Na první pohled jde o další z běžných rozpočtových tabulek. Když se ale člověk podívá na jednotlivé položky, ukáže se, kam chce ministerstvo vnitra a jeho šéf Lubomír Metnar v příštím roce poslat miliardy navíc a co od toho očekává.
Policie má dostat více peněz na platy, techniku i nová služební místa. Hasiči počítají s obnovou zásahového vybavení a dalšími posilami. Přesto zůstávají regiony, kde se nedaří obsadit ani devět z deseti policejních míst.
Stabilizace policie i hasičů
Ministerstvo vnitra navrhuje pro rok 2027 rozpočet, který bez evropských peněz a finančních mechanismů dosahuje 124,183 miliardy korun. Oproti letošnímu schválenému rozpočtu jde o nárůst o 9,274 miliardy korun. Největší část přidá resort na platy, výrazně ale posílí také investice a provozní výdaje.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) dnes představil návrh poslancům sněmovního bezpečnostního výboru. Zdůraznil, že peníze mají pomoci stabilizovat policii a hasičský záchranný sbor, zajistit jejich materiální vybavení a pokrýt každodenní chod celého resortu. Vedle jeho vystoupení předložil vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva Eduard Šuster také podrobnější rozpis příjmů a výdajů.
Rozpočet vnitra překročí 128 miliard korun
Při čtení rozpočtových čísel je potřeba rozlišovat dvě částky. Ministr nejprve představil rozpočet bez prostředků Evropské unie a finančních mechanismů. Ten má dosáhnout 124,183 miliardy korun. Celkový návrh kapitoly ministerstva, který zahrnuje také evropské peníze a další finanční mechanismy, však činí 128,832 miliardy korun.
Právě druhá částka se objevuje v prezentaci ekonomického vedení resortu i v návrhu usnesení bezpečnostního výboru. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2026, který činil 122,112 miliardy korun, jde o zvýšení o 6,720 miliardy.
| Rozpočtový údaj | Částka |
|---|---|
| Rozpočet bez EU a finančních mechanismů | 124,183 mld. Kč |
| Celkové výdaje kapitoly včetně EU a finančních mechanismů | 128,832 mld. Kč |
| Schválený rozpočet na rok 2026 včetně těchto prostředků | 122,112 mld. Kč |
| Meziroční nárůst celkových výdajů | 6,720 mld. Kč |
Vývoj celkových výdajů kapitoly ukazuje, že rozpočet po poklesu v roce 2024 znovu rostl. V roce 2023 dosahoval 99,733 miliardy korun, o rok později klesl na 97,447 miliardy. Pro rok 2025 už ministerstvo počítalo se 107,766 miliardy a schválený rozpočet na letošek dosáhl 122,112 miliardy korun. Návrh na příští rok posouvá částku na 128,832 miliardy.
Za dva roky se tak celkové výdaje kapitoly podle předložených údajů zvýšily o více než 31 miliard korun. Jde o srovnání rozpočtových částek v jednotlivých letech, nikoli o vyčíslení reálného růstu po odečtení inflace.
Policie a hasiči spolknou dvě třetiny rozpočtu
Největší část peněz zamíří k Policii České republiky. Její výdaje mají v roce 2027 dosáhnout 67,287 miliardy korun, což představuje 52,23 procenta celého rozpočtu kapitoly.
Hasičský záchranný sbor má hospodařit s 18,950 miliardy korun, tedy se 14,71 procenta. Dalších 20,088 miliardy připadá na zajištění úkolů ministerstva a ostatních organizačních složek státu.
Zbytek tvoří zejména důchodové a ostatní sociální dávky. Na dávky důchodového pojištění má jít 10,995 miliardy korun a na ostatní sociální dávky dalších 11,116 miliardy.
| Oblast výdajů | Návrh na rok 2027 | Podíl na rozpočtu |
|---|---|---|
| Policie ČR | 67,287 mld. Kč | 52,23 % |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 18,950 mld. Kč | 14,71 % |
| Úkoly ministerstva a ostatní organizační složky státu | 20,088 mld. Kč | 15,59 % |
| Dávky důchodového pojištění | 10,995 mld. Kč | 8,53 % |
| Ostatní sociální dávky | 11,116 mld. Kč | 8,63 % |
| Sportovní reprezentace | 395,2 mil. Kč | 0,31 % |
| Celkem | 128,832 mld. Kč | 100 % |
Podíl policie a hasičů se podle ekonomického vedení ministerstva oproti letošku zvyšuje. U policie má vzrůst přibližně o dva procentní body a u hasičského záchranného sboru o více než jeden. Naopak podíl výdajů na zabezpečení úkolů ministerstva a ostatních organizačních složek státu se snižuje zhruba o jeden procentní bod. Klesá také podíl důchodových a sociálních dávek.
