Když pračku nebo myčku nádobí spustíte v době, kdy je elektřiny nadbytek, získáte odměnu v podobě nižších plateb za použití sítě. Naopak za použití sítě v ranní nebo večerní odběrové špičce zaplatíte víc. Tak v praxi fungují dynamické síťové tarify, které už zavedly první evropské země. Česko se k nim chce přidat.
Tento záměr při svém vystoupení na konferenci Akumulace a Flexibilita 2026 v Praze představil Alexandr Černý, ředitel Sekce regulatorních činností Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle jeho slov by se v první fázi tato novinka týkala hlavně velkých spotřebitelů energie. Konkrétně třeba tepláren provozujících elektrokotel či vlastníků velkých samostatně stojících bateriových úložišť energie.
Start od ledna 2028
Dobrovolně by si využití dynamických tarifů mohli vyzkoušet také domácnosti a další maloodběratelé. Podmínkou by ovšem byla instalace moderního „chytrého“ elektroměru. Ten zatím v Česku instalují distributoři elektřiny u zákazníků se spotřebou nad 6 megawatthodin ročně. Jak doplnil Alexandr Černý, nový typ tarifů mohl začít fungovat od ledna roku 2028.
Potřeba „přesměrovat“ část spotřeby elektřiny z ranní a večerní špičky do jiných hodin roste spolu se zvyšujícím se výkonem fotovoltaických elektráren. Ty totiž vytvářejí přebytek elektřiny dopoledne a odpoledne. Jen část tohoto problému zatím řeší bateriová úložiště elektřiny. Zavádění dynamických tarifů požaduje také Evropská komise; tento bod se objevuje v novém návrhu směrnice o trhu s elektřinou.
Přínos dynamických tarifů
Studii o výhodách dynamických síťových tarifů zpracovala a v červnu zveřejnila právní a poradenské firmy Frank Bold. Ve své analýze popisuje dopady zavedení této novinky v Nizozemsku, Slovinsku, Španělsku a Švýcarsku. Výsledky jsou podle analýzy velmi pozitivní. Například v Nizozemsku vedlo zavedení dynamických tarifů ke snížení spotřeby v době denního maxima o sedm procent, ve Španělsku o osm procent.
„Časově proměnlivé síťové tarify jsou cenovým signálem pro odběratele, aby svou spotřebu přesouvali mimo kritické špičky zatížení sítě. Mohou tak snížit miliardové investice do posilování energetické infrastruktury v budoucnu, ale také dát odběratelům elektřiny možnost ušetřit. Zkušenosti ze zahraničí nám v Česku mohou výrazně ulehčit proces jejich zavádění,“ říká Jan Bakule, analytik Frank Bold a hlavní autor studie.
Nemusí se v praxi jednat o nic složitého. Ve Španělsku a Slovinsku zavedli statický model. Fakticky se jedná o tabulku, která znázorňuje rozvržení různých sazeb za použití sítě během roku. Obecně platí, že nejnižší sazba platí od dubna do září v dopoledních a odpoledních hodinách. Dražší je naopak odběr v zimních měsících a ve večerních hodinách.
Tarifní reforma startuje
Od ledna příštího roku spustí ERÚ dlouho očekávanou (a odkládanou) reformu plateb za sítě. Zatím se týká pouze odběru na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, tedy průmyslových podniků a dalších velkoodběratelů. Ale i tak si regulátor od této úpravy slibuje významné úspory. Donutí totiž velké zákazníky, aby si přestali rezervovat vysoký garantovaný příkon bez jeho reálného využití.
„Odhadujeme, že se díky změnám uvolní až 3300 megawattů příkonu, což představuje zhruba 15 procent z celkové kapacity. Jde o příkon, který dnes někteří odběratelé blokují na úkor ostatních, i když ho nevyužívají. Pokud se budou sítě využívat efektivně, vyhneme se zbytečným investicím, které následně všichni hradíme v regulovaných platbách. Ušetřit tak můžeme dvě až tři miliardy korun ročně,“ vyjádřil se již dříve předseda ERÚ Jan Šefránek.
