Když se města dusí ve smogu, zpravidla přistoupí k opatřením, která nějak omezí automobilovou dopravu. Mezi ně patří veřejná doprava zdarma. Nákladný a v mnoha případech jen málo účinný krok.

Pokud přijde řeč na znečištění ovzduší, většinou se mluví o čínských městech, kde se často vzduch mění v těžko dýchatelnou, natož zdravotně nezávadnou substanci. Málo se alo ví, že prakticky stejnému problému čelí také velká sídla v Jižní Koreji. Země v jižní části Korejského poloostrova má nejhorší kvalitu ovzduší v rámci OECD a podle odborníků se situace bude v nejbližších pěti letech jen zhoršovat.

Když se tedy před pár dny nad Soulem rozprostřela silná vrstva žlutého prachu, vedení města přistoupilo k ráznému řešení: vyhlásilo kvůli špatné kvalitě vzduchu stav ohrožení a vůbec poprvé bylo možné do Soulu i v něm dojíždět veřejnou dopravou zdarma.

Víceúrovňový ceník

Soul má poplatky za užití metra či autobusů stanoveny v různých úrovních právě podle rozptylových podmínek. Jestliže se koncentrace prachových částic dostane na hodnotu 79 mikrogramů na metr krychlový, jízdné ve veřejné dopravě se částečně sníží. Další zlevnění jízdenek přichází při 157 mikrogramech, to už se kvalita vzduchu nachází v takzvané „nezdravé zóně“.

Jakmile se ale minulou středu koncentrace jemných prachových částic vyšplhala až na 179 mikrogramů na metr kubický, radnice rozhodla o stoprocentní slevě na jízdné veřejnou dopravou. Soul se tak stal vůbec prvním jihokorejským městem, které se k takovému opatření odhodlalo. Podobné kroky jsou však v této zemi politicky poměrně kontroverzní.

Jižní Korea se v roce 2016 zařadila mezi země, které podepsaly pařížskou klimatickou dohodu. Zavázala se, že podnikne kroky, které výrazně zvýší tamní kvalitu ovzduší. Jihokorejský prezident Mun Če-in prohlásil, že nechá zavřít staré uhelné elektrárny (přičemž nové byly uvedeny do provozu), a že sníží domácí emise škodlivin do roku 2022 o třicet procent.

V samotném Soulu pak radnice začala s vytvářením podmínek pro dopravu po městě k životnímu prostředí šetrnějšími prostředky. A tak se budují cyklostezky, vznikají nové pěší zóny nebo park tam, kde dříve vedla frekventovaná silnice. Došlo také k nahrazení autobusů s naftovými motory novými vozy na stlačený zemní plyn.

Plán za půl miliardy korun

Loni byl také vyhlášen soulským starostou Park Won-soonem krizový plán, jehož součástí je také již zmíněná veřejná doprava zdarma. Ta má být bezplatná automaticky poté, co znečištění ovzduší přesáhne kritickou mez a toto opatření má trvat nejméně do následujícího dne. Soulská radnice pro tyto účely vyčlenila zhruba 23 milionů dolarů (bezmála půl miliardy korun). „Hodnota lidského zdraví je daleko vyšší než tento balík peněz,“ řekl loni v prosinci Park Won-soon.

Zlevnit veřejnou dopravu nebo ji dokonce zavést dočasně bezplatnou, je celkem rozšířená strategie v boji proti špinavému ovzduší. Paříž se k tomuto kroku odhodlala v roce 2014, Milán a Madrid učinily stejná či podobná opatření. Zraky se tak upírají směrem k Soulu s napětím, zda bude ve svém úsilí úspěšnější než mnohé evropské metropole.

Bezplatné metro nebo autobusy totiž stojí nezanedbatelné prostředky a kritici radnice namítají, že měly být využity účelněji. Portál CityLab.com s odkazem na soulská média upozornil, že město přichází denně o 4,6 milionu dolarů (přes 96 milionů korun) na jízdném. To tedy znamená, že za celou dobu trvání dopravy zdarma už Soul vyčerpal polovinu ze svého fondu, který na boj proti smogu vyčlenil.

Zatím to příliš nefunguje

Přitom objem silniční dopravy se snížil jen o necelá dvě procenta (Soulem tak projelo jen asi o dva tisíce vozů méně než obvykle). Počet osob, které cestovaly metrem a autobusem, vzrostl o 23 tisíc respektive 3,5 tisíce denně. Druhý a třetí den po zavedení veřejné dopravy zdarma byl objem silniční dopravy nižší o 2,4 ale pak už zase jen o 1,7 procenta v porovnání s výchozím stavem.

Starosta Park také čelí kritice z řad opozice, která namítá, že veřejná doprava zdarma byla zavedena ilegálně. V krizovém plánu prý totiž není o koncentraci jemných prachových částic ani slovo. Park se tak prý jen snaží lacino získat politické body před červnovými volbami.

Jenže nejde o jedinou Parkovu kritiku. Odborníci na životní prostředí jsou přesvědčeni, že k dramatickému zlepšení kvality ovzduší není zavedení bezplatné veřejné dopravy dostatečné. Podle nich bude muset v krizových dnech dojít také k omezení individuální automobilové dopravy. Pro dojíždějící totiž, jak ukazují data, není doprava zdarma příliš silnou motivaci pro to, aby svůj automobil nechali doma. „Dlouhodobě bude muset dojít k nějakému druhu zákazu používat osobní automobily,“ řekl Lee Se-geol, jeden z předních jihokorejských environmentalistů.

Pozitivní motivace v této oblasti fungují v menších městech. Příkladem je francouzské město Chateauroux s necelými 50 tisíci obyvatel. Tam objem dopravy veřejnými prostředky vzrostl o 80 procent poté, co za ni lidé přestali platit. Jenže v Soulu žije téměř 10 milionů obyvatel a navíc je pro jihokorejskou metropoli automobilová doprava (zatím) charakteristická, neboť je k ní město uzpůsobené. Veřejná doprava zdarma tak necílí na ty správné občany.

-usi-