Policie dostane navíc přes šest miliard
Rozpočet policie bez evropských peněz a finančních mechanismů má vzrůst z letošních 60,202 miliardy na 66,338 miliardy korun. Meziroční navýšení tak činí 6,136 miliardy.
Největší část přírůstku směřuje na platy policistů a občanských zaměstnanců. Tato položka se má zvýšit o 4,170 miliardy korun. Dalších 2,229 miliardy připadá na investice a 322 milionů na provozní výdaje.
| Rozpočet policie bez EU a finančních mechanismů | Rok 2027 | Meziroční navýšení |
|---|---|---|
| Celkem | 66,338 mld. Kč | 6,136 mld. Kč |
| Platy | — | 4,170 mld. Kč |
| Investice | — | 2,229 mld. Kč |
| Provozní výdaje | — | 322 mil. Kč |
V celkovém rozpočtu kapitoly včetně evropských prostředků a dalších zdrojů se výdaje policie dostávají na 67,287 miliardy korun. Podle podrobnějšího rozpisu činí mzdové a související výdaje 51,85 miliardy, investice 6,60 miliardy a ostatní výdaje 8,84 miliardy korun.
Investice mají pokrýt několik oblastí, které se přímo dotýkají každodenní služby. Ministerstvo počítá s nákupem vozidel pro prvosledové hlídky, dopravní policii i kriminalistické techniky. Pokračovat má také obměna balistické ochrany. Metnar upozornil, že životnost některých ochranných prostředků končí přibližně po deseti letech, takže je policie musí průběžně nahrazovat.
Další peníze půjdou na výzbroj. Policie už nyní pořizuje zbraně prostřednictvím menších zakázek a větší nákup chce připravovat v příštím roce. Významnou investicí zůstává také areál ve Zbraslavi, kde se připravuje zázemí pro Kriminalistický ústav i další policejní útvary.
Ministerstvo chce současně pokračovat v modernizaci policejní infrastruktury. Z evropských peněz a státního spolufinancování mají podporu získat také projekty zaměřené na operační střediska a další objekty policie.
Hasiči mají více peněz na techniku i stanice
Také rozpočet hasičského záchranného sboru poroste. Bez evropských fondů a finančních mechanismů má vzrůst z 16,316 miliardy korun na 17,573 miliardy korun. Meziročně jde o 1,257 miliardy navíc.
Na platy příslušníků a občanských zaměstnanců připadne dalších 597 milionů korun. Investiční výdaje se zvýší o 479 milionů a provozní výdaje o 300 milionů.
| Rozpočet HZS bez EU a finančních mechanismů | Rok 2027 | Meziroční navýšení |
|---|---|---|
| Celkem | 17,573 mld. Kč | 1,257 mld. Kč |
| Platy | — | 597 mil. Kč |
| Investice | — | 479 mil. Kč |
| Provozní výdaje | — | 300 mil. Kč |
V celkovém rozpočtu včetně evropských peněz a dalších zdrojů mají výdaje hasičského záchranného sboru dosáhnout 18,950 miliardy korun. Z toho 12,42 miliardy tvoří mzdové a související výdaje, 4,19 miliardy investice a 2,34 miliardy ostatní výdaje.
Hasiči plánují obnovovat především zásahovou techniku. Ministerstvo počítá s nákupem cisternových automobilových stříkaček, výškové techniky, žebříků a plošin. Rozpočet zahrnuje také dýchací techniku, automobilové nosiče kontejnerů a vyprošťovací vybavení.
Peníze mají směřovat rovněž do výstavby a rekonstrukcí požárních stanic. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru (HZS) Martin Legner označil investice do rozvoje, údržby a nových stanic za důležitou součást rozpočtu. Dobré zázemí podle něj pomáhá nejen samotnému výkonu služby, ale také náboru nových příslušníků.
Dobrovolní hasiči mají mít 310 milionů na investice
Metnar se zvlášť zastavil také u podpory jednotek sborů dobrovolných hasičů. Když současné vedení ministerstva přebíralo návrh rozpočtu na letošní rok, počítal podle něj s investičními dotacemi pouze 40 milionů korun. Resort následně zajistil jejich navýšení na 310 milionů.
Stejných 310 milionů korun chce ministerstvo zachovat i v roce 2027. Vedle toho navrhuje zvýšit neinvestiční dotace o dalších 50 milionů na celkových 150 milionů korun.
