Metalurgové ve společnosti AEM-Spetsstal (součást strojírenské divize Rosatomu) začali kovat dávku polotovarů o hmotnosti přibližně 600 tun, která bude použita k výrobě komponent reaktorové nádoby pro šestý blok maďarské jaderné elektrárny Paks II. Druhá fáze elektrárny se staví podle posledního ruského designu.
V metalurgickém závodě v Petrohradě bylo zahájeno kování polotovarů o celkové hmotnosti přibližně 600 tun. Tyto polotovary budou použity k výrobě součástí pláště reaktoru. Proces kování probíhal za přítomnosti zástupců zahraničního zákazníka.
Největší jaderná investice v Evropě
„Projekt jaderné elektrárny Paks II je největší jadernou investicí v Evropské unii. Díky výstavbě dvou nových energetických bloků v Paksi budeme schopni do konce tohoto století vyrábět značné množství elektřiny udržitelným způsobem pro maďarskou ekonomiku. Výroba zařízení s dlouhým cyklem neustále postupuje díky značnému úsilí maďarských specialistů – od dozoru nad návrhem až po licencování a průběžné sledování výroby. Hmatatelným výsledkem je, že nyní bylo zahájeno kování reaktorové nádoby 6. bloku, zatímco konečná přejímka pláště reaktoru 5. bloku je naplánována na tento měsíc,“ řekl Gergely Jákli, prezident a generální ředitel společnosti Paks II Ltd.
„Projekt Paks II postupuje podle plánu. Zahájení výroby zařízení s dlouhým cyklem pro šestý blok, pouhý rok poté, co byly zahájeny podobné práce na pátém bloku, to jasně odráží,“ poznamenal Vitalij Poljanin, viceprezident společnosti JSC ASE a projektový ředitel pro výstavbu jaderné elektrárny Paks.
„Zahájili jsme práce na ‚srdci‘ jaderné elektrárny – reaktoru generace III+ – pro další blok v Maďarsku. Ruští metalurgové a inženýři dosáhli vysokého tempa výroby zařízení Paks II. V současné době probíhá kování reaktorů pátého i šestého bloku. V blízké budoucnosti zahájíme výrobu parogenerátorů, kompenzátorů objemu, nádrží bezpečnostních systémů a dalších komponent primárního okruhu a také zařízení pro strojovnu. Abychom zajistili včasnou a kvalitní výrobu zařízení, bude do ní zapojeno několik našich závodů v Moskvě, Podolsku, Petropetrohradsku, Petrozavodsku a Volgodonsku,“ uvedl Igor Kotov, ředitel strojírenské divize Rosatomu.
Mohlo by vás zajímat
Začátek výroby reaktorů
Kování polotovarů je jednou z počátečních fází výroby reaktorových zařízení. Operace je prováděna v jedné z největších automatizovaných kováren v Evropě. Jakmile jsou polotovary vytvarovány, budou odeslány do jiné dílny k obrábění. Nakonec se z nich stanou dva pláště reaktorové nádoby VVER-1200 generace III+.
Pláště jsou klíčovým konstrukčním prvkem reaktorové nádoby. Jsou to duté válce, které jsou svařeny dohromady.
Výstavba Paks II je prvním jaderným projektem s využitím ruského reaktoru VVER-1200 v rámci Evropské unie. Projekt je založen na rusko-maďarské mezivládní dohodě podepsané 14. ledna 2014 spolu se třemi základními smlouvami na výstavbu nového závodu.
Hlavní stavební licenci pro Paks II vydal maďarský regulační orgán v srpnu 2022, čímž potvrdil, že projekt splňuje bezpečnostní normy jak Maďarska, tak EU. Čtyři bloky s reaktory VVER-1200 jsou již v provozu v Rusku, další dva jsou v provozu na běloruské jaderné elektrárně.
Největší energetický strojírenský holding v Rusku
Strojírenská divize Rosatomu je největším energetickým strojírenským holdingem v Rusku podle objemu výroby a tržeb. Dodává zařízení reaktorových ostrovů a turbínových hal pro všechny jaderné elektrárny postavené podle ruského návrhu a vyvíjí integrovaná řešení pro energetiku, ropný a plynárenský průmysl a další průmyslová odvětví.
