Policista z Brna Petr Křipský strávil ve vězení skoro tisíc dní. Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ho označili za člena takzvaného Toflova gangu. Nyní ex-detektiv žádá odškodné po státu. A žádá zpět po státním zastupitelství nebo soudu směnku, která se „jaksi“ v průběhu vyšetřování a procesu ztratila.
Petr Křipský byl příslušníkem policie v letech 1992 až 2011. Postupně prošel spektrem funkcí od obvodního oddělení, kriminálky okresního ředitelství, až po Jihomoravské krajské ředitelství. U policie skončil na vlastní žádost v únoru 2011 jako vrchní komisař – kapitán.
Po odchodu od policie začal Křipský pracovat v soukromé sféře, věnoval se správě majetku a pohledávek, řízení rizik a začal pracovat jako specialista pro společnost Gan a.s. ze skupiny Synot z Uherského Hradiště.
Život se Petru Křipskému otočil o 180 stupňů 2. srpna 2011 ráno ve čtvrt na osm. Na základě rozhodnutí žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Martina Brzobohatého, policejní inspekce a ÚOOZ, ho zatklo 12 neuniformovaných policistů v místě trvalého bydliště. Křipský byl na místě spoután jako údajný podezřelý ze spáchání zvlášť závažných zločinů, ačkoliv podrobnější označení a popis konkrétního jeho protiprávního jednání při kontaktu se zatýkajícími absentoval.
„Mé zadržení na ulici, přibližně 100 m od místa bydliště bylo dokumentováno videonahrávkou pořízenou a ihned v den zadržení a následně v dalších dnech opakovaně zveřejňováno v médiích. Tato videonahrávka se ale nikdy nestala součástí inspekčního ani soudního spisu a důvod jejího pořízení nebyl dosud nikdy objasněn,“ vzpomíná Křipský.
„Dnem zadržení jsem byl i uvězněn a okamžitě veřejně označen za člena jakéhosi policejního gangu z Brna, který později dostal mediální název Toflův gang. A to ačkoliv k tomuto nikdy neexistoval jediný zákonný důvod, ani jediný reálně podložený důkaz, což nakonec po letech zkonstatoval soudce Krajského soudu v Brně Miloš Žďárský,“ kroutí hlavou nad monstrózností zatýkací akce Křipský.
Toflův gang
Toflův gang, jak byla přezdívána skupina bývalých policistů a jejich společníků z Brněnska, měl podle žalobců ovlivňovat léta policejní vyšetřování. Pojmenování dostal podle údajné hlavy celého uskupení Michala Tofla. Toho zabili nájemní vrazi u jeho domu v Brně, za což dostali 19 let vězení.
Soudy v kauze potrestaly celkem 11 lidí tresty od tří do devíti let z vydírání. Tři z nich se ale dočkali očištění jména. Finanční satisfakci 450 tisíc si například vydobyl vysoce postavený policista Rudolf Setvák, kterého detektivové ÚOOZ vinili ze zametání stop po zločincích. V jednu dobu se místo názvu Toflův gang objevoval dokonce termín Setvákovci. Setvák se po zprošťujícím verdiktu vrátil k původnímu zaměstnání, nastoupil k cizinecké policii. Ve vazbě strávil 93 dní, tedy o mnoho méně, než Petr Křipský.
Přestože byl Petr Křipský zadržen, omezen na osobní svobodě, nebyl v souladu s literou trestního řádu vyslechnut. „Státním zástupcem Martinem Brzobohatým mně bylo znemožněno se hájit a uplatnit právo na řádnou obhajobu ihned po zadržení,“ vzpomíná Křipský. Po zatčení následovala domovní prohlídka v rámci takzvaného neodkladného a neopakovatelného úkonu. To vše na základě obsahově nepřezkoumatelného rozhodnutí soudce Okresního soudu v Ostravě. Návrh podával už zmiňovaný olomoucký státní zástupce Martin Brzobohatý. Domovní prohlídku nařídil místně a věcně nepříslušný ostravský soud, a to z důvodů, které se nikdy v budoucnu nestaly předmětem vedeného trestního řízení vůči Křipskému. „Podklady pro údajnou důvodnost prohlídky zmanipuloval státní zástupce ve spolupráci s ÚOOZ,“ tvrdí dnes Křipský.
