Zatímco návrhy na balíčky pomoci pro veřejné dopravce měli v řadě unijních zemí připravené už loni, u nás se zatím řeší, jakou konkrétní podobu by měla pomoc mít. Zájezdoví dopravci se v minulém roce dočkali „sedačkovného“, tím ale cílená podpora prozatím skončila. Železniční dopravci říkají, že na pomoc v souvislosti s pandemií zatím nedosáhli vůbec. Ministerstvo dopravy aktuálně vyjednává s Evropskou komisí konkrétní podobu kompenzací pro osobní i nákladní železniční dopravce.
Zatím stále není jasné, jak konkrétně by měly kompenzace pro železniční i autobusové dopravce vypadat. Nejde jen o reálné možnosti čerpání, ale také o právní limity poskytnuté podpory.
Nediskriminační pomoc
Jednotlivé návrhy musí nejdříve schválit Evropská komise, a to v rámci pravidel jednotného trhu. Zkoumá přitom jak otázku případné diskriminace, tak také případné riziko narušení hospodářské soutěže.
Podle úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je jedním z definičních znaků veřejné podpory selektivita.
„Z tohoto úhlu pohledu se může každé opatření veřejné podpory jevit do určité míry jako diskriminační. Veřejná podpora ve smyslu článku 107 odstavce 1 Smlouvy o fungování Evropské unie nemůže být považována za slučitelnou s vnitřním trhem, a nelze ji tedy poskytnout, pokud by byla v rozporu s jinými ustanoveními smlouvy. Například omezení volného pohybu zboží, služeb či kapitálu v rámci určitého opatření by mohlo být diskriminační,“ vysvětluje mluvčí úřadu Martin Švanda.
Dále upřesňuje, že poskytnout veřejnou podporu je možné v jakékoli formě, kterou připouští příslušný právní předpis, na jehož základě má být podpora poskytnuta.
Aktuálně je tak nejvyužívanějším právním základem pro poskytování podpor v souvislosti s vládními opatřením „Dočasný rámec“. Ten připouští různé formy podpory, přímé granty, záruky, úvěry, odklad daní či příspěvků na sociální zabezpečení. Stejně tak nařízení de minimis umožňuje poskytovat různé formy podpory od subvence úrokových sazeb přes granty až po záruky či půjčky.
Ministerstvo stále jedná
Ministerstvo dopravy na konci ledna tohoto roku odeslalo Evropské komisi návrh opatření státní podpory pro železniční dopravce se smlouvami o veřejných službách a pro čistě komerční dopravce. Kromě toho připravuje ke schválení další žádost, která by se měla týkat i firem v nákladní dopravě.
„S Evropskou komisí stále vyjednáváme konkrétní parametry. Protože nám byla ze strany komise doporučena varianta částečné úhrady škod spojených s pandemií, nebude režim podpor řešen formou dodatků smluv, ale cestou dotačních titulů. S dopravci komunikujeme napřímo, o situaci jsou průběžně informování,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Návrh se ale týká pouze železnice. Zájezdoví autobusoví dopravci loni mohli čerpat ze „sedačkovného“. Další podporu se snaží vyjednat sami u ministerstva průmyslu a obchodu.
Dosavadní podpora nestačila
Po původní domluvě s ministrem Karlem Havlíčkem a následném zrušení slíbené podpory se nyní pokouší získat pomoc na jednání s ministerskou náměstkyní Lenkou Hlubučkovou.
„Očekávám, že po dvou měsících dojde k výraznějšímu posunu. Situace je dramatická, firmy jsou na dně, dopravci se statisícovými až milionovými dluhy. Ministra Havlíčka, do jehož gesce spadáme, to však viditelně nezajímá,“ říká Aleš Toufar z iniciativy Za autobusy. Pokud i tato naděje selže, připouští občanskou neposlušnost, přestože se tyto snahy prozatím snažil mírnit.
Že je dosavadní podpora nedostačující, připouští i někteří poslanci: „Podle mých informací byla ministerstvem dopravy v programu COVID BUS vyplacena v listopadu a začátkem prosince zájezdovým dopravcům necelá miliarda korun na takzvaném sedačkovném. V železniční dopravě není situace o nic lepší. Výhodou železniční dopravy je i to, že se zde myslí nejen na osobní, ale i na nákladní dopravce. Což se u silniční dopravy říct nedá,“ říká poslankyně za KSČM Květa Matušovská.
Kompenzace v českých podmínkách
Jak by tedy měla podpora ideálně vypadat, aby na ni dosáhly i pandemií nejvíce zasažené firmy?
„Například linková doprava se touto perspektivou dělí na několik podkategorií. Máme kryté smlouvy o veřejné službě v režimu brutto, tedy riziko výnosů na straně objednatele. A pak v režimu netto, tedy riziko výnosů na straně dopravce. Třeba autobusových smluv v tomto druhém režimu je minimum a jde hlavně o problém železnice a dálkové dopravy, kde je objednatelem stát. Pokud linková doprava není kryta smlouvou o veřejné službě, dopravce má samozřejmě problém,“ říká poslanec Stanislav Blaha (ODS) a dodává, že se to týká zejména dálkových autobusových linek a komerční železniční dopravy. Největší propady z výnosů má podle něj jednoznačně mezinárodní doprava.
Kompenzace zároveň vnímá jako nástroj určený pro krizové období, které je časově ohraničené, výjimečné a stát intenzivně pracuje na tom, aby z něj společnost vyvedl ven.
„To se bohužel nyní v Česku neděje. Vláda je synonymem chaosu a nedokáže nastavit strategii tak, aby se začalo reprodukční číslo R snižovat. Nemluvě o očkování nebo o rozumném a řízeném uvolňování opatření. Tyto kroky by měly být prioritou. Poté můžeme začít řešit nový, jasný a každému srozumitelný systém kompenzací, které pomohou podnikatelům překlenout časově omezené období, než budou moci znovu obnovit své podnikání,“ uzavírá Stanislav Blaha.
Květa Matušovská zase upozorňuje na to, že nelze slučovat dopravce v závazku veřejné služby s dopravci linkovými.
„V každém případě by tyto kompenzace měly pokrýt režijní náklady, aby tak dopravci v závazku veřejné služby mohli plynule reagovat na zvedající se zájem o veřejnou dopravu v průběhu rozvolňování.“
O mnoho složitěji vnímá situaci v oblasti zájezdové dopravy. „Zde se jedná o takzvané podnikatelské riziko, kdy jednotliví dopravci jezdí na základě smluv se soukromými subjekty. Tady je nastavení plnění, respektive ztrát velice problematické, jelikož poptávka po dopravě je poptávka odvozená, časově a místně provázaná. Myslím si, že by kompenzace měly určitým způsobem pokrývat náklady na zaměstnance, tak jako v jiných odvětvích, včetně pokrytí fixních nákladů dopravce,“ dodává Květa Matušovská.
Lucie Přinesdomová
