Zajišťování bezpečnosti je podle ministra výsledkem dlouhodobých rozhodnutí, připravenosti státu, fungujících institucí, odpovídajících vojenských schopností a důvěryhodných spojeneckých vztahů. Cílem proto není pouze armádu financovat, ale zajistit její připravenost, moderní vybavení a schopnost plnit stanovené úkoly.
Návrh rozpočtu ministerstva obrany na rok 2027 počítá s částkou 190,86 miliardy korun. Podle Zůny jde o historicky nejvyšší rozpočet této kapitoly. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2026 má vzrůst o 36,07 miliardy korun, tedy přibližně o 23,3 procenta.
Širší ukazatel výdajů na obranu má v roce 2027 dosáhnout 2,04 procenta hrubého domácího produktu. Jde o jiný údaj než rozpočet samotného ministerstva. Na přímou obranu České republiky prostřednictvím schopností Armády ČR má připadnout více než 145,3 miliardy korun.
Investice mají vzrůst téměř o polovinu
Významnou část rozpočtu představuje programové financování, na které má připadnout 81,8 miliardy korun, tedy 42,9 procenta celkových výdajů ministerstva. Oproti předchozímu roku jde o zvýšení o 25,7 miliardy korun, přibližně o 45,8 procenta. Zhruba 89 procent těchto prostředků má směřovat do investic armády.
Mezi klíčové projekty patří víceúčelové nadzvukové letouny, pásová bojová vozidla pěchoty, systémy krátkého dosahu protivzdušné obrany, modernizace infrastruktury letiště v Čáslavi a velitelsko-štábní vozidla TITUS. Rozpočet počítá také se systémem MILSATCOM, vrtulníky H-1 Venom a Viper, ručními zbraněmi a logistickými vozidly se speciálními nástavbami.
Vedle nákupu a modernizace techniky chce ministerstvo investovat také do informačních systémů a digitalizace. Do roku 2032 se pro tuto oblast počítá s téměř 29 miliardami korun. Peníze mají podpořit systémy velení a řízení, komunikaci, průzkum, pozorování, elektronický boj, satelitní a odolná spojení, cloudová řešení, automatizaci i využívání umělé inteligence.
Moderní armáda totiž podle představených priorit potřebuje nejen odpovídající techniku, ale také schopnost rychle získávat informace, předávat je a koordinovat činnost jednotlivých jednotek.
Na personál půjde 56,4 miliardy korun
Mandatorní personální výdaje mají dosáhnout 56,4 miliardy korun, což představuje téměř 29,6 procenta rozpočtu. Meziročně se mají zvýšit o 4,5 miliardy korun.
Armáda plánuje v roce 2027 získat 3 550 nových profesionálních vojáků. Rozpočet má zajistit celkem 41 637 služebních a pracovních míst, z toho 33 044 míst profesionálních vojáků. Počítá také s valorizací platů a s výdaji na důchody a sociální dávky od 1. ledna 2027, stejně jako s náklady na související podpůrný personál.
Dalších 52,6 miliardy korun má směřovat na ostatní běžné výdaje. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o téměř 5,9 miliardy korun. Tyto prostředky pokrývají například zahraniční operace, pohotovostní úkoly České republiky a NATO, výcvik, údržbu a opravy techniky, podporu jejího životního cyklu, náhradní díly, pohonné hmoty, munici, energie a logistiku.
Vedle investic do nové techniky tak rozpočet počítá i s náklady na její provoz a s personálním zajištěním armády. Bez dostatečného počtu lidí, výcviku, zásob a údržby by samotné pořízení moderních systémů nestačilo.
Obrana se má propojit také s civilními složkami
Zůna zmínil rovněž připravovanou výstavbu společného operačního střediska složek integrovaného záchranného systému SOS 112 v Karlovarském kraji. Na projektu se má významně podílet ministerstvo obrany a armáda.
Ministerstvo má přispět také prostřednictvím Národní informační platformy pro civilně-vojenskou spolupráci a informačního systému ZOS s integrovanou ochranou proti bezpilotním prostředkům.
Tyto projekty rozšiřují pojetí bezpečnosti za hranice samotných vojenských schopností. Důležitá je rovněž připravenost státu a spolupráce institucí, které se podílejí na zvládání krizových situací.