„Při domovní prohlídce došlo k bezdůvodnému a nešetrnému, a hlavně k neoprávněnému, zajištění cizího majetku, cenin – směnky značné hodnoty. A tento zajištěný majetek, ani hodnoty nejsou do dnešního dne řádně vydány soudem, ani jiným orgánem činným v trestním řízení zpět. Zajištěné věci nebyly dostatečně zdokumentovány při sepisování obsahu, byly nedostatečně bezpečně baleny. Zacházelo se s nimi neodborně a nebyly uloženy podle platných předpisů. Později při trestním řízení nebyly řádně evidovány, vedeny v úschově a nebylo o ně řádně pečováno tak, aby nedošlo k znehodnocení, respektive ztrátě nebo zneužití. Vrchní státní zastupitelství je nakonec ani řádně
nepředalo soudu,“ tvrdí dále dnes pravomocně osvobozený ex-policista. Směnky měly podle něj hodnotu téměř jeden a půl miliónu korun. „Do současné doby není známo místo výskytu směnek, ani okruh osob, které s nimi mohou nakládat. I soud je naprosto bezdůvodně nečinný,“ stěžuje si Křipský.
Tahoun olomoucký žalobce
Za osobu, která má největší podíl na popisovaném ději označuje Křipský státního zástupce Martina Brzobohatého. „Svým vlastním svévolným rozhodnutím si přidělil celý spis sám sobě ke zpracování a vyhradil si ho do své vlastní věcné a místní příslušnosti pro následně vedené trestní řízení, ačkoliv k tomuto by bylo příslušné výhradně Okresní státní zastupitelství Brno-Venkov. Proti tomuto rozhodnutí nebylo možno podat nikdy žádný opravný prostředek, protože ho státní zástupce nikomu nedoručil,“ kroutí hlavou Křipský.
Omezení majetku ale popisovaným dějem neskončilo. Detektiv ÚOOZ Petr Vančura zaplomboval polovinu rodinného domu, který Křipskému patří a pozemky v obci Svitávka v hodnotě přesahující 3 milióny korun. Majetek mu pak stát blokoval po dobu šesti let.
Křipský mezitím trávil čas ve vazební věznici. Strávil v ní přesně 778 dní. Soud jej pustil na svobodu po zaplacení kauce přesahující půl miliónu korun v půlce září roku 2013. Pak začal soud.
Krajský soud Křipského zprostil u čtyř skutků obžaloby, tři nebyly trestným činem a čtvrtý spáchala jiná osoba. Soud jej ale současně uznal vinným a odsoudil ho ke čtyřem a půl roku kriminálu „na tvrdo“ a pokutě 200 tisíc korun. Rozhodnutí potvrdil v březnu roku 2015 i odvolací Vrchní soud v Olomouci. Petr Křipský proto 10. května nastoupil do výkonu trestu v Brně-Bohunicích. Ve vězení strávil dalších 201 dní, než jej Městský soud v Brně podmínečně propustil se čtyřletou podmínkou.
Křipský se odsouzení bránil dovoláním k Nejvyššímu soudu. A ten v červnu rok po opuštění věznice rozhodl tak, že odsuzující rozsudek v podstatě v celé šíři zrušil. A přikázal krajskému soudu v Brně, aby ve věci znovu rozhodl. A začaly se dít věci.