Nejde přitom pouze o nákup nové techniky. Neinvestiční dotace pomáhají obcím hradit také náklady spojené s činností jednotek. Podle bývalého šéfa Hasičského sboru – poslance hnutí ANO Drahomíra Ryby – se podpora využívá například při úhradě výdajů, které dobrovolným hasičům vznikají při zásazích mimo jejich vlastní katastrální území.
Ministr pak připomněl, že dobrovolní hasiči tvoří důležitou součást systému požární ochrany. V řadě obcí zasahují jako první u požárů, povodní, dopravních nehod a dalších mimořádných událostí.
V této oblasti podle Metnara zůstává také více než miliarda korun v podobě nespotřebovaných nároků. Ty je podle rozpočtových pravidel nutné nejprve zapojit. Část peněz, které se v daném roce nevyčerpají, navíc nemusí znamenat, že o ně příjemci přišli. Může jít o již smluvně zajištěné dotace, u nichž se dodávky techniky protáhnou.
Platy mají růst o 2 900 korun měsíčně
Jedním z hlavních důvodů navýšení rozpočtu je růst platů příslušníků bezpečnostních sborů. Ministerstvo v letošním roce zachovalo přibližně pětiprocentní zvýšení základních tarifů, které připravila předchozí vláda. Pro příští rok chce přidat další peníze.
Plán počítá se zvýšením tarifní části platu o 2 400 korun měsíčně. K tomu má přibýt dalších 500 korun v nadtarifních složkách. Celkové navýšení tak má dosáhnout 2 900 korun měsíčně.
Metnar uvedl, že resort po jednáních upravil původní návrh tak, aby se celá částka 2 400 korun promítla do tarifů. Vedle toho zůstává plánované zvýšení nadtarifní složky o 500 korun. „My jsme navržený růst platů zachovali a nyní v něm ještě pokračujeme,“ uvedl ministr při představení rozpočtu.
Ministerstvo zároveň pracuje s dlouhodobějším plánem. Od 1. ledna 2029 chce dosáhnout toho, aby nástupní plat po absolvování základní odborné přípravy činil 50 tisíc korun. Cíl se má týkat všech sedmi bezpečnostních sborů, nikoli pouze policie a hasičů.
Jde o společný záměr resortů vnitra, spravedlnosti a financí. Při nastavování systému se počítá s tím, že se jednotlivé složky odměňování mohou v dalších letech měnit. Peníze lze rozdělit mezi tarif, stabilizační příspěvek a další nadtarifní části podle aktuální dohody.
Podle vystoupení na výboru by tříletý plán měl stát přibližně 7,5 miliardy korun. Pokud by se celé navýšení promítlo pouze do tarifů, náklady by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard. Ministr zároveň upozornil na rostoucí dlouhodobé výdaje spojené s výsluhami. Ty podle něj během pěti let vzrostly ze čtyř na osm miliard korun.
Resort chce do konce roku jednat také o novém služebním zákoně. Diskuse se má týkat odborů, bezpečnostních sborů i poslanců. Cílem je upravit kariérní řád a systém výsluh.
Na platy zaměstnanců resortu půjde téměř 52 miliard
Celkový objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci má v roce 2027 dosáhnout 51,995 miliardy korun. Oproti letošnímu roku jde o navýšení přibližně o 3,885 miliardy.
Ekonomický ředitel ministerstva představil také rozdělení mzdových prostředků podle jednotlivých skupin zaměstnanců. Policisté a hasiči mají mít k dispozici 42,2 miliardy korun pro 54 tisíc rozpočtově pokrytých míst. Na občanské zaměstnance připadne sedm miliard korun pro 12 600 míst a na státní zaměstnance 2,2 miliardy pro 3 347 míst.
| Skupina zaměstnanců | Rozpočtové prostředky na platy | Rozpočtově pokrytá místa |
|---|---|---|
| Policisté a hasiči | 42,2 mld. Kč | 54 000 |
| Občanští zaměstnanci | 7,0 mld. Kč | 12 600 |
| Státní zaměstnanci | 2,2 mld. Kč | 3 347 |
| Celkem | 51,4 mld. Kč | 69 947 |
Částky v této tabulce jsou zaokrouhlené údaje z prezentace. Celkový objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci ministerstvo vyčíslilo přesněji na 51,995 miliardy korun.
Metnar uvedl, že resort navyšuje také prostředky na platy občanských a státních zaměstnanců. Jejich mzdový objem má vzrůst o více než 1,119 miliardy na celkových 9,369 miliardy korun.
