Spotřeba domácností v Saudské Arábii příliš neklesá, cenovému propadu ropy navzdory. Ekonomiku zachraňují státní výdaje a saudští keynesiánci.
Ačkoli všechny ropné velmoci zápasí s dopady rapidního poklesu cen černého zlata za poslední rok, Saudská Arábie tento „ropný šok“ absorbuje poměrně solidně. Obyvatelstvo za to, zdá se, může vděčit tomu, že se královská rodina rozhodla o výnosy z ropného bohatství rozdělit s obyčejnými lidmi. Nejde ani tak o projev altruismu saudských vládců, jako o pragmatickou politiku, která má mimo jiné zajistit, aby královská rodina vládla v poklidu dál a nebyla tak ohrožována sociálním napětím, které by mohlo být vyvoláno negativními dopady drastického zlevnění ropy.
Poté co současný saudskoarabský král Salman nastoupil v lednu na trůn, nechal vyplatit všem státním zaměstnancům bonusy ve výši dvou měsíčních platů. Toto „stabilizační“ opatření vyšlo státní kasu podle Bloombergu na 30 miliard dolarů. Kromě toho byly také vypláceny podpory na pohonné hmoty v celkovém objemu 52 miliard dolarů, což představuje 8 % saudskoarabského HDP.
Na ekonomice Saudské Arábie, jejíž roční HDP dosahuje 630 miliard dolarů, se tento fiskální impuls projevil 10% nárůstem maloobchodních tržeb během tohoto roku. Přesto se však již projevují známky ekonomického zpomalení. Letošní růst HDP zpomalí na 3 % z loňských 3,5 %.
Štědrá fiskální politika saudskoarabské královské rodiny sice na jedné straně solidně stabilizuje ekonomiku, ale má také svou stinnou stránku. Tou je rozpočtový deficit ve výši kolem 21 % HDP (!), tedy na úrovni, kterou by většina vyspělých západních ekonomik nebyla schopna ustát. Na příští rok se plánuje deficit jen o pár procentních bodů nižší. Na druhé straně je třeba připomenout, že v dobách, kdy ceny ropy dosahovaly rekordních výšin, saudskoarabský rozpočet vykazoval roční přebytky v průměru kolem 10 % HDP. A to hovoříme o letech 2008 až 2013.
Nyní se však mračna stahují. Agentura Reuters informovala o tom, že královská rodina od loňského srpna prodala zahraniční aktiva v hodnotě 80 miliard dolarů. Ekonomové také očekávají, že v příštím roce dojde k razantnějšímu snižování vládních výdajů tak, aby byl postupně snižován rozpočtový schodek na přijatelnou úroveň. Kromě toho dostal tamní ministr financí za úkol, aby připravil potřebná opatření, která mají být představena kolem poloviny letošního listopadu.
Známky zpomalení se však projevují již nyní. Druhé pololetí letošního roku zaznamenalo mírný pokles maloobchodních tržeb, který však ekonomové vysvětlují tím, že v září bylo v Saudské Arábii několik dní pracovního klidu. Těmi však již nelze vysvětlit razantnější pokles stavební aktivity, který se odráží také na ceně akcií stavebních společností. Ty zlevnily jen během dvou měsíců letošního druhého pololetí o čtvrtinu.
Saudskoarabské ekonomice tak může výrazněji pomoci případné zdražení ropy. To by mohlo přijít už příští rok, kdy by se cena ropy mohla přiblížit hranici 60 dolarů za barel. Pokud by k němu došlo, mohlo by to mít pozitivní dopad také na státní kasu. Ta by tak mohla i nadále setrvat v režimu keynesiánské hospodářské politiky cyklicky vyrovnaného rozpočtu.
-usi-