V říjnu 2017 nejprve zkonstatoval brněnský Krajský soud, že je Křipský nevinný, a následně pak v květnu o rok později i Vrchní soud v Olomouci, k němuž se odvolal státní zástupce. „Soudy tak rozhodly, protože nebylo prokázáno, že se vůbec stal takový skutek, pro nějž jsem byl obžalován a od roku 2011 nezákonně vazebně stíhán,“ tvrdí Křipský. 31. května měl Petr Křipský zničující životní etapu za sebou. „Tímto dnem se stalo rozhodnutí Krajského soudu v Brně o mém zproštění obžaloby trvale pravomocným a navždy konečným,“ oddychuje si i dnes zhluboka bývalý detektiv. Jako bonus si Křipský v průběhu své štrapáce ještě připlatil necelých 8 tisíc korun za náklady řízení a téměř 45 tisíc za pobyt ve vazební věznici a později kriminále.
Obhajoba za skoro 2 milióny
„Býval jsem dobrým a poctivým policistou. Po celou dobu u policie jsem nebyl nikdy trestán, naopak jsem býval odměňován za vzorné plnění služebních povinností, mimořádně povyšován. Rázem se ze mě ale stal primitivní organizovaný zločinec, člen gangu, s mediální pozorností po celou dobu vedeného ´inkvizitorského´ procesu žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v letech 2011 až 2018. Absurditu roky vedeného trestního řízení doplnil negativně zájem celoplošných médií, která opakovaně zveřejňovala mé fotografie, videonahrávky a informovaly veřejnost o ´gangu a jednotlivých tzv. zločincích´. Obsah těchto zpráv byl však závažně a tendenčně deformován vydávanými prohlášeními a nepodloženými výroky z VSZ Olomouc, nebo ÚOOZ,“ popisuje dál svůj příběh Křipský.
A shrnuje svůj příběh v datech. Vykonal podle soudu bezdůvodně trest odnětí svobody a extrémně dlouhou vazbu v celkovém součtu 979 dnů. Byl zařazen do kriminálu typu „C“ s ostrahou, tedy druhé nejtěžší skupiny věznice, nebo v režimu zvlášť nebezpečného pachatele po celou dobu vazebního stíhání, což odpovídá nejtěžšímu typu uvěznění. Za mřížemi chronicky onemocněl, léčí se štítnou žlázou, což podle jeho slov fatálním způsobem omezuje jeho pracovní možnosti. Proto od státu žádá náhradu škody, a to i za uvedené ztracené směnky.
„Vznikla mi nejen majetková škoda, ale i značná nemajetková újma, kterou řeším v zákonem stanovené lhůtě, včas podanou žádostí o odpovídající odškodnění a žádám o zadostiučinění ministerstvo spravedlnosti. To zatím nerozhodlo, přestože lhůta uplynula už na konci května. Podal jsem tedy žalobu na stát, protože ministerstvo nekomunikuje. Jako občan můžu být mimo jiné ´rád´, že jsem mohl tomuto státu uhradit výdaje vzniklé za mou obhajobu. Odměna advokátní kanceláře byla navýšena ještě o 21% DPH, které advokát po uhrazení odvedl do státní kasy, stejně jako odvody na sociálním a zdravotním a zvýšenou zálohu na daň. Částka dosahující 1,7 miliónu korun je výsledkem práce státního zástupce VSZ Olomouc. Na uhrazení všech nákladů jsem musel prodat nejen majetek po rodičích z dědictví, ale zadlužil jsem se především půjčkou, kterou splácím a budu splácet ještě mnoho let dalších. Proces měl více jak 68 jednacích dnů hlavního líčení u všech stupňů soudů. Spis dosahuje 15 tisíc listů a dalších 100 tisíc listů příloh. Jako občan nejsem rozhodně rád, že mé současné postavení je dáno jen na libovůli ´státu´, který mě nezákonně poslal za mříže. Proto se táži: Je v tomto zachován nějaký dozor nad právem a kým? Je možné, aby VSZ Olomouc prošlo vše, bez pozornosti a následků? Jak je možné v České republice ve 21. století vykonat bezdůvodně 26 měsíců vazby a 6 měsíců výkonu trestu odnětí svobody jen tak, bez toho, aby za to někdo nesl odpovědnost?,“ uzavírá svůj stěží uvěřitelný životní příběh Petr Křipský.
Jan Hrbáček
