Syn exprezidenta Václava Klause, šéf controllingu skupiny ČEZ Jan Klaus uplatnil opční program a nakoupil akcie polostátního energetického giganta. Vyplývá to z včerejších informací České národní banky. Klaus junior si pořídil akcie ČEZ za víc jak 8 milionů korun. Většinu z nich prodal, a to za téměř 10 milionů.
Jak už Ekonomický deník informoval, generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše, který v květnu uplatnil opce na nákup 300 tisíc kusů firemních akcií, následují další manažeři polostátní energetické skupiny. Tomáš Pleskač si pořídil přes 190 tisíc akcií, Martin Novák přes 160 tisíc, Bohdan Zronek 97 500. V menších objemech získali akcie také další top manažeři skupiny ČEZ.
Z informací České národní banky ze včerejšího dne vyplynulo, že ředitel útvaru centrální controlling ČEZ Jan Klaus si pořídil 16 384 akcií společnosti ČEZ v jednotkové ceně 540,22 korun. Dohromady tedy za 8 850 964 korun.
„Uplatnění opce na nákup akcií přidělených v rámci akciového opčního programu ČEZ. Jedná se o uplatnění ročního přídělu ke dni 13.5.2018 na 10 000 ks akcií a ročního přídělu ke dni 13.5.2019 na 6384 ks akcií,“ lze se dočíst na webu České národní banky.
Úkolem controllingových útvarů, který vede Jan Klaus, je dohlížet na hospodaření různých oddělení a přispívat tím k efektivnosti a konkurenceschopnosti podniku.
Současně se na webu ČNB objevila informace, že Jan Klaus prodal 15 384 kusů akcií ČEZ v jednotkové ceně 639,14 korun. Jejich prodejem získal 9 832 530 korun.
Různé strategie
Manažeři tedy zvolili různé strategie. Šéf ČEZ Daniel Beneš obratem prodal skoro všechny nabyté akcie, což mu vyneslo zisk 27,8 milionu korun před zdaněním (navíc mu zůstalo 7600 akcií v tržní hodnotě 4,8 milionu korun). Také Novák, Pleskač a Michaela Chaloupková podle hlášení v registru manažerských transakcí u České národní banky prodali téměř všechny získané akcie. Naopak další člen představenstva Bohdan Zronek si (aspoň zatím) ponechal zhruba třetinu akcií nabytých díky opčnímu programu.
Na podobné signály bývá velmi citlivá investorská veřejnost. Pokud top manažer prodá všechny akcie z opčního programu, dává tím najevo, že další růst kurzu akcií neočekává. Pokud si naopak významnou část akcií ponechá, je to projev důvěry v budoucí vývoj. „Nyní se zdá, že možná přeci jen někteří jiní členové představenstva energetické společnosti mají větší důvěru v budoucí vývoj firemních akcií,“ uvedl Jiří Zendulka na webu Kurzy.cz.
Nárok na firemní akcie z opčního programu uplatnili také další manažeři Skupiny ČEZ, jmenovitě ředitel útvaru řízení rizik Mojmír Zenáhlík, ředitel úseku financování Jan Brožík, ředitel divize klasická energetika Jiří Pačovský, jeho kolega z klasické energetiky Petr Zlámal, předseda představenstva dceřiné firmy ČEZ ICT Services Vítězslav Bogač a šéf skupiny ČEZ ESCO International Jaroslav Macek.
Loučení s opčním programem
Akciový opční program pro top management společnosti ČEZ je dnes již minulostí. Dozorčí rada v listopadu 2019 schválila jeho zrušení a nahradila jej od ledna 2020 novým systémem dlouhodobé výkonnostní odměny pro členy představenstva. Nový program dlouhodobé výkonnostní odměny má posílit soulad zájmů beneficientů a akcionářů vazbou na vývoj tržní ceny akcie, výplatu dividend a výkonnost společnosti. Nedávno uplatněné opce se vztahují k rokům 2017 a 2018.
Terčem kritiky byl akciový opční program hlavně v roce 2008, kdy díky mimořádnému růstu cen akcií vynesl nákup a prodej akcií tehdejšímu vedení energetické skupiny přes jednu miliardu korun. Prospěch z opčního programu měl hlavně generální ředitel z let 2004 až 2011 Martin Roman, který tehdy vydělal okolo 677 milionů korun. Zisk dalších manažerů se pohyboval v řádu desítek milionů korun.
Nyní je terčem kritiky souběh nového a starého systému odměn. ČEZ totiž spolu s pozvánkou na valnou hromadu zveřejnil zprávu o odměňování, v níž přesně vyčíslil příjmy členů představenstva za loňský rok. Jak uvedl Ekonomický deník před týdnem, předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš měl za minulý rok příjem téměř 35 milionů korun hrubého, další členové představenstva získali včetně odměn okolo 15 milionů.
Jan Hrbáček, David Tramba