Právě civilní zaměstnanci přitom zajišťují řadu činností, bez nichž by policie ani hasiči nemohli fungovat. Nejde tedy pouze o příslušníky v uniformách, ale také o administrativní, technické a další odborné pracovníky.
Průměrný plat v policejním sboru má podle rozpočtového modelu v roce 2027 dosáhnout 64 956 korun. U hasičského záchranného sboru ministerstvo počítá s průměrem 65 917 korun.
Nejde o garantovaný plat každého policisty či hasiče. Jde o průměrné hodnoty vycházející z rozpočtového modelu. Ekonomický ředitel vysvětlil rozdíl mezi oběma sbory mimo jiné tím, že policie navyšuje počet rozpočtových míst. Nová místa jsou zatím pokryta částkou 50 tisíc korun na jedno místo; s jejich postupným obsazováním se má rozpočtové krytí v dalších letech upravit.
Policie získává nové lidi, ale Praha postrádá 720 příslušníků
Navýšení rozpočtovaných míst samo o sobě neznamená, že se podaří všechny pozice obsadit. Policie však podle náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku Jaromíra Bishofa zaznamenává zlepšení náboru.
K 1. listopadu 2026 vykazovala meziroční pozitivní bilanci 1 115 policistů. Během prvních jedenácti měsíců nastoupilo 2 162 nových příslušníků, přibližně o 200 více než ve stejném období předchozího roku. Služební poměr naopak ukončilo 1 047 policistů, tedy zhruba o 200 méně než o rok dříve.
Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se tak celková bilance zlepšila přibližně o 400 lidí. Policie předpokládá, že na konci roku 2026 bude mít kolem 42 tisíc příslušníků.
Pro konec roku 2027 odhaduje stav mezi 43 200 a 43 300 policisty. Rozpočtovaný počet míst se proto zvýšil na 43 tisíc, což má podle policejního vedení plánovaný vývoj pokrýt.
Pozitivní trend se podle Bishofa projevuje napříč krajskými i celostátními útvary. Rozdíly mezi regiony ale zůstávají výrazné.
| Kraj | Obsazenost policejních míst | Chybějící policisté |
|---|---|---|
| Karlovarský | 85 % | 199 |
| Liberecký | 87 % | 187 |
| Praha | 89 % | 720 |
Největší absolutní počet neobsazených míst připadá na hlavní město. Praha má sice vyšší procento obsazenosti než Karlovarský a Liberecký kraj, kvůli velikosti policejního sboru jí však chybí 720 příslušníků.
Karlovarský kraj má obsazeno pouze 85 procent míst a Liberecký 87 procent. Právě tyto dva regiony proto patří z hlediska relativního nedostatku policistů k nejzatíženějším.
Hasičům chybí méně lidí, nové posily zamíří i do Prahy
Generální ředitel HZS Martin Legner popsal personální situaci hasičů jako příznivější. Z přibližně 10 900 tabulkových míst mají obsazeno více než 10 700. Aktuálně se podle něj řeší zhruba 120 až 150 volných míst.
Ministerstvo zároveň počítá s přibližně stovkou nových služebních míst. Čtyřicet z nich má posílit připravovanou stanici v Praze. Legner zdůraznil, že hlavní město potřebuje další kapacity mimo jiné kvůli rozvoji města, výstavbě metra D a rostoucímu počtu mimořádných událostí.
Dalších 60 míst už vedení HZS rozdělilo mezi nejvíce zatížené stanice v jednotlivých krajích. Tři nová místa připadnou Plzeňskému kraji, zbytek se rozdělí mezi další regiony. Hasiči se zaměřili především na stanice, které ročně vyjíždějí k 800 a více událostem.
Legner uvedl, že se daří nabírat nové příslušníky a dlouhodobý personální podstav podle něj v současnosti neohrožuje fungování stanic. Určitý tlak však pociťuje Středočeský kraj.
Problém představují zejména podnikové hasičské jednotky a konkurence zaměstnavatelů v ekonomicky silných regionech. Legner jako příklad uvedl Mladoboleslavsko, kde může společnost Škoda nabídnout některým pracovníkům vyšší odměnu než hasičský záchranný sbor. „Je to lokalita, která nás trošičku tlačí,“ připustil. Současně ale zdůraznil, že situace neohrožuje zajištění požární ochrany ani fungování stanice v Mladé Boleslavi.
Kybernetická bezpečnost a evropské projekty dostanou další peníze
Rozpočet počítá také s posílením kybernetické bezpečnosti a schopností policie vyšetřovat kyberkriminalitu. Lubomír Metnar ve svém vystoupení uvedl navýšení prostředků na kybernetickou bezpečnost o 240 milionů korun proti letošku. V pozdější odpovědi na dotazy poslanců hovořil o navýšení o 270 milionů korun v oblasti kyberbezpečnosti a kyberkriminality.
