Na první pohled jde o běžné soukromé domy. Některé z nich ale leží v blízkosti citlivých vojenských míst. Ale nepatří švédským, ale ruským občanům. Například Švédsko nyní řeší, zda mohou ruské nemovitosti představovat bezpečnostní riziko.
V jednom případu jde o dům u důležité námořní základny. A luxusní sídlo vlastní ruský občan.
Ve Švédsku našli 247 ruských nemovitostí
Švédská televize SVT upozornila na studii Švédské agentury pro obranný výzkum (FOI). Výzkumníci v ní identifikovali nejméně 247 nemovitostí vlastněných Rusy. FOI prověřila přibližně 10 tisíc jmen vlastníků. Šlo o vlastníky, kteří žijí mimo Švédsko.
Studie má ale své omezení. Neobsahuje nemovitosti, které vlastní zahraniční občané žijící přímo ve Švédsku. Skutečný počet ruských nemovitostí proto může být vyšší.
Säpo vidí možné bezpečnostní riziko
Ruské nemovitosti už sleduje také švédská bezpečnostní služba Säpo. Ta je považuje za potenciální hrozbu pro národní bezpečnost. Podle Säpo by zahraniční státy mohly některé objekty využívat pro zpravodajskou činnost.
Mohly by sloužit také k dalším operacím. Säpo ve svém posledním bezpečnostním hodnocení označuje Rusko za největší hrozbu pro Švédsko. Moskva podle služby pokračuje ve zpravodajských aktivitách. Pokračuje také v operacích zaměřených na ovlivňování nálad ve veřejnosti. Säpo zároveň uvádí přípravy na možné sabotáže.
Jeden dům leží u námořní základny
Konkrétní případ se týká ostrova Muskö. Leží ve Stockholmském souostroví. Nachází se tam důležitá švédská námořní základna. Nemovitost vlastní ruský občan.
Švédská armáda se nyní snaží získat soukromý dům v její blízkosti. Armáda uvádí dva důvody. Prvním je blízkost domu k námořní základně. Druhým je celková bezpečnostní situace. Žádost podal švédský Úřad pro opevnění jménem ozbrojených sil. Podle něj nemovitost leží na jednom z přístupů k základně Muskö.
Armáda chce nemovitost získat
Švédská armáda požádala vládu, aby ruským občanem vlastněnou nemovitost poblíž základny zabavila. Tvrdí, že místo má zvláštní význam pro obranu základny.
Ve svém vyjádření uvedla, že lokalita „má jedinečné podmínky pro posílení obrany námořní základny Muskö, včetně obrany proti dronům“. Armáda upozornila také na další skutečnost. Tento pozemek je podle ní jediným místem mimo její kontrolu, které potřebuje k účinné obraně základny.
Majitelem má být ruský podnikatel
Podle švédského listu Expressen patří nemovitost ruskému podnikateli Stanislavu Aleščenkovi. Švédská média uvedla, že má vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina. Nemovitost je ale formálně registrována na jeho manželku.
Švédská média o případu informovala už dříve. Podle jejich zpráv Aleščenko na místě stavěl velký venkovský dům. Švédská vláda tehdy hledala způsob, jak výstavbě zabránit. Nyní se případ dostal do širší debaty o bezpečnosti nemovitostí.
Stát zatím nemůže nákupy obecně blokovat
Švédské právo zatím nedává státu obecný nástroj na vyvlastňování. Ten by umožnil blokovat nákupy nemovitostí kvůli národní bezpečnosti. Úřady se problémem zabývaly během posledních devíti let dvakrát. Odpovídající návrh zákona ale dosud nepředložily.
Ve Švédsku se nyní debata znovu rozběhla. Vláda začala zvažovat možnost nuceného výkupu některých nemovitostí. Šlo by o objekty, které mohou ohrozit národní bezpečnost. Nová vládní komise má připravit návrhy změn zákonů. Termín má do 15. března 2027.
Sociální demokraté chtějí přísnější pravidla
S vlastním návrhem přišli také švédští sociální demokraté. Chtějí zpřísnit kontrolu prodeje státní půdy. Stejná kontrola by se týkala také státních nemovitostí v citlivých oblastech. Zvláštní pozornost chtějí věnovat souostrovím. Jde hlavně o oblasti poblíž důležitých vojenských zařízení.
Debata tak přesahuje jeden konkrétní problematický dům. Švédsko řeší širší otázku vlastnictví nemovitostí v citlivých místech.
Švédsko narušilo ruskou operaci
Ruské aktivity ve Švédsku se netýkají pouze nemovitostí. V červenci švédská bezpečnostní služba oznámila narušení ruské operace. Její účastníci se podle švédských úřadů snažili ovlivňovat důležitá rozhodnutí ve Švédsku. Zároveň se snažili znevěrohodnit Švédsko a Evropskou unii.
Švédští představitelé identifikovali dva důstojníky ruské zahraniční rozvědky SVR. Ti podle úřadů získali zaměstnance zahraniční ambasády ve Stockholmu. Chtěli od něj získat utajované informace. Šlo o informace o mezinárodních vztazích země.
Účastníci operace chtěli také využívat veřejnost rozdělující témata. Všichni tři ale měli diplomatickou imunitu. Švédské úřady je proto nemohly zatknout ani stíhat. Všichni tři už Švédsko opustili.
Bezpečnostní služba informace zveřejnila jako varování. Podle ní je jedním z problémů také působení ruských diplomatů. Säpo uvedla, že jeden ze tří ruských diplomatů ve Švédsku je napojen na zpravodajské služby.
Muskö skrývá základnu ve skále
Popisovaná základna má pro švédské námořnictvo zvláštní význam. Základna leží na ostrově Muskö. Ostrov se nachází ve Stockholmském souostroví jižně od Stockholmu. Velká část základny je uvnitř žulového podloží. Výstavba začala v roce 1950. Hlavní komplex dokončili v roce 1969.
Švédské námořnictvo vybudovalo uvnitř skály doky. Přidalo také opravárenská zařízení a sklady. Součástí základny jsou i velitelská pracoviště a další vojenská zařízení. Konstrukce měla jasný účel. Námořnictvo mělo pokračovat v činnosti i během války. Základna měla odolat také útokům na infrastrukturu nad zemí.
Význam Muskö po studené válce klesl
Po skončení studené války význam základny klesl. Švédsko v roce 2000 plánovalo omezit vojenskou přítomnost na Muskö. Později se ale bezpečnostní situace v oblasti Baltského moře zhoršila. Význam základny proto znovu výrazně vzrostl.
V roce 2019 švédské námořnictvo oznámilo návrat na Muskö. Velitelství námořnictva se fakticky přesunulo na základnu. Muskö dnes patří mezi klíčová velitelská centra švédských námořních sil.
Právě proto armáda řeší také soukromý pozemek v její blízkosti. Podle armády je důležitý pro účinnou obranu základny. Případ zároveň otevřel širší otázku. Švédsko nyní řeší, zda potřebuje nové pravomoci pro ochranu citlivých nemovitostí.
