INZERCE

Pavel Fischer nyní působí jako senátor (od 2018), v horní komoře od listopadu 2018 předsedá výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Foto: Radek Čepelák

Senátní výbory probraly zákon o strategické infrastruktuře. Fischer z něj chce vyjmout vojenské letiště Líně u Plzně

Novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury, dříve liniový zákon, se propracovává legislativním procesem. Ve středu normu projednávala trojice senátních výborů. Výhrady k ní měl například předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). Navrhl změnu, která by z přílohy novely zákona o strategické infrastruktuře vyňala proměnu letiště v Líních u Plzně na strategickou zónu pro bateriovou gigafactory.

„Do výboru pro bezpečnost jsme si vyžádali projednání takzvaného liniového zákona kvůli tomu, že by umožnil, pokud by byl přijat ve stávající podobě, využití vojenského areálu Plzeň-Líně pro stavbu gigafactory. Jak víme, z jednání vlády s Volkswagenem sešlo a další návrh pro tento areál patrně není na stole. Nemůžeme si dnes dovolit ten luxus, abychom zaplombovali tento areál pro příští komerční využití,“ sdělil Fischer Ekonomickému deníku.

Dodal, že záměr vlády umožnit stavbu gigafactory chápe a osobně vítá investice, které do Česka přivedou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, aby země nebyla jen lacinou montovnou uprostřed Evropy. Bezpečnostní situace se ale podle Fischera zásadně proměnila.

Výbor Fischerův návrh odsouhlasil

„Rusko vede v Evropě válku, a to na hranicích Severoatlantické aliance. Naše země je z hlediska NATO tranzitní a naším zájmem je, aby to tak zůstalo, tedy aby se boje nepřenesly k nám. Armáda České republiky nemá dostatek odpovídajících areálů, které by v případě potřeby mohly sloužit například jako zázemí pro alianční jednotky, které by se přesouvaly přes naše území,“ odůvodnil svůj návrh. Areál vojenského letiště Plzeň-Líně má podle něj strategickou polohu a je na něm klíčová infrastruktura.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Fischerův návrh na vyjmutí letiště z novely přijal. „Považuji za svou povinnost, abychom v zájmu obranyschopnosti státu, a vycházím tady z celé řady jednání s experty také z řad Armády České republiky, nepočítali v zákoně s tím, že se zbavíme unikátního vojenského areálu,“ uvedl Pavel Fischer.

S převodem letiště souhlasilo ministerstvo obrany podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pouze pro potřeby výstavby gigafactory na baterie.

„To byla ostatně také jednoznačná podmínka daná usnesením vlády. Jelikož německý výrobce dal jasné stanovisko, že s touto lokalitou již nepočítá, zůstává letiště nadále v majetku ministerstva obrany,” uvedla začátkem listopadu ministryně obrany Jana Černochová.

Senát novelu projedná v příštím týdnu

Kromě armády letiště Líně využívá také letecká záchranná služba. „Konec jednání o výstavbě gigafactory Volkswagen velmi usnadňuje také další provoz letecké záchranné služby armádními vrtulníky, pro kterou nebude třeba budovat nové stanoviště v Plzeňském kraji a přesouvat veškerou infrastrukturu,” uvedl k tomu již dříve náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Návrh zákona projednával také senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Senátní hospodářský výbor doporučil novelu schválit beze změn. Výbor pro veřejnou správu projednávání návrhu zákona přerušil – podle předsedy výboru Zbyňka Linharta (za STAN) by se k němu měl vrátit příští úterý, tedy jeden den před projednáváním novely v Senátu, ke kterému má dojít 29. listopadu.

Výbor zvažuje, že ze zákona doporučí odstranit mimo jiné zavedení dílčího územního rozvojového plánu kvůli usnadnění přípravy a povolování vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů. Linhart to odůvodnil i tím, že nedává smysl, aby se ke strategické výstavbě vázal mnohem jednodušší stavební proces, než například k běžným stavbám. „Místo toho, abychom to zjednodušovali obecně, tak to z toho vyjmeme,“ sdělil Ekonomickému deníku. Linhart také kritizoval, že materiál k prostudování dostali až 9. listopadu.

Novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury by měla zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let. Zákon by se měl vztahovat také na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene.

Tereza Čapková

Čtěte také:

Čekají na ni úřady i podnikatelé, novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury podle nich posune Česko vpřed

Nejdůležitější stavební povolení v zemi se mají vydávat kromě Prahy i v Plzni a v Olomouci