Před několika lety byl ve větších městech k vidění pozoruhodný trend: vylidňování center. Dnes je tento úkaz zpět. Britský think tank ví, proč a nabízí řešení.
Když před lety docházelo k vylidňování městských center, obranou měly být obchody, kavárny či další provozovny služeb. Nyní se ale ukazuje, že toto řešení fungovalo jen krátkodobě. Města, která se rozvíjí, se vyznačují vysokým podílem kancelářských prostor ve svých středech. Obchody jsou naopak příznačné pro města, jimž pšenka příliš nekvete.
Britský think tank The Centre for Cities ve své studii, na niž odkazuje list The Guardian, dochází k závěrům, že za skomírání obchodů v městských centrech může zejména nárůst objemu nákupů přes internet. Poukazuje na to, že tento trend je ohrožující pro nemalý počet měst v Anglii a Walesu, která jsou na maloobchodě až nebezpečně závislá.
Bristol kvete, Balckpool vadne
Kamenné obchody byly v posledních několika měsících postiženy poměrně vysokým počtem ukončení provozu s tím, jak se stále větší módou stává online nakupování. Ulice, které ještě nedávno platily za ty nejlukrativnější, najednou zejí prázdnotou. Zákazníci se přesouvají do kyberprostoru.
Studie uvádí, že nejúspěšnější města naopak spoléhají na kanceláře případně rezidenční bydlení. Ta, která stojí skutečně na špici svého rozvoje mají v centrech až dvě třetiny prostor pro kanceláře. Jejich kvalita je navíc podstatně vyšší než tam, kde je v centrech kanceláří málo. Například centra Bristolu nebo Manchesteru, která prospívají, mají podíl obchodů celkových komerčních prostorách jen osmnáct procent.
Naopak tam, kde městská centra dnes zejí prázdnotou, se jako kanceláře využívá méně než čtvrtina všech komerčních prostor. A jejich kvalita je také podstatně horší. Blackpool a Newport má až čtyřicet procent výměry určené pro podnikání zaplněno právě obchody, z nichž drtivá většina se jen tak tak drží nad vodou nebo uvažuje o ukončení své činnosti.
Přitom právě kanceláře, v nichž pracují lidé, mohly být zdrojem příjmů pro přilehlé obchody, restaurace či kavárny. Tam, kde je kanceláří málo, logicky podniky služeb prosperují hůře. Míra volných kapacit je zde kolem šestnácti procent, zatímco ve městech, kde mají kanceláří větší podíl, je tato míra zhruba poloviční. Města s malým podílem kanceláří ve svých centrech jsou tedy mimořádně zranitelná s ohledem na trend, kdy se nákupy běžného zboží přesouvají na internet.
Jenže to není jen o vyprázdněných obchodech. Autoři studie také zjistili, že ruku v ruce s tím jde také zhoršující se situace podniků v navazujících odvětvích, což se následně negativně projevuje na trhu práce v podobě rostoucí nezaměstnanosti. Nejmarkantnější je tento úkaz v Newportu, Blackpoolu, Bradfordu a Sheffieldu.
Pestrost a bydlení
Řešení je přitom nasnadě. Známe-li příčiny, můžeme je poměrně snadno odstranit, byť samotná změna uvedeného trendu nepřijde ze dne na den. The Centre for Cities radnicím doporučuje, aby zvětšila ve svých centrech prostory určené pro kanceláře, ale také pro rezidenční bydlení. Tam, kde je poptávka po těchto typech nemovitostí nedostatečná, lze podle autorů studie uvažovat o demolicích a redevelopmentu.
Regenerace městských center prý ale nemůže zůstat jen na bedrech samotných měst, má pomoci také vláda. Nemusí jít nutně o vládní investice, ale spíše o vhodnější alokaci svých úředníků a jiných zaměstnanců tam, kde by nové kanceláře mohly vzniknout. „Je třeba zajistit, aby se centra měst spoléhala na pestrou skladbu toho, jak jsou komerční prostory využívány,“ uvedl pro The Guardian Andrew Carter, výkonný ředitel think tanku The Centre for Cities.
To podle něj znamená zmenšení závislosti na kamenných obchodech a zaměření se na vytvoření atraktivnějšího prostředí pro širší portfolio firem. „Také bychom měli zajistit, aby se ulice našich měst staly více otevřené a přívětivé pro trávení volného času. Je třeba zlepšit hromadnou dopravu a také stavět nové byty,“ dodal Carter.
-zm-
