Evropský parlament včera přijal rezoluci týkající se nového rozpočtu EU od roku 2020. V návrhu rozpočtu, který na začátku měsíce představil Evropskému parlamentu Jean Claude-Juncker, Komise podle europoslanců špatně odhadla dopady navrhovaných škrtů a zároveň málo investuje do bezpečnosti, boje s migrací či programu Erasmus+.
Rezoluce byla přijatá 409 hlasy pro na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku, 213 europoslanců hlasovalo proti a 61 se zdrželo hlasování. Podle poslanců podcenila Komise ve svých výpočtech skutečné dopady škrtů ve společné zemědělské politice, když odhadla ztráty někde na úrovni „okolo 5 %“. Podle vlastních propočtů Evropského parlamentu by však ztráty měly dosahovat minimálně 10 %, ale spíše až 15 %. Dále poslanci potvrdili svou původní pozici, a sice, že trvají na tom, aby se neškrtalo v politice soudržnosti.
Na tuto žádost však reagoval eurokomisař zodpovědný za rozpočet EU a lidské zdroje Gunther Oettinger, který škrty označil za potřebné a spravedlivé. „Kohezní politika dokázala, že je úspěšná,“ řekl eurokomisař. Jako důkaz úspěšnosti označil ekonomický růst ve střední a východní Evropě. To se týká i České republiky, která si z nového rozpočtu přijde na méně peněz z kohezních fondů, než tomu bylo doposud. Slovům eurokomisaře dal na twittteru za pravdu i státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.
Podle návrhu EK bychom z příštího rozpočtu EU?? na kohezní politiku měli získat přes 20 mld. eur. ?To je zhruba 520 mld. Kč. Rozdíl oproti současnému období by byl stejný jako v minulosti již 2krát. Z toho plyne, že ČR skutečně oproti průměru EU konzistentně od vstupu bohatne. pic.twitter.com/ZshOQrXRx2
— Aleš Chmelař (@CZSecStateEU) May 30, 2018
Válka o Erasmus
Komise v návrhu rozpočtu od roku 2020 zdvojnásobila investice do výměnného programu Erasmus+. Podle europoslanců se ale jedná o příliš malé navýšení, vzhledem k tomu, jak úspěšný program je. Proto v rezoluci navrhli, aby se jeho rozpočet ztrojnásobil. Zároveň požadují konkrétní podporu malých a středních podniků a zdvojnásobení rozpočtu určeného na boj s nezaměstnaností mladých Evropanů. Rozpočet určený na výzkum a inovace by se měl rovněž navýšit alespoň o 50 %. Navíc je podle europoslanců potřeba přijít s dalším zdrojem peněz pro boj s migrací, rozvojem bezpečnosti a vnějších vztahů EU.
We want young Europeans to benefit from an #ErasmusPlus programme that is more:
✅ Inclusive
✅ Accessible
✅ Broader and forward-looking
✅ Internationalhttps://t.co/DEd0Q3FX2a #EUBudget #EUandME pic.twitter.com/HhyQACzsRm— European Commission ?? (@EU_Commission) May 30, 2018
Vlastní zdroje EU a podmínka dodržování právního státu
Rezoluce rovněž vítá snahu Komise vytvořit vlastní zdroje příjmu v podobě systému korporátních daní, příjmu z obchodování s emisemi a daně z plastu. Cílem těchto nových zdrojů příjmu je ulehčit členským státům v jejich příspěvcích do rozpočtu EU. Jako pozitivní snahu označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu. O problémech, kterým tento návrh bude čelit, jsme psali ve spojení s negativním postojem vůči takovému systému ze stran Maďarska a Polska.
Řada na Komisi
Schválení konečné verze dlouhodobého rozpočtu EU podléhá souhlasu Evropského parlamentu. Ten se svou zmíněnou rezolucí vyjádřil k původnímu návrhu a nyní se čeká na reakci Evropské komise. Nadále se musí zohlednit i fakt, že dlouhodobý rozpočet Evropské unie musí schválit Rada EU, kterou tvoří ministři jednotlivých členských států. Cílem Evropského parlamentu je dosáhnout dohody o novém rozpočtu před volbami do EP v roce 2019.
Filip Hanka
Mohlo by vás zajímat:
Evropská komise ulehčí minipivovarům, navrhla snížit spotřební daň z alkoholu 29.5.2018
Juncker představil návrh nového rozpočtu EU. Hodlá trestat nedodržování právního státu 2.5.2018
