INZERCE

Pravděpodobnost, že ropný tanker - jako ten na fotografii - veze ruskou ropu klesla. Foto: Pixabay

Rusko přišlo o čtvrtinu exportu ropy. Propad mohl být vyšší, pokud by to nekazila Čína s Indií

Ruský export ropy v minulém týdnu klesl na 3,63 milionu barelů denně, tedy o 27 procent oproti stavu před agresí na Ukrajině. Spojené státy dovoz paliv z Ruska zcela zablokovaly, nákupy omezila také řada evropských rafinerií. Propad mohl být větší, pokud by ruskou ropu ve „slevové akci“ neskupovaly Indie a Čína.

Jak uvedl web oilprice.com, ruský export ropy v týdnu od 17. do 23. března klesl na 3,63 milionu barelů. Rusové přitom dál těží na plný výkon – přes 11 milionů barelů denně. V tamních přístavech se tak hromadí přebytečná ropa, kterou skoro nikdo nechce. V nejbližších týdnech tak lze očekávat omezení těžby.

Pro představu: před válečnou agresí na Ukrajině Rusko vyváželo okolo 5 milionů barelů surové ropy denně a k tomu ještě 2,8 milionu barelů rafinerských produktů – hlavně nafty, topných olejů a propanbutanu (LPG). Krátce po zahájení útoku na Ukrajinu rozhodly vlády Spojených států amerických a Velké Británie o zastavení importu paliv z Ruska. Mnozí odběratelé z kontinentální Evropy v rámci solidarity s Ukrajinou přestali ruskou ropu a produkty nakupovat.

Z českého pohledu je zajímavý přístup polské rafinerské skupiny PKN Orlen. Vlastník rafinerií v Polsku, Česku a Litvě dál odebírá ruskou ropu na základě dlouhodobých smluv se společnostmi Tatněfť a Rosněfť, avšak ukončil nákupy z Ruska na spotovém trhu. Místo toho navýšil odběr suroviny z Norska a arabských zemí.

Přehled, jak k nákupu ruské ropy přistupují další významné rafinerie v zemích Evropské unie, zpracoval web S&P Global Commodity Insights. Ropné koncerny Shell, BP a Eni zcela ukončily odběr ruské ropy, stejně se zachovalo rakouské OMV, španělský Repsol, portugalský Galp, finské Neste a švédský Preem. Francouzský koncern TotalEnergies přislíbil, že s nákupem ruské ropy skoncuje během letošního roku.

Rusko v roce 2020 vyváželo nejvíc ropy do Číny, Nizozemska a Německa. Česká republika se mezi TOP 13 odběratelů nevešla. Zdroj: Statista.com

Zájem o snižování nákupu z východu naopak chybí v rafineriích, které jsou zčásti nebo zcela v ruském vlastnictví. Příkladem může být německá PCK Schwedt, ve které má 54 procent Rosněfť. Ta vlastní také čtvrtinový podíl v největší německé rafinerii MIRO. Podobným případem je bulharská rafinerie Neftochim Burgas, kterou vlastní ruský LukOil.

Pro cyniky, kterým jsou ruské válečné zločiny na Ukrajině lhostejné, je tu v posledních týdnech výhodná koupě. Ruská ropa typu Ural se totiž kvůli nezájmu velké části odběratelů obchoduje se slevou až 30 dolarů za barel oproti ropě typu Brent. Jak upozornila byznysově zpravodajská televize CNBC, levnou ruskou ropu na trhu ve velkém skupují Indie a Čína.

Konkrétně Indie v posledních týdnech z Ruska nakupuje 360 tisíc barelů denně, což je čtyřnásobek průměrné hodnoty z roku 2021. Tamní centrální banka dokonce vymýšlí způsob, jak za ruskou ropu platit v rupiích a vyhnout se tím sankcemi ochromeným platbám v dolarech či eurech.

David Tramba