Šéf společnosti CCA Group, a.s. Jan Mareš: Justiční data jsou u nás v bezpečí

Generální ředitel společnosti CCA Group, a.s Jan Mareš Foto: archiv

Největším dodavatelem IT systémů v rámci justice je dlouhodobě společnost CCA Group a.s. Spolupracuje nejen přímo s ministerstvem spravedlnosti, ale i se soudy. Česká justice se generálního ředitele Jana Mareše ptala na údržbu stávajících systémů i na to, jaké další plány CCA v rámci justice společnost má.

Společnost CCA Group dlouhodobě dodává a spravuje systémy pro tuzemskou justici. Kde jinde také působí?

CCA Group je společnost, která existuje od 90. let, kdy Jiří Laciga se svými IT kolegy odešel z  plzeňské škodovky. Od té doby budoval firmu, která se stala vůbec prvním partnerem americké společnosti Oracle v ČR. To bylo v době, kdy Oracle ještě neměl v ČR zastoupení a spolupráce začala s rakouskou pobočkou. V rezortu justice působí CCA Group od devadesátých let, kdy se od roku 1995 začal implementovat první informační systém pro soudy ISAS. Byla i řada dalších projektů, třeba realizace Centrálního platebního rozkazu s plnou automatizací a elektronickým spisem.
Současná smlouva se týká vývoje a údržby více než dvaceti systémů.

Ministerstvo spravedlnosti je náš významný klient. A jsou jím i jeho jednotky, tedy soudy. S těmi dlouhodobě komunikujeme a ladíme provozní záležitosti. Spolupráce je oboustranně velmi dobrá. Jsou to systémy, které jsou stabilní a spolehlivé, a s nimiž jsou uživatelé schopni pracovat, mají je zažité.

Vy jste do firmy nastoupil teprve loni. Jak velkou změnu to pro společnost CCA znamená?

Tou změnou není pouze osoba ředitele. Do CCA jsem nastoupil na začátku října 2019 spolu s novým akcionářem, který reprezentuje švýcarskou skupinu fyzických osob, jejíž byznysové zkušenosti jsou v IT. Předsedou představenstva je Michael Suchanek, rodilý Švýcar, který má díky předkům vztah k Česku.
Nový vlastník vyhodnotil CCA jako firmu, která má zajímavý byznys, velmi silné know-how a potenciál se dále rozvíjet. A to je důvod, proč jsem přišel. Původní většinový majitel a šéf firmy se již neúčastní aktivního řízení společnosti a přesunul se do role poradce.

Plánujete nějaké nové projekty, nebo se zaměřujete na údržbu těch stávajících?

V současné době děláme primárně údržbu stávajících systémů, ale provádíme také drobný rozvoj, který umožňuje naše smlouva. Myslíme si, že i současné vedení ministerstva má zájem posunout systémy do 21. století a na tom bychom se rádi podíleli a byli spolehlivými partnery v rámci projektů elektronizace justice.

Ministerstvo spravedlnosti loni zrušilo veřejnou zakázku na nový insolvenční rejstřík (ISIR). Letos ho chce dodat formou soutěžního dialogu. Budete mít o zakázku zájem?

Tím, že současný ISIR provozujeme, disponujeme týmem IT specialistů odborně erudovaných v dané problematice.  Až tedy bude soutěž vypsaná, rozhodně se jí chceme účastnit.

Na podzim ministerstvo spravedlnosti ohlásilo odložení platnosti tzv. Elektronického generátoru přidělování věcí na soudech pro insolvenční agendu. Jaká je nyní situace, je již generátor funkční?

Projekt byl před Vánocemi odevzdán. Proběhlo testování na soudech, uživatelé se s ním učí pracovat a ministerstvo připravuje ostré nasazení. Všechny nedostatky a dodatečné požadavky byly v průběhu minulých měsíců se podařilo společně vyřešit.

Častým tématem je také zabezpečení systémů v justici. Můžete garantovat, že citlivá data ze soudních řízení se nemohou dostat do nepovolaných rukou?

Systémy spravujeme, nicméně data samotná jsou vždy pouze v rámci rezortu. Systém je robustní i z bezpečnostního pohledu. To, že jsme soukromý subjekt, nemá v tomto směru žádný negativní dopad. Samozřejmě provádíme pravidelné bezpečnostní testy našich aplikací, aby byly uchráněny před případnými útoky z vnějšího okolí.

Jak hodnotíte úroveň elektronizace justice? Jak reálné je zavedení elektronického spisu?

Byl by to nepochybně velký krok kupředu. Je to ale otázka kapacit a prostředků, které jsou v rámci resortu k dispozici. Významným předpokladem pro elektronizaci justice je centralizace IT systémů a je potřeba počítat i se značnými náklady spojenými s konektivitou.
Podobný úkol jsem řešil na České poště, kde jsem dříve působil. Tam jsou přenosy dat poměrně velké a náročné, kdy do toho vstupuje mnoho veličin. Není to jednoduché a rozhodně je to nákladné.

V jakých jiných oblastech působíte?

V rámci rezortu spravedlnosti se podílíme na provozu největšího datového úložiště v ČR. Naším klientem je také Český úřad zeměměřičský a katastrální, kde jsme postavili systém elektronické správy dokumentů katastru nemovitostí a nadále se věnujeme jeho správě a rozvoji. CCA také již několik let spravuje systémy zdravotnických registrů pro Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), což si myslím potvrzuje naší kompetenci v oblasti agentových systémů veřejné správy a veřejných registrů. Novinkou je, že před nějakou dobou CCA vyhrála veřejnou soutěž na ministerstvu financí pro dodávku AISG, což je systém registrace hazardních hráčů. Ten máme dodat v tomto roce.
Na základě zkušeností z Oracle dokážeme dodávat řešení z této oblasti a sami se zamýšlíme nad tím, jak byznys dále rozšířit na základě toho, co už umíme.

V takových situacích komunikujete s ministerstvem nebo i přímo se soudy? Protože se pak stává, že soudci si stěžují, že nástroj neodpovídá jejich potřebám.

V rámci servisu IT systémů provozujeme pro Ministerstvo spravedlnosti i podporu služeb Helpdesku, kam mohou soudy dávat své požadavky. Náš smluvní partner je resort, takže to řešíme primárně s nimi, nicméně pochopitelně při údržbě systémů máme na pracovní bázi kontakty i se soudy, od kterých máme zpětnou vazbu.


Jan Mareš
Generálním ředitelem se stal v říjnu 2019. Předtím působil především v oblasti investičního bankovnictví v České republice a ve Spojeném království. V letech 2014 až 2019 byl předsedou dozorčí rady státního podniku Česká pošta. Kromě studií v České republice je absolventem Senior Executive Program na Columbia University, New York.


Eva Paseková

Článek vyšel na portálu Česká justice, který patří do vydavatelství Media Network s.r.o., stejně jako Ekonomický deník.