro obranu ze zákona vypadnout.  „Od zajišťování bezpečnost tady máme BIS, která by jako jediná měla mít v této oblasti zájmů České republiky výhradní pravomoc,“ řekl tehdy Korte. Čtěte více o tématu v článku České justice.  Návrh směřující k jasnému rozdělelní kompetencí tajných služeb nakonec neprošel, ale Daniel Korte jej bude prosazovat v nově chystaném zákonu o tajných službách jenž chystá premiér.

Jiří Reichl

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter