INZERCE

Se vznikem Dopravního a energetického stavebního úřadu počítá návrh zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Foto: Pixabay

Nejdůležitější stavební povolení v zemi se mají vydávat kromě Prahy i v Plzni a v Olomouci

Nový specializovaný úřad, který má vydávat stavební povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury, má od příštího roku fungovat kromě Prahy také v Plzni a v Olomouci. Vyplývá to z návrhu vyhlášky vlády z dílny ministerstva dopravy, kterou tento resort poslal čerstvě do připomínkového řízení. Se vznikem Dopravního a energetického stavebního úřadu počítá návrh takzvaného liniového zákona, který už pod změněným názvem na zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury schválila začátkem listopadu Poslanecká sněmovna.

Předloha má podle původního vládního návrhu hlavně zajistit, aby klíčové infrastrukturní stavby získaly ze zákona stavební povolení maximálně do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí, tedy takzvané EIA. Detaily o tom, kde a jak nový úřad v konečném důsledku začne působit, zatím ale jasné nebyly.

Ministerstvo přitom v důvodové zprávě k navrhované vyhlášce připouští, že v rámci příprav vzniku nového úřadu vyšlo najevo, že největším problémem takového zakládání „na zelené louce“ je odborné personální zabezpečení nových pracovišť. Právě to tak při volbě konkrétních územních pracovišť hrálo klíčovou roli.

Úřad bude sídlit ve státních budovách

„S ohledem na předpokládanou delimitaci státních úředníků vykonávajících dosud agendu speciálního stavebního úřadu předpokládá ministerstvo dopravy vznik územních pracovišť Dopravního a energetického stavebního úřadu v Praze, Plzni a Olomouci, kde dosud působí většina speciálních stavebních úřadů, z nichž výkon agendy na Dopravní a energetický stavební úřad přechází,“ konstatuje k tomu v důvodové zprávě resort vedený místopředsedou ODS Martinem Kupkou.

Všechny tři pobočky mají přitom začít fungovat ve stejnou dobu jako úřad samotný, tedy od 1. ledna příštího roku. Ministerstvo dopravy v materiálu rovněž připouští, že vznik více pracovišť v regionech bude mít dopady na státní rozpočet, a to přímo úměrný jejich počtu. „Nicméně zákonodárce zakotvením předmětného zákonného zmocnění jednoznačně projevil vůli, aby Dopravní a energetický stavební úřad, jako úřad s celostátní působností, měl územní pracoviště,“ poznamenává k tomu ale ministerstvo.

Detailně se pak v důvodové zprávě uvádí, že se v Praze očekává pro budoucí úřad zejména využití stávajících prostor v rozsáhlých budovách samotného ministerstva, ale také resortu průmyslu a obchodu, stejně jako Úřadu pro civilní letectví. I od něj má totiž nová instituce část agendy přebrat. V regionech pak úřad bude podle všeho sídlit v nájmu.

„V Plzni a Olomouci se předpokládá uzavření nájemních smluv se státní akciovou společností České dráhy a Správnou železnic,“ vysvětluje ministerstvo s tím, že využité tak mají být budovy ve vlastnictví státu a jeho organizací. „Ostatní náklady lze předpokládat buď bez ohledu na počet a umístění územních pracovišť nebo nejsou s ohledem na plánovaný počet územních pracovišť významné,“ poznamenává pak ministerstvo dopravy.

Samotný zákon dá stopku blanketním stížnostem

Ostatní resorty mají čas na předložení svých připomínek k návrhu vyhlášky zhruba do poloviny prosince. Úprava má začít stejně jako samotný zákon platit od začátku roku. Klíčovou legislativu zavádějící nový úřad bezprostředně po jejím schválení v Poslanecké sněmovně označil Kupka za možný přínos pro rozvoj české ekonomiky. Norma ale podle ministra dopravy také přispěje ke zlepšení životního prostředí.

Návrh uvítal i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, podle kterého může zákon otevřít cestu ke strategickým investicím v Česku: „Mohou posunout Českou republiku k budoucí konkurenceschopnosti nebo k udržení si konkurenceschopnosti tam, kde ještě patříme ke špičce.“

Sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do zákona například i opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Tedy situaci, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede v něm konkrétní důvody s tím, že je dodá až později. Takový postup volí například často ochránci přírody u dálnic a dalších rozsáhlých a složitých staveb. Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí.

Tomáš Svoboda