Zpožděné zakázky komplikují plánování
Ministr zároveň upozornil na problémy, které mohou realizaci obranných plánů brzdit. Patří mezi ně rostoucí objem víceletých závazků, nedostatečně připravené akviziční projekty, pomalá příprava nových záměrů a výrazná zpoždění některých již podepsaných strategických a významných zakázek.
Právě příprava a realizace projektů bude pro využití navýšených prostředků zásadní. Vyšší rozpočet sám o sobě nezaručuje, že se všechny plánované investice podaří uskutečnit včas. Ministerstvo musí vedle zajištění financování zvládnout také přípravu projektů a plnění již přijatých závazků.
Česko chce získat další peníze z evropských programů
Ministerstvo obrany identifikovalo pro víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028 až 2034 projekty v hodnotě téměř 118 miliard korun, které by mohly získat evropské financování nebo spolufinancování.
Záměry se týkají tří hlavních oblastí: budování schopností armády, obrany a odolnosti státu včetně podpory spojeneckých sil a vědy, výzkumu a inovací. Evropské prostředky mají národní výdaje doplnit, nikoli nahradit odpovědnost České republiky za vlastní obranu.
Česká republika má zároveň možnost čerpat z programu SAFE více než 50 miliard korun, tedy 2,06 miliardy eur. Upravené plány počítají mimo jiné s tanky Leopard 2A8, vozidly Tatra T-815 a částí dálnice D11. Česko zvažuje i zapojení do další části programu.
Ministerstvo vytvořilo v ekonomické sekci specializované pracoviště, které se od 1. července 2026 věnuje přípravě projektů a čerpání prostředků z fondů EU a NATO. Úspěšné využití těchto zdrojů bude záviset na přípravě konkrétních projektů i na splnění podmínek financování.
Cílem má být moderní a připravená armáda
Zůna před poslanci představil návrh rozpočtu jako součást dlouhodobého úsilí o zajištění bezpečnosti České republiky. Cílem podle něj není mít pouze dražší armádu, ale armádu moderní, technologicky vyspělou a schopnou plnit své úkoly. K tomu potřebuje nejen moderní vybavení, ale také kvalifikované lidi, zásoby, logistiku, výcvik a odpovídající podmínky pro nasazení.
Návrh na rok 2027 proto kombinuje výrazné zvýšení investičních výdajů s financováním personálu, běžného provozu a přípravou projektů, které by mohly využít evropské zdroje. Současně však upozorňuje na problémy s přípravou a realizací některých zakázek.
Ministr požádal poslance o podporu rozpočtové kapitoly ministerstvo obrany. O tom, jaký přínos navýšení skutečně přinese, rozhodne nejen výše přidělených peněz, ale také schopnost ministerstva plánované projekty včas připravit a uskutečnit.
Kritika Černochové
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) vládu za obranné výdaje kritizuje. „Za úspěch vydává, že má Česko příští rok dát na obranu přes dvě procenta HDP. Jenže to je zákonné minimum, nikoli cíl. Vláda Petra Fialy počítala s rychlejším růstem. V roce 2027 měly obranné výdaje dosáhnout 2,4 procenta HDP, o rok později 2,6 procenta a v roce 2030 už tří procent,“ tepe vládu Černochová.
Současné vládě bývalá ministryně vyčítá také letošní škrty. Rozpočet ministerstva obrany nejprve snížila o 21 miliard korun a dalších 16,4 miliardy přesunula do roku 2027. Nyní tento nárůst prezentuje jako úspěch. Ani plánovaných 191 miliard korun však podle Černochové nemusí stačit na dosažení dvou procent HDP, pokud ekonomika poroste. Rozhodující navíc není jen výše rozpočtu, ale také to, kolik peněz skutečně zamíří do vojenských schopností armády.
Armádu jeden rekordní rozpočet nespasí, míní Černochová. Potřebuje předvídatelné financování na několik let dopředu. „Modernizaci techniky, nákup munice, protivzdušnou obranu, infrastrukturu ani nábor vojáků totiž nelze plánovat od jednoho rozpočtu k druhému. Česko se navíc v NATO zavázalo obranné výdaje dále navyšovat. Zůstávat několik dalších let těsně nad dvěma procenty HDP by podle Černochové znamenalo pouze odkládat odpovědnost na příští vládu,“ dodává bývalá ministryně.
