Ruský plynárenský gigant Gazprom se stane do deseti let největší společností na světě s tržní hodnotou přes jeden bilion dolarů. To prohlásil před 18 lety generální ředitel Gazprom Alexej Miller na tiskové konferenci ve Francii. Nevyšlo mu to. Opak je pravdou – ruskému těžařskému koncernu padají tržby i zisky a má potíže najít odběratele plynu.
Dnes se tržní kapitalizace Gazpromu počítá v bilionech, ovšem rublů. Konkrétně se jedná o 2,68 bilionu rublů, tedy v přepočtu 37 miliard dolarů. To je 27krát menší číslo, než Miller předpovídal. Od podzimu roku 2021 klesl kurz akcií Gazpromu na moskevské burze na třetinu. Na západních trzích už o akcie Gazpromu není zájem, stejně jako o ruský plyn.
Pýcha předchází pád
Ještě před pěti lety se zdálo, že Rusové mají našlápnuto k úspěchu. Plynovod Nord Stream vedoucí po dně Baltského moře do Německa běžel na plný výkon. Téměř hotový byl také plynovod Nord Stream 2, od kterého si Gazprom sliboval nárůst exportu do Francie, Itálie či Británie. Rusové byli pouhý krok od ovládnutí evropského trhu s plynem. Jenže pak prezident Vladimir Putin zavelel k útoku na Ukrajinu a bylo po byznysu.
Evropská unie zaujala zásadový postoj, že vrahy ukrajinských civilistů nebude podporovat nákupem ropy a zemního plynu. Rusové si navíc zhoršili pověst svými intrikami. Od podzimu 2021 začali uměle snižovat objem dodávek na evropské trhy a nenaplnili pronajaté kapacity v podzemních zásobnících. Cena zemního plynu v Evropě vylétla do extrémních výšin – až na 300 eur za megawatthodinu v létě 2022. Naštěstí to byl jen krátkodobý výkyv.
Před čtyřmi lety se vyrojila řada „chytráků“, kteří začali sýčkovat, že bez ruského plynu budou Evropané mrznout a průmysl padne. Stačí zde připomenout jméno Vladimír Štěpán. Nestalo se tak. Evropská unie zvládla snížit spotřebu a navýšit dovoz plynu z jiných zemí, hlavně ze Spojených států a Norska. Naopak objem dodávek ruského plynu do zemí EU spadl ze 150 miliard metrů krychlových v roce 2021 na loňských 41 miliard m3. V relativním vyjádření podíl Ruska na dodávkách klesl z 45 na 14 procent.
Rizikový partner: Čína
Jenže Gazprom z toho má jen omezený prospěch. Fakticky už mu zbývají jen omezené dodávky potrubní cestou přes Turecko a Balkán do Maďarska a na Slovensko. Tedy už jen skromné zbytky z velkého byznysu před pěti a více lety. Z napjaté situace na evropském trhu profituje konkurent Gazpromu Novatek, který těží plyn v ústí řeky Ob. Novatek plyn zkapalňuje a na lodích vyváží do přístavů ve Francii, Belgii a Španělsku. Soukromý Novatek se těší lepší pověsti než Gazprom s arogantními manažery a vazbami na Putinův režim. Jenže i tento byznys pod tlakem nových unijních sankcí v příštím roce skončí.
Gazprom se z nouze obrací na věčně hladový čínský trh. Od roku 2019 dodává plyn z ložisek na jižní Sibiři a loni vykázal zatím rekordní objem exportu do Číny: 38,8 miliardy m3. Jenže Číňané si – na rozdíl od Evropanů – uvědomují svou sílu a tlačí na cenu. Výsledkem je to, že Gazprom plyn do Číny vyváží s mizernou ziskovou marží, jak upozornil v tomto týdnu web The Insider. Gazprom v posledních letech musel opakovaně zvýšit cenu plynu ruským odběratelům, aby si vykompenzoval ušlý zisk z exportu do Evropy.
Navzdory tomu Putinův režim zkouší prosadit projekt Síla Sibiře 2, který by umožnil další navýšení potrubních dodávek do Číny. Konkrétně se má jednat o 50 miliard m3 z hlavních ložisek na západní Sibiři, které dříve směřovaly do Evropy. Jenže závazná dohoda stále chybí, hlavně kvůli přetrvávajícím sporům o cenu a trasu plynovodu. Konkrétní výsledek nepřineslo ani osobní jednání mezi Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v polovině května v Pekingu.
Zdroje peněz na válku vysychají
Jak koncem dubna napsal nezávislý ruský web The Moscow Times, Gazprom za loňský rok vykázal podle ruských účetních standardů ztrátu před zdaněním ve výši 140,6 miliardy rublů (1,95 miliardy dolarů. Čistý zisk skončil jen těsně v kladných číslech. Také v letech 2023 i 2024 byl Gazprom ztrátový. Navzdory již zmíněnému navýšení cen plynu na ruském trhu tržby společnosti klesly o 9 procent na 9,8 bilionu rublů (136 miliard USD).
Slábnutí Gazpromu je špatnou zprávou pro ruský státní rozpočet, který inkasuje méně peněz na financování války proti Ukrajině. Potíže už mají také jiné dříve ziskové sektory ruské ekonomiky, jako třeba ocelářství. Ekonomický růst Ruska se zastavil a letos to vypadá na stagnaci, nebo dokonce na mírný pokles.
