Stát získá přednostní právo na pozemky, které se převádějí z rezervy pro hospodaření Státního pozemkového úřadu (SPÚ) do rozvojových programů, jež schválila vláda. Nově bude podle novely také možné zařadit pozemky do veřejných nabídek opakovaně. Měl by se zjednodušit převod půdy organizačním složkám státu nebo státním organizacím a podnikům, které je potřebují pro rozvojové programy, pozemky by už neměly procházet účetnictvím ústředního správního úřadu.
Sněmovna odmítla návrh poslance Pirátů Jana Pošváře, který navrhl, aby celková výměra státní půdní rezervy nesměla klesnout pod 100.000 hektarů místo současných 50.000 hektarů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) řekl, že tomuto návrhu nelze vyhovět, protože není k dispozici dostatečné množství vhodných pozemků.)
V této souvislosti je zajímavá informace, kterou před časem přinesl Ekonomický deník. Před měsícem jsme informovali o tom, že SPÚ navrhuje převést pozemky, na kterých by měla vzniknout premiérem Andrejem Babišem (ANO) nová vládní čtvrť do státní rezervy.
Z analýzy státních a magistrátních pozemků nacházejících se na území hlavního města Prahy, kterou zpracoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyplývá, že největším souborem státních a magistrátních pozemků vhodných k výstavbě administrativního komplexu, který plánuje premiér Andrej Babiš (ANO) jako „vládní čtvrť“ je rozvojová plocha na rozhraní městských částí Praha – Vysočany, Praha – Letňany a Praha – Kbely. „V dané lokalitě a jejím těsném sousedství se nachází 12 pozemků ve vlastnictví státu v příslušnosti hospodařit pro Státní pozemkový úřad (SPÚ),“ uvádí se v materiálu ministerstva financí pro ministry, který má Ekonomický deník k dispozici.
„Pozemky SPÚ jsou v severní a západní části vytipovaného území. Pro plánovanou výstavbu je část pozemků důležitá z hlediska jednotného systémového využití celé lokality i z objemových důvodů. Bez nich by nebyla k dispozici potřebná kapacita podlahových ploch pro uvažovanou výstavbu stanovená platným územním plánem. Dalším důvodem je také dopravní obslužnost areálu, neboť část pozemků navazuje bezprostředně na již vybudovaný výstup ze stanice metra C Letňany a je důležitá pro vybudování hlavního přímého vstupu do areálu administrativního komplexu. U části pozemků nelze vyloučit jejich využití pro výstavbu inženýrských sítí,“ uvádí se v materiálu pro ministry Babišova kabinetu, který připravili úředníci ministerstva financí a předkládá jej do vlády jejich šéfová Alena Schillerová (ANO).
Sedm restituentů si vybralo náhradní pozemek v „zájmové lokalitě“
Autoři materiálu upozorňují na skutečnost, že část pozemků předběžně vytipovaných pro výstavbu administrativního komplexu je v současné době předmětem soudních řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, ve kterých se restituenti domáhají uspokojení restitučního nároku podle „zákona o půdě“. „Jedná se o žaloby restituentů, kdy je požadován tzv. náhradní pozemek za pozemek, který nelze ve smyslu zákona o půdě restituentům vydat, tj. restituenti požadují pozemek, který si sami vybrali a požadují tento pozemek převést mimo veřejnou nabídku pozemků realizovanou SPÚ (§ 11a),“ uvádí se v materiálu pro členy vlády s tím, že je nyní vedeno sedm soudních řízení, a to jak před soudy I. a II. stupně, tak i u dovolacího soudu. „Restituenti tedy v těchto případech nemají k pozemkům „přímý“ vztah (a nic jim nebrání případně si „vybrat“ jiný vhodný pozemek),“ dodávají autoři materiálu.
Více se dočtete v textu:
-čtk-, -chl-