Divize zahrnuje hlavní výzkumná a vývojová centra a výrobní závody. AEM-Spetsstal je prvním článkem jednotného výrobního řetězce Rosatomu, který dodává kovy pro všechny jaderné elektrárny ruského designu po celém světě.
Inženýrská divize Rosatomu zahrnuje několik podniků jaderného průmyslu: JSC Atomstrojexport (se sídlem v Moskvě, Nižním Novgorodu a pobočkami v Rusku i v zahraničí), Unified Design Institute – JSC Atomenergoproekt (s projekčními a průzkumnými pobočkami v Moskvě, Nižním Novgorodu, Petrohradu a dalších lokalitách) a stavební dceřiné společnosti.
Zhruba 80 % příjmů divize pochází z mezinárodních projektů. Staví jaderné elektrárny v Rusku i v zahraničí, poskytuje celou řadu služeb EPC, EP a EPC(M), včetně projektového řízení a projektování, a vyvíjí technologie Multi-D pro řízení složitých inženýrských zařízení.
Šokující dohoda
Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 mnohé šokovala. A způsobila otočku dříve prozápadního Orbána do náruče kremelského diktátora. Předmětem dohody je výstavba dvou 1200megawattových bloků typu VVER-1200 vedle starších bloků elektrárny Paks. Cena za dva bloky dosahovala 12,5 miliardy eur, z toho 10 miliard má poskytnout Rusko formou mezivládní půjčky.
Původní termín spuštění nových bloků v letech 2023 a 2025 je už dnes mimo realitu. Až loni v srpnu na staveništi začaly přípravné terénní práce, které podle vyjádření ruského Atomstrojexportu zahrnovaly odvezení jednoho milionu metrů krychlových zeminy. Ministr Orbánovy vlády Gergely Gulyás odhadl zahájení prvního betonování, tedy samotné výstavby elektrárny, na léto tohoto roku. Ministr energetiky Csaba Lantos již v lednu přiznal, že očekává dokončení obou bloků až v roce 2032.
Mnohaleté zpoždění
Mnohaleté zpoždění má celou řadu příčin. Zmínit zde můžeme protahující se povolovací řízení, záměr získal závazné povolení až předloni v srpnu. Jak se zdá, povolovací proces nebyl zrovna křišťálově čistý. Ředitel maďarského úřadu pro jadernou bezpečnost Gyula Fichtinger v roce 2021 raději rezignoval, aby nemusel „zavírat obě oči“ nad nedostatky v dokumentaci pro povolovací řízení. Dost odbyté mělo být třeba posouzení seismických rizik nebo chlazení v případě příliš vysoké teploty vody v Dunaji.
Další potíže po útoku na Ukrajinu
Další potíže se nabalily po ruském útoku na Ukrajinu v únoru předloňského roku. Rosatom se do stavby příliš nehnal, a to hned ze dvou důvodů, jak Ekonomickému deníku sdělily zdroje obeznámené s projektem Paks.
Tím prvním bylo riziko rozšíření evropských sankcí i na oblast jaderné energetiky. Druhým pak hodnota zakázky. Cena 12,5 miliardy eur za dva velké bloky mohla být atraktivní před deseti lety, ale z dnešního pohledu už je příliš nízká.
Aby těch problémů nebylo málo, tak loni v únoru si Maďaři začali stěžovat na přístup německé vlády. Ta prý blokuje dodávku systémů kontroly a řízení, které měl dodat Siemens. Maďarská vláda proto chtěla rozšířit spolupráci s Francií, která svým výrobcům dodávky pro elektrárnu Paks II neblokovala.
Otazníky se vyrojily také po uzavření tajného dodatku v rusko-maďarské smlouvě, který podepsali v loni dubnu ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó s generálním ředitelem Rosatomu Andrejem Lichačevem. Týkat se má načasování stavby a jejího financování. Navzdory všem pochybnostem Evropská komise dodatek hned v květnu odsouhlasila.
Po krachu projektu Hanhikivi ve Finsku a vyřazení Rosatomu z tendru na elektrárnu Dukovany II zůstává Maďarsko poslední zemí Evropské unie, která je ochotna s Ruskem spolupracovat na stavbě jaderné elektrárny. Sázky na to, kdy a zda vůbec bude elektrárna Paks 2 dokončena, jsou však vhodné jen pro velmi odvážné sázkaře.
