Chystáte se stavět dům nebo byt? Cesta k razítku by měla být brzy mnohem kratší. Stát chystá největší přestavbu stavební správy za poslední dekády. Místo stovek úřadů vznikne jedna centrální soustava. Ta bude mít na starost povolování bytů, dálnic či elektráren.
České stavebnictví čeká v příštích letech zásadní proměna. Vláda plánuje vytvořit novou, centralizovanou strukturu stavební správy, která má odstranit dlouhodobé problémy s roztříštěností úřadů, nedostatkem kapacit i zdlouhavými povolovacími procesy. Ústředním bodem reformy bude vznik Úřadu rozvoje území ČR. Ten postupně převezme stavební agendy dosud roztříštěné napříč veřejnou správou – od obcí až po ministerstva.
Nový model počítá s výrazným zjednodušením struktury. Namísto dnešních více než 600 stavebních úřadů by měl vzniknout jeden centrální Úřad rozvoje území ČR se 14 krajskými pobočkami. Strukturu doplní 205 poboček centrálního úřadu v obcích.
„Cílem je vytvořit funkční úřady s dostatečným personálním i technickým zázemím. Dnes máme přes sto úřadů, kde pracuje jediný úředník,“ vysvětluje vládní zmocněnkyně pro zavedení stavebního zákona Hana Landová. Za své tak bere zastupitelnost v případě nemoci, na jednohlavých úřadech také nemají pracovníci s kým složité případy konzultovat. S řadou staveb, o jejichž povolení musí rozhodnout, se podle Landové v tomto nastavení setkávají často poprvé v životě, když jim přijdou na stůl.
Úředník, který ví, co dělá
Právě to by měla specializovaná struktura Úřadu rozvoje území ČR vyřešit. „Může mít právní oddělení, může mít oddělení specializované na různé druhy staveb, jako jsou třeba mosty a tak dále,“ popisuje výhody centrální stavební správy Landová. I díky tomu získají úředníci, kteří o udělení stavebního povolení rozhodují, lepší metodickou podporu.
„Chceme také úředníkům začít připravovat vzorová rozhodnutí, která by pro ně byla uživatelsky přívětivější. Jde také o to, aby se v praxi trošičku sjednotil přístup k povolování různých typů staveb,“ dodává vládní zmocněnkyně.
Velká změna, ale pomalu. Až do roku 2031
Reforma, pokud ji parlament schválí, bude probíhat postupně v několika etapách. V roce 2027 vznikne samotný Úřad rozvoje území ČR a začne integrace agend ze státní správy, krajů i obcí. V letech 2028 a 2029 už má nová centrální struktura fungovat v plném režimu a zároveň poběží vývoj digitálních nástrojů, zejména Digitálního stavebního řízení a Národního geoportálu územního plánování. Do poloviny roku 2031 se pak má nový centrální systém plně stabilizovat. To má znamenat defitivní tečku za proměnou stavební správy.
Dálnice jako důkaz, že stát konečně zrychlil
Centralizace stavební správy přitom nevzniká úplně na zelené louce. Má se opřít o zkušenosti specializovaného Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Ten vznikl od července 2023 a zaměřuje se výhradně na povolování strategických staveb, jako jsou dálnice, železniční koridory nebo elektrárny.
Podle právníků a expertů na infrastrukturní stavby, kteří s ním přicházejí do styku, se jeho model v praxi osvědčil. „Je to změna, která má asi největší reálný dopad na rozvoj energetiky i infrastruktury, protože dochází k urychlení povolovacích procesů,“ říká vedoucí partner White & Case Vít Stehlík.
Mohlo by vás zajímat
Zároveň dodává konkrétní srovnání. Zatímco u části dálnice D4, kterou v roce 2020 posuzovaly ještě místně příslušné stavební úřady, bylo nutné získat desítky dílčích povolení, u úseku D35 mezi Starým Městem a Mohelnicí byl proces výrazně kratší právě díky centralizaci rozhodování u DESÚ.
DESÚ stavební povolení na zmíněný úsek D35 vydal 4. července 2024, tedy zhruba za dva měsíce od zahájení řízení. 16. srpna téhož roku už bylo pravomocné. Oproti tomu u D4 uteklo mezi zahájením řízení a pravomocným povolením téměř 8 a půl měsíce. Případ zkomplikovalo i odvolání jednoho z účastníků. „Musím říct z praxe, že ta změna je tak pozitivní, že překvapila i účastníky trhu,“ komentuje výsledek Stehlík.
Právníci: funguje to. Ale má to háčky
Podobně hodnotí situaci i advokát Vojtěch Faltus z Aegis Law. „Z praxe si vybavuji například situaci, kdy průtahy řízení způsobila domnělá věcná nepříslušnost krajského stavebního úřadu ve vztahu k řízení o povolení jednoho záměru fotovoltaické elektrárny,“ popisuje Faltus další případ zbytečných průtahů ve stavebním řízení.
Krajský stavební úřad svou domnělou nepříslušnost podle něj vyvodil z toho, že do celkového instalovaného elektrického výkonu projednávané výrobny započítal i kapacitu úložiště přebytečné energie. „Vysvětlování, že kapacitu baterie nelze do celkového výkonu započítávat, nebylo snadné,“ pokračuje Faltus.
