Rusko využívá civilních letů pro dopravu vojenského materiálu přes bulharský vzdušný prostor do Srbska. Obchází tím omezení, která země NATO uplatňují pro přelety cizích vojenských letadel. S odvoláním na informace bulharského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura BGNES. Srbsko je vojensky neutrální zemí, jeho armáda však s Moskvou navzdory obavám sousedních i západních států úzce spolupracuje.
V rámci Evropské unie i NATO si každý členský stát, tedy i Bulharsko, o přeletech cizích vojenských letounů rozhoduje sám. Bulharské zákony umožňují povolit tři takovéto lety ročně, čehož Rusko v letech 2019 a 2020 využilo v celkem čtyřech případech a dopravilo jimi vojenské vybavení do Srbska.
Současně však našlo cestu, jak restrikce při zásobování Bělehradu zbraněmi obejít, uvedla agentura. Lety s vojenským materiálem deklaruje jako civilní a úspěšně pro ně dostává povolení. Sofia v roce 2019 schválila deset přeletů ruských civilních letadel s vojenským materiálem, loni pět a letos zatím dva.
Ministerstvo obrany dříve podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) uvedlo, že „neexistuje žádný mechanismus“, jak náklad na palubě přelétávajících letounů kontrolovat.
Sousední Rumunsko přelety ruských vojenských letadel do Srbska nepovoluje. V červenci 2019 se o novinové titulky postaral přelet ruského letadla ze Srbska přes Maďarsko, Slovensko a Polsko, když vyšlo najevo, že patrně převáželo vojenskou techniku. Úřady dotčených zemí jej povolily s argumentem, že let byl nahlášen jako civilní.
Bulharský vojenský expert a exministr obrany Todor Tagarev loni stanici RFE/RL řekl, že umožňování přeletů ruským vojenským letadlům dělá z Bulharska „slabý článek alianční obrany a bezpečnostního systému“. „Ačkoliv nejde o bezprostřední nebezpečí, je to na naší straně přinejlepším nedostatek strategického a dlouhodobého myšlení, když Rusku umožňujeme pěstovat vztahy se zeměmi prostřednictvím akcí, které vůči nám nejsou přátelské,“ dodal Tagarev.
Srbsko aspiruje na členství v EU, současně ale udržuje přátelské vztahy s Ruskem a Čínou, od které loni koupilo pokročilý systém protivzdušné obrany. V roce 2006 vyhlásilo Srbsko vojenskou neutralitu. Ve stejném roce vstoupilo do programu NATO Partnerství pro mír, o plné členství v alianci však neusiluje.
Bělehrad v posledních letech z Ruska obdržel stíhačky MiG-29, bitevní vrtulníky Mi-35, tanky T-72 a obrněné transportéry. Na společné manévry s názvem Slovanský štít vyslala Moskva do Srbska koncem roku 2019 baterii moderního systému protivzdušné obrany S-400 a raket země-vzduch Pancir-S, což mezi sousedními zeměmi vyvolalo obavy.
(čtk)
