Zatímco některá německá města zakazují vjezd vozům s naftovými motory, ve Francii sázejí na elektromobilitu, Rotterdam našel zalíbení v hybridech.
Daan Hosli jezdí ve svém hybridním BMW do centra Rotterdamu prakticky každý den. Vždy když překročí virtuální hranici, za kterou už se nachází pouze „elektrická“ zóna, ozve se na jeho mobilním telefonu charakteristické pípnutí. To mu oznamuje, aby pohon svého vozu přepnul ze spalovacího motoru na ten elektrický. Od této chvíle už jede pouze na baterie.
Hosli se zapojil do projektu Electric City Drive, který je jeden z mnoha, jež rotterdamská radnice spustila spolu s německou automobilkou BMW na podporu snižování emisí skleníkových i jiných škodlivých plynů pocházejících z dopravy. Zároveň se tak v Rotterdamu nevydali cestou jako některá jiná evropská města, která vsadila spíše na represivní opatření.
„První výsledky vypadají slibně,“ řekl portálu Automotive News Europe rotterdamský místostarosta Arno Bonte, který má v gesci mimo jiné energetickou politiku. „Věřím, že se nám tento projekt podaří co nejdříve rozšířit také na majitele automobilů jiných značek,“ dodal.
Elektromobil? Raději hybrid
Účastníci mají ve svém mobilním telefonu aplikaci vyvinutou právě BMW, která monitoruje, kterým motorem právě pohánějí svůj automobil. A když překročí onu virtuální hranici, telefon jim připomene, aby přepnuli ze spalovacího motoru na elektromotor nebo opačně. Náklady na aplikaci jsou pro město nulové, to jen profituje ze zlepšení kvality ovzduší v centru.
Důležitým faktorem je, že přepínání motoru je dobrovolné, pro majitele aplikace a vozu neplynou žádné sankce z toho, pokud nepřepnou. První výsledky ale ukazují, že drtivá většina takto vybavených řidičů svou pohonnou jednotku změní a devadesát procent času, kdy projíždějí elektrickou zónou, také skutečně jedou na elektrický pohon.
Nizozemsko se tak trochu vymyká ostatním evropským zemím. Tamní silnice totiž brázdí více hybridních vozidel než těch elektrických. Zatímco hybridů je v Nizozemsku v provozu kolem 100 tisíc, elektromobilů jen asi čtyřicet tisíc. I tak je podíl obou typů automobilů dohromady na celkovém počtu osobních vozů poměrně malý – jen něco málo přes osm procent. „Pokud ale opravdu chceme něco změnit, měli bychom svou pozornost nasměrovat právě k hybridům,“ uvedla Stefanie Wurstová, šéfka nizozemské pobočky BMW.
Jedině skrze zvyšování podílu hybridních automobilů je prý Evropa schopna dosáhnout svých cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů z dopravy o třicet procent do roku 2030, a dalších škodlivin, které z výfuků do ovzduší unikají.
Podle Automotive News Europe je tato cesta efektivnější, než spoléhání se výlučně na elektromobily, které jsou dražší a nemají takový dojezd jako právě hybridní vozidla. Dokonce i Norsko, které je světovým lídrem v rozvoji elektromobility, uvažuje o zavádění poplatků za použití dobíjecích stanic a hledá způsoby, jak se vyhnout nákladným investicím do rozvoje sítě těchto stanic.
Motivace lepší represe
Rotterdam je rovněž příkladem pozitivní motivace ke změně vozového parku. „Je to vždy účinnější než sankce, zákazy či pokuty,“ řekla Wurstová. Účastníci projektu na podporu užívání hybridních vozů prý reagují i jen na malé odměny. Řidiči mohou získat například slevy na vstupné na různé místní atrakce.
Místostarosta Bonte je přesvědčen, že rotterdamská zkušenost může být přenositelná a fungovat jako jakýsi most na cestě od elektrických vozů k masovému využívání těch hybridních. Podle něho by se mohl tento trend začít v Evropě prosazovat někdy v polovině příští dekády s tím, jak ještě více klesnou ceny hybridů a tankovací, respektive dobíjecí infrastruktura se zlepší.
Město udělilo licenci pro její výstavbu francouzské společnosti Engie, která slíbila, že jich po Rotterdamu instaluje kolem čtyři tisíc. Mělo by to stačit tempu, jakým se zvyšuje počet hybridních vozů ve městě. Daan Hosli si to zatím pochvaluje, protože když zrovna dobíjecí stanici potřebuje, nemá problém ji najít a lehce k ní dojet. Díky hybridu tak jezdí po městě s průměrnou spotřebou kolem čtyř litrů benzínu na sto kilometrů. „Do práce musím řídit,“ řekl s tím, že jako developer nemá vyhnutí. „Snažit se jezdit s co nejmenší spotřebou je pro mě takový sport,“ uzavřel Daan Hosli.
-zm-