Zároveň ale upozorňuje na limity dané krátkou existencí Dopravního a energetického stavebního úřadu. „Právní jistotě účastníků a délce trvání řízení nepřispívá ani skutečnost, že judikatura správních soudů se teprve formuje,“ vysvětluje.
Období nejistoty by při zřizování centrální stavební správy mělo překlenout to, že se opře o zkušenosti DESÚ. Jak vysvětluje vládní zmocněnkyně Hana Landová, právě DESÚ se má stát základem budoucího uspořádání. „Dá se říct, že si z něj centrální stavební správa vezme všechno. Nyní je de facto detašovaným pracovištěm ministerstva dopravy, nově se ale stane samostatným úřadem,“ vysvětluje Landová.
Tým expertů, nebo prázdný úřad?
Do debaty ale výrazně vstupují i varovné hlasy z politiky. Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) upozorňuje, že centralizace znamená zásadní zásah do fungování celé veřejné správy. DESÚ totiž posuzuje jen velmi malý a přesně ohraničený výsek stavebních řízení. „Můžeme se klidně pohybovat v řádu jednotek procent případů, ale v okamžiku, kdy se bavíme o všech řízeních v případe zřízení centrální stavební správy, musíte zajistit mimořádně robustní systém. Je to do značné míry revoluce i v uspořádání nejen stavební správy, ale i výkonu složkových zákonů,“ varuje Kupka.
Zásadní problém vidí v lidech. Nový systém totiž integruje i agendy životního prostředí nebo památkové péče, které dnes často zajišťují lidé jen na částečné úvazky. „Nový centrální stavební úřad bude muset ta místa obsadit celá. A může narazit na obrovský výpadek lidí,“ varuje. A připomíná, že ani hledání zhruba 80 úředníků, kteří tvoří jádro DESÚ, nebylo před lety snadné.
Podle průzkumů navíc velká část úředníků o přechodu do nové struktury nyní neuvažuje. „Tohle je reálná hrozba. To není nic akademického,“ dodává Kupka.
Vláda „vrhá“ proti personální problémům speciální tým
Na jeho stranu se přidává poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Jedna z věcí, na které to celé může kolabovat, je, že vám odejde velký počet lidí, které na trhu už neseženete,“ varuje. Už dnes se podle něj obsazují místa na stavebních úřadech obtížně. Zatímco na jiné úřednické pozice se hlásí desítky uchazečů, stavební úřady často opakovaně vypisují výběrová řízení bez výsledku. Právě kvalitní personální obsazení přitom považuje za jeden z hlavních parametrů úspěchu celé reformy.
Na personální rizika upozorňuje nepřímo i sama Landová, která zdůrazňuje, že tentokrát nechce stát přípravu podcenit. „DESÚ vznikal nešťastně, narychlo, bez podpory. Poučením je, že nyní vznikl strukturovaný projektový tým s odbornými kapacitami, který vznik Úřadu rozvoje území koncepčně uchopí,“ uvádí vládní zmocněnkyně. Tým se zabývá nejen legislativou, ale i praktickými otázkami fungování úřadu – od IT vybavení přes systemizaci míst až po pravidla odměňování.
„Spolupracuje s ministerstvem práce a sociálních věcí i Úřadem vlády. To se při vzniku DESÚ vůbec nestalo,“ dodává Landová.
Digitalizace? Ano. Ale až později
Vedle organizačních změn má být druhým pilířem reformy digitalizace. Nové systémy mají odstranit dnes běžnou praxi, kdy musí žadatelé obíhat jednotlivé úřady.
Jenže právě tady se ambice střetávají s realitou. Dokončení digitalizace stavebního řízení vláda odkládá až na rok 2031. Prakticky tedy na své nástupce a na úplný konec reformy stavební správy.
Věděli jste, že Česko už jednou centrální stavební správu málem mělo? Více v článku níže.
„Myslím si, že asi docela rozumně to ministerstvo pro místní rozvoj nebo vláda vyhodnotili tak, že dělat digitalizaci a reformu stavební správy najednou, by bylo už opravdu velké sousto,“ řekl České justici advokát Deloitte Legal a expert v oblasti práva nemovitostí Martin Mintora. To ale podle něj neznamená, že by dokončená digitalizace reformu stavební správy neusnadnila. Jako příklad uvádí přesun archivů. Nejen ten by běžel snadněji, pokud by už archivy fungovaly plně digitálně.
Velká sázka: zrychlení, nebo kolaps?
Celá reforma tak stojí na tenké hraně. Na jedné straně je jasný příslib: rychlejší povolování, méně chaosu, konec „obíhání razítek“. Zkušenosti z DESÚ ukazují, že centralizace může skutečně fungovat.
Na druhé straně je ale realita české veřejné správy: nedostatek lidí, nejistota úředníků a odložená digitalizace. Právě tyto faktory mohou rozhodnout, jestli se z ambiciózního plánu stane skutečná revoluce, nebo jen další reforma, která narazí na vlastní limity.
Zatím se však zdá, že o tempu českého stavebnictví rozhodnou spíše personální oddělení než samotné paragrafy.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník, Zdravotnický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.
