Součástí novely zákona o dráhách má být i systém sankcí pro strojvůdce. Hospodářský výbor jej však na svém posledním jednání neprojednal, návrh se setkal s odporem dopravců. Ti sice obecně sankční systém považují za potřebný, nelíbí se jim ale podoba navržených paragrafů. Spokojeni nejsou třeba s tím, že se sankce mají týkat pouze strojvedoucích. O změně návrhu zástupci dopravců jednají s ministerstvem dopravy.
Série nedávných železničních nehod přiměla ministerstvo dopravy jednat. Kromě dalších přijatých opatření má četnost nehod pomoci omezit i novela zákona o dráhách. Její součástí je také sankční systém pro strojvedoucí. Ministerstvo se při jeho tvorbě inspirovalo u řidičů. Železniční dopravci sice po obdobném systému volali už dříve, jeho aktuální podobu však ostře kritizují.
Zodpovědnost na strojvedoucích
„Se systémem jsme už před časem souhlasili, je potřeba. Ale aktuální paragrafové znění je špatně, proto jsme na hospodářském výboru usilovali o to, aby byl bod stažen a materiál přepracován,“ vysvětluje předseda Sdružení železničních dopravců ŽESNAD Oldřich Sládek. Podivuje se nad tím, proč by se sankce měly týkat jen strojvedoucích. „Materiál ještě chceme prodiskutovat. Pevně věřím, že s ministerstvem dojdeme k rozumnému závěru,“ okomentoval aktuální jednání s ministerstvem dopravy.
S tím, že by se sankce měly týkat jen strojvedoucích, nesouhlasí ani předseda Základní organizace OSŽ DKV Praha Jiří Běhounek.
„Strojvedoucí musí během směny často řešit mnoho krizových situací, kdy změna předpisů postupně znásobila odpovědnost za řádné vedení vlaku. Postupně byla zrušena funkce pomocníka a průvodčí má pouze částečnou zodpovědnost při odjezdu vlaku.“ Dodává, že na bezpečnosti železničního provozu se podílí řada dalších osob: „Chybu může udělat třeba posunovač, ale i výpravčí.“ Podle něj mají sankce smysl pro ty strojvůdce, kteří se nechovají zodpovědně.
Mohlo by vás zajímat
„České dráhy mají velmi dobře propracovaný systém. Pokud například strojvedoucí projede za návěstidlo zakazující jízdu, automaticky je postaven mimo službu a následně musí znovu složit odbornou zkoušku,“ říká Jiří Běhounek a doplňuje, že takovému strojvedoucímu však nic nebrání v tom, aby i přes postavení mimo službu pracoval pro jiného dopravce.
Ministerstvo dopravy potvrzuje, že existují velké rozdíly v přístupu jednotlivých dopravců a strojvedoucí se navíc volně pohybují na liberalizovaném trhu. „Právě proto je u této profese zavedení sankčního systému nejvíce potřeba,“ říká jeho mluvčí František Jemelka. Vysvětluje, že cílem není bezhlavě pokutovat, ale v případě nejzávažnějších přestupků mít možnost zamezit po určitou dobu řízení, což je běžné u řidičů na silnici.
„U ostatních profesí s vlivem na bezpečnost, jako jsou například výpravčí nebo dispečeři, není potřeba řešit jejich postavení mimo službu nebo sankce veřejnoprávně zákonem. Prakticky pracují jen pro jednoho celosíťového zaměstnavatele – Správu železnic, která má sankční systém ošetřen interními předpisy,“ dodává František Jemelka.
Návrh ministerstva vítají České dráhy. Jeho smysl vidí ve zvýšení bezpečnosti drážní dopravy. I ony ale odmítají jeho jednostranné zaměření: „Návrh se zaměřil na strojvedoucí a nereflektuje fakt, že bezpečnost provozu mají na starost také další zaměstnanci. Stejně tak vítáme možnost diskuze o odstupňování sankcí podle závažnosti a rizikovosti pochybení a o jejich konkrétní výši,“ uvádí mluvčí Českých drah Gabriela Novotná. Připomíná, že národní železniční dopravce má k dispozici interní nástroje, jak opakovaná porušení povinností řešit.
Jak podotýká společnost Leo Express, lidský faktor nikdy nelze zcela eliminovat. „Bylo by ovšem vhodné systémově nastavit lépe výcvik strojvedoucích v povinné délce přípravy a obnovit zkušební otázky pro získání licence. Přínosné by bylo zavedení povinného trenažéru i pro pravidelné přezkušování. Je důležité vydávat osvědčení pro pořádání kurzů jen opravdu kvalitním školitelům. Například Leo Express disponuje vlastním školícím střediskem, kde školí strojvedoucí,“ říká jeho mluvčí Emil Sedlařík.
Výše pokut bez upřesnění
Federaci strojvůdců v původním návrhu vadila nejen horní padesátitisícová hranice pokuty, kterou je možné uložit za projetí „na červenou“, ale i chybějící specifikace podmínek pro udělení sankce.
„Není řešeno, za jakých konkrétních podmínek k projetí návěstidla došlo. Nezohledňuje se tak například špatná meteorologické situace, které může mít na zastavení před návěstidlem významný vliv,“ upozorňuje na mezery v návrhu prezident federace Jaroslav Vondrovic a doplňuje, že proces sněmovního projednávání novely zákona nekončí: „Čekají nás ještě mnohá náročná jednání, v nichž budeme stále a znovu trpělivě vysvětlovat, proč a v čem konkrétně je pro naši profesní odborovou organizaci tento návrh tak problematický.“
Lucie Přinesdomová
