Sněmovna stvrdila zákon o liniových stavbách zrychlující přípravu výstavby dálnic

Demolice mostu u Měřína na dálnici D1. zdroj: Ministerstvo dopravy

Sněmovna stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného zákona o liniových stavbách, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Poslanci odmítli pozměňovací návrh Senátu, který navrhoval mimo jiné, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, pokud v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny. Proti senátnímu návrhu se vyslovil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a podpořil sněmovní verzi. Senátoři chtěli také usnadnit podmínky veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní.

Sněmovna tak završila snahy o zavedení tohoto zákona, který avizoval premiér Andrej Babiš v programovém prohlášení vlády. První legislativní podoba, která ještě doznala mnoha změn, se objevila v roce 2018, kdy tehdejší ministr dopravy Dan Ťok předložil zákon o liniových stavbách, má zrychlit stavbu dálnic

Zákon zavádí takzvaný polský model, který se má vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice, silnice I. třídy a celostátní železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům ve stavebním povolení. Podle zpravodaje k předloze a poslance ANO Martina Kolovratníka se to bude vztahovat například na obchvaty měst. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic. Státu to umožní stavět ještě předtím, než skončí případný spor o výkupní ceny pozemku.

O budoucnosti železnice jsme mluvili s generálním ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou

Brzy budeme na železnici jezdit rychleji a problémy se odradit nenecháme, říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Nabídku na optickou síť od privátní firmy odmítl

Mezitímní rozhodnutí bude platit i nadále

Sněmovnou opětovně schválená novela navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly kromě jiného takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Zákon zpřesňuje i podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace. Podmínkou bude, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů. Nebude také smět vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva proti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Novela také zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu. Počítá i s tím, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

-čtk-