Modernizace dopravy, digitální sítě, systémy 5G či energetická infrastruktura. Evropští poslanci schválili modernizovaný Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility, CEF). Podpořit má vzájemné propojení, rozvoj a modernizaci železniční, silniční, vnitrozemské vodní a námořní infrastruktury i bezpečnou mobilitu. Na infrastrukturní projekty půjde více než třicet miliard eur.
Díky programu bude možné financovat projekty klíčové pro zlepšení dopravních spojení a energetických sítí, digitálních služeb a propojení Evropy. Jde o součást dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na aktuální období 2021–2027. Na projekty bude možné čerpat 33,71 miliardy eur.
Klimatické cíle
Poslanci prosadili, že 60 procent vyhrazených prostředků půjde na projekty, které Evropské unii pomáhají v dosažení jejích klimatických cílů. Celkem 15 procent financí z energetického pilíře je pak určeno na přeshraniční projekty, které se týkají obnovitelné energie.
Hlavním cílem nástroje je vytvoření synergie mezi dopravním, energetickým a digitálním sektorem. Každá oblast tak bude mít svůj vlastní rozpočet. Nejvyšší částka, celkem 25,81 miliardy eur, je určena pro dopravu. Na oblast energetiky je vyčleněno 5,84 miliardy eur a na digitální sektor 2,07 miliardy eur.
Multimodální doprava
V oblasti dopravy nástroj podpoří propojené a multimodální sítě v zájmu rozvoje a modernizace infrastruktury železniční, silniční, vnitrozemské vodní i námořní dopravy. Prioritou je další rozvoj transevropských dopravních sítí (TEN-T) s důrazem na chybějící spojení a přeshraniční projekty s přidanou hodnotou na úrovni Evropské unie.
Z rozpočtu na dopravu budou částkou 1,38 miliardy eur financovány velké železniční projekty mezi zeměmi podporovanými v rámci politiky soudržnosti.
V případech, kdy bude infrastruktura přizpůsobena s cílem zlepšit vojenskou mobilitu, zůstane kompatibilní s požadavky na dvojí užití, a bude tak vyhovovat civilním i vojenským potřebám. Vojenská mobilita bude mít v rámci rozpočtu na dopravu samostatné prostředky ve výši 1,69 miliardy eur.
Další prostředky budou použity na přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie a dekarbonizace, na podporu Zelené dohody pro Evropu a evropských cílů v oblasti klimatu a na zajištění bezpečnosti dodávek.
Energetická účinnost v první řadě
Program má přispět k další integraci evropského trhu s energií zlepšením interoperability energetických sítí napříč hranicemi a odvětvími, usnadněním dekarbonizace a zajištěním bezpečnosti dodávek.
Financování bude dostupné také pro přeshraniční projekty v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů. Při stanovování kritérií pro přiznání financování bude brán zřetel na soulad s unijními i vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, včetně zásady „energetická účinnost v první řadě“.
Umělá inteligence a digitální inovace
Prioritní budou projekty, které rozšiřují pokrytí, a to i pro domácnosti. Univerzální přístup k rychlým sítím je totiž páteří digitální transformace ekonomiky a společnosti, zatímco připojení a propojení je rozhodujícím faktorem při odstraňování hospodářských, sociálních a územních rozdílů.
Posílení evropských kapacit v oblasti nových digitálních technologií by mělo otevřít nové příležitosti pro podniky a spotřebitele, podpořit zelenou transformaci nebo pomoci s dosažením klimatické neutrality do roku 2050.
Poslanci navrhují, aby Komise využila příležitosti, které skýtá jednotný digitální trh, zlepšila využívání umělé inteligence a podpořila digitální inovace a dovednosti.
Veřejná Wi-Fi zdarma
CEF vznikl už v roce 2014 s cílem spojit financování Evropské unie pro rozvoj infrastruktury v digitálním, dopravním a energetickém sektoru. Podporoval synchronizaci pobaltských států, integraci Pyrenejského poloostrova, diverzifikaci v jihovýchodní Evropě a pobřežní síť v Severním moři.
Umožňuje také přeshraniční interoperabilitu v klíčových oblastech, jako jsou elektronické systémy soudnictví, justice a zdraví, a také v rámci kybernetické bezpečnosti.
Od roku 2018 podporuje iniciativu WiFi4EU, jejímž cílem je poskytovat bezplatnou veřejnou Wi-Fi prostřednictvím orgánů veřejného sektoru po celé Evropské unii. Nařízení bude zpětně platné od 1. ledna 2021.
Lucie Přinesdomová
