INZERCE

Slovenský exministr vnitra Robert Kaliňák (vlevo) s bývalým policejním prezidentem Tiborem Gašparem (uprostřed) čelí policejnímu vyšetřování. Foto: facebookový profil veřejně známé osoby Roberta Kaliňáka

Slovenská prokuratura zastavila stíhání expremiéra Fica, exministra vnitra Kaliňáka, bývalého policejního prezidenta i kontroverzního podnikatele

Slovenská policie obvinila expremiéra Róberta Fica, exministra vnitra Róberta Kaliňáka, bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara a kontroverzního slovenského podnikatele Norberta Bödöra v dubnu letošního roku. Generální prokuratura nyní obvinění proti všem čtyřem stíhaným stáhla. Ekonomický deník o kauze informoval například ZDE.

Slovenská generální prokuratura rozhodovala o návrhu Fica a spol. od léta, kteří chtěli zrušit obvinění i celé vyšetřování kauzy Soumrak. Po více než třech měsících prokuratura rozhodla tak, že stáhla obvinění proti Ficovi a Kaliňákovi, Gašparovi a Bödörovi.

Generální prokurátor Maroš Žilinka v dnešním prohlášení uvedl, že stíhání může být pouze zákonné.

„To je nejdůležitější zásada. Porušení norem, tedy trestního řádu nebo trestního zákoníku, má za následek porušení této základní a nosné zásady trestního řízení,“ konstatoval Žilinka.

Generální prokurátor dále uvedl, že ani zájem vyšetřovat a trestat nemůže tuto zásadu převážit.

„Tato zásada byla podle něj porušena v případě společnosti Robert Fico a spol. Proto zrušil obvinění všech čtyř obžalovaných. A nejen to. Zrušil také vyšetřování jako celek. Upuštění od obvinění obhajoval při prohlášení zástupce generálního prokurátora Jozef Kandera. Nejprve státní zastupitelství zrušilo samotné usnesení o vznesení obvinění,“ uvedl server Aktuality.sk.

V bodě 1 byli Fico a Kaliňák stíháni pro trestný čin založení a organizování zločinecké skupiny. Podle Kandery v popisu aktu založení skupiny chybí podrobnosti, např. kdy skupina působila, kde v rámci Slovenské republiky působila apod. Státní zástupce tvrdí, že i Nejvyšší soud již dříve poukázal na znění skutkové věty o zločinecké skupině a uvedl, že popis skutku je neurčitý. Aktuality.sk o tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu již dříve informovaly.

Bývalý slovenský premiér Robert Fico. Foto: Směr-SD

Kanderovi se také nelíbí, že speciální prokuratura a Národní kriminální agentura (NAKA) stíhali politiky Směru-SD jako zločineckou skupinu. Podle jeho názoru tyto osoby a jejich jednání neodpovídaly přesné definici zločinecké skupiny ve slovenském trestním zákoníku.

„Od vzniku tohoto pojmu existuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu a dalších soudů. Pod pojmem strukturovanost zločinecké skupiny je třeba rozumět jak její horizontální, tak vertikální strukturu,“ uvedl žalobce.

Náměstek dále řekl, že zločinecká skupina je strukturovaná a má nejvyšší úroveň, střední úroveň a pak výkonný článek.

„Tento výkonný článek měl a musel existovat, pokud měl plnit nějaké úkoly. V tomto ohledu však tato výkonná vazba zcela chybí,“ podotkl.

Zároveň druhý muž obžaloby připustil, že existují případy, kdy jasná struktura chybí, ale stále trvá na tom, že když je zločinecká skupina obviněna, musí být jasné, kdo měl jakou roli, a členové si musí být vědomi, že jsou členy skupiny, plní úkoly, páchají trestnou činnost.

Fico byl rovněž obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Kandera však tvrdí, že z obvinění musí být jasné, kdo je veřejný činitel a jaké má pravomoci.

„Pokud obviníme veřejného činitele ze zneužití pravomoci, musíme mít prokázáno, že se tohoto konkrétního činu dopustil v souvislosti se svou pravomocí a odpovědností. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud policie obvinila Fica ze zneužití pravomoci veřejného činitele při získávání materiálů na jeho politické soupeře, měla to také podložit důkazy, že tím porušil samotné pravomoci, které měl jako tehdejší premiér. Chybí prvek rozhodovací pravomoci,“ řekl podle Aktuality.sk Kandera.