Tyto dvě částky se vztahují k různě formulovaným oblastem vystoupení, a proto je nelze bez dalšího vysvětlení sloučit do jediné položky. Ministr zároveň uvedl, že resort rozšiřuje počet odborníků a Policejní akademie připravuje akreditaci vzdělávacího programu pro kyberspecialisty. Posílení se tedy nemá týkat pouze techniky a softwaru, ale také personálu.
Celkově má ministerstvo v roce 2027 počítat s více než 6,36 miliardy korun na programy spolufinancované z evropského rozpočtu. Z toho 1,71 miliardy představuje podíl státního rozpočtu a 4,65 miliardy evropské prostředky.
| Financování evropských programů | Částka |
|---|---|
| Celkové výdaje na spolufinancované programy | 6,36 mld. Kč |
| Podíl státního rozpočtu | 1,71 mld. Kč |
| Podíl Evropské unie | 4,65 mld. Kč |
Největší část těchto peněz má směřovat do projektů Integrovaného regionálního operačního programu. Ministerstvo počítá také s prostředky z azylového, migračního a integračního fondu a z programu zaměřeného na správu hranic a víz.
Podpora se týká rozvoje a modernizace infrastruktury ministerstva, operačních a dalších středisek, policejních objektů včetně areálu ve Zbraslavi a modernizace hasičských stanic.
Ekonomický ředitel resortu upozornil, že příjmy z evropského rozpočtu jsou oproti letošku nižší přibližně o 2,5 miliardy korun. Souvisí to s koncem programového období. I proto je důležité odlišovat celkové výdaje kapitoly od rozpočtu bez evropských prostředků.
Ministerstvo počítá také s poklesem důchodových a sociálních výdajů
Jednou z výrazných změn v rozpočtové struktuře je pokles částek určených na důchodové a ostatní sociální dávky. Pro rok 2027 ministerstvo navrhuje dohromady přibližně 22,1 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu jde podle ekonomického vedení o snížení zhruba o 1,1 miliardy.
Vrchní ředitel ekonomické sekce Eduard Šuster vysvětlil, že předchozí růst těchto výdajů souvisel mimo jiné s výrazným zvýšením tarifů příslušníků bezpečnostních sborů od ledna 2023. Vyšší tarify se následně promítly také do výsluh a sociálních dávek.
Podle ministerstva se tento trend podařilo v posledních letech změnit a současný návrh vychází z předpokládaného vývoje pro další období. Ekonomické vedení resortu označilo navržené částky pro rok 2027 za dostatečné.
V diskusi zaznělo také to, že ministerstvo na konci roku 2025 převzalo agendu těchto dávek pro Celní správu a Vězeňskou službu. I s tímto rozšířením kompetencí považuje vedení resortu plánované prostředky za dostačující.
Výbor doporučil rozpočet schválit
Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny po vystoupení ministra, ekonomického vedení ministerstva, zástupců policie a hasičského záchranného sboru doporučil Poslanecké sněmovně, aby kapitolu ministerstva vnitra pro rok 2027 schválila.
Usnesení uvádí celkové příjmy ve výši 19,912 miliardy korun a celkové výdaje 128,832 miliardy korun. Pro návrh hlasovalo 12 členů výboru, nikdo nebyl proti a dva se zdrželi.
Návrh rozpočtu na rok 2027 stojí především na třech velkých výdajových směrech: růstu platů, investicích a provozním zabezpečení. Policie má dostat více peněz na personál, vozidla, balistickou ochranu a výzbroj. Hasiči počítají s obnovou zásahové techniky, vybavením a modernizací stanic. Ministerstvo chce zároveň pokračovat v podpoře dobrovolných hasičů a posilovat kybernetické schopnosti.
Personální čísla ukazují rozdílnou situaci obou hlavních bezpečnostních sborů. Policie hlásí zlepšení náboru, přesto jí v Praze chybí 720 příslušníků a v některých krajích zůstává obsazenost pod devadesáti procenty. Hasiči mají většinu míst obsazenou, ale narážejí na konkurenci zaměstnavatelů zejména ve Středočeském kraji.
Rozpočet tedy přináší více peněz, sám o sobě však nedokáže zajistit, že se podaří všechna nová i dlouhodobě volná místa obsadit. Právě schopnost získat a udržet policisty, hasiče i odborné zaměstnance bude jedním z hlavních měřítek, podle nichž se ukáže, jak se plánované navýšení promítne do fungování bezpečnostních sborů.