Fico a spol. byli také obviněni z vyzrazení daňového tajemství, protože na tiskových konferencích vytahovali utajované informace z firemních účtů, ať už v případě Matoviče nebo exprezidenta Kisky.

Náměstek generálního prokurátora citoval zákon o tom, kdo může nakládat s daňovými informacemi, a kdo se tedy jejich zveřejněním dopouští trestného činu.

Politický souboj

Před několika dny NAKA ukončila vyšetřování zmiňované kauzy Soumrak, v níž šéf Smeru-SD Robert Fico i bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák čelili obvinění ze založení zločinecké skupiny a dalších trestných činů. Obvinění studovali vyšetřovací spis a očekával se policejní návrh na podání obžaloby.

Fico a spol. jsou také stíháni za vyzrazení daňového tajemství, když údajně zneužili svého politického postavení, získali informace například o firmě bývalého prezidenta Andreje Kisky nebo Igora Matoviče a využili je v politickém boji. Ti však toto obvinění po celou dobu odmítají, dokonce opakovaně prohlašují, že mu ani nerozumějí.

Do věci se však vložilo generální státní zastupitelství. Čtyři obvinění mocní muži podali žádost podle známého paragrafu 363, podle kterého může generální prokuratura rovněž zrušit pravomocné obvinění.

Policie začala Fica a spol. stíhat letos v dubnu. Poslanci tehdy nesouhlasili s tím, aby o případném zadržení předsedy Smeru SD rozhodoval soud. Na rozdíl od aktivního politika skončil bývalý ministr Robert Kaliňák na více než tři týdny za mřížemi. Nejvyšší soud ho propustil z vazby.

Na jaře byli obviněni také nitranský oligarcha Norbert Bödör a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar a několik představitelů strany Směr-SD.

Případ Soumrak se týká údajné zločinecké skupiny, která měla diskreditovat politické soupeře a zneužívat citlivé informace.

Obvinění politických špiček přímo souviselo s takzvanou kauzou Očista, v níž speciální státní zastupitelství stíhá policejní mafii.

Jeden z klíčových svědků, Tomáš Rajecký, vypověděl, že na pokyn Norberta Bödöra rozesílal novinářům a médiím účetní doklady o firmě bývalého prezidenta Andreje Kisky.

Rajecký také policii řekl, že do úniku citlivých dokumentů Kiskovy firmy byl zapleten i další známý politik, tehdejší ministr vnitra Robert Kaliňák. Byl svědkem telefonátu, kdy byl politik Smeru údajně „celý nervózní, co s tím, jestli to udělají, nebo ne“. Rajeckého výpověď citoval vyšetřovatel i v původním usnesení o vznesení obvinění.

Další tři svědci zase hovořili o nestandardních schůzkách na Úřadu vlády a na policii. Tehdejší premiér Robert Fico si prý nechal vysvětlit kauzu kolem prezidenta Kisky a úředníci Finanční správy mu také přinesli dokumenty z razie ve firmě. Podle bývalého policejního funkcionáře Bernarda Slobodníka se touto problematikou aktivně zabývali i nejvyšší policejní důstojníci v čele s Norbertem Bödörem a Tiborem Gašparem.

Opakovaný pokus

Fico a spol. se již jednou na generální prokuraturu obrátili, ale učinili tak příliš brzy, takže Maroš Žilinka jejich návrh odmítl. Tentokrát se opět opřeli o § 363 a návrh podali v létě krátce poté, co zvláštní státní zastupitelství zamítlo jejich stížnost proti obvinění.

Vyšetřovatel NAKA chtěl případ uzavřít v srpnu a navrhl podat obžalobu. Státní zástupce Úřadu speciální prokuratury Matúš Harkabus však upozornil na několik nedostatků a vrátil případ vyšetřovateli k doplnění. Od té doby se však přihlásili ke svědectví jak obvinění politici Směru, tak bývalý policejní funkcionář, a tak začala série výslechů.

A zatímco policie před několika dny ukončila vyšetřování a začala studovat vyšetřovací spis, generální prokuratura rozhodovala o návrhu na stažení obvinění známým postupem podle § 363.

(hrb)