Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě a americký generál Alexus Grynkewich varoval před unijní snahou napodobovat vojenské struktury NATO. Vysvětlil koncept „NATO 3.0“, v němž evropské státy přebírají hlavní díl odpovědnosti za konvenční obranu, zatímco role USA bude cílenější a omezenější, řekl na slyšení před europoslanci.
Nejvýše postavený vojenský představitel Aliance varoval evropské zákonodárce, aby se unijní instituce nesnažily napodobovat úspěchy, kterých NATO dosahovalo po celá desetiletí. První návštěva vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) v Evropském parlamentu byla od počátku nabitá symbolikou.
Když generál Alexus Grynkewich – velitel SACEUR a zároveň velitel amerických vojsk v Evropě – v pondělí vystoupil před výborem pro bezpečnost a obranu (SEDE), obsah jeho sdělení této symbolice plně odpovídal.
Otevřená výměna názorů
Následovala jedna z nejotevřenějších výměn názorů mezi vysokým americkým vojenským představitelem a evropskými politickými orgány za poslední dobu. Do popředí vystoupila tři témata. Do jaké míry může Evropa i nadále spoléhat na USA a jak by měla Aliance reagovat na stupňující se ruskou hybridní kampaň. A v neposlední řadě, zda může EU využít svou sílu k prosazování standardů NATO.
Otázka spolehlivosti visela ve vzduchu ještě předtím, než padla první otázka. Grynkewich ji ve svém úvodním vystoupení formuloval velmi obezřetně a popsal strategický posun, který Washington označuje jako „NATO 3.0“. „Evropští a kanadští spojenci přebírají větší díl odpovědnosti za konvenční obranu Evropy, zatímco USA zůstávají odhodlány poskytovat klíčovou, avšak omezenější podporu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Chystá se přenastavení vztahů
Tato formulace byla zvolena záměrně. Spojení „klíčová, avšak omezenější“ není jazykem bezvýhradného garanta bezpečnosti. Je to jazyk partnera, který přehodnocuje podmínky spolupráce.
Generál si dával pozor, aby nevyvolal zbytečné obavy. Poukázal na deklaraci ze summitu NATO v Ankaře, kde se všechny hlavy států a vlád zavázaly k dodržování článku 5. „Byl jsem u toho a mohu vám říci, že pocit solidarity a kolektivní odpovědnosti za vzájemnou obranu i odhodlání společně zajistit bezpečnost v severoatlantickém prostoru byly patrné u každé hlavy státu či vlády, která se jednání účastnila,“ prohlásil.
Nicméně už jen samotná nutnost dokládat spolehlivost USA odkazem na atmosféru v jednacím sále vypovídá o mnohém. Poslanec Evropského parlamentu Wouter Beke (EPP/Belgie) se otázal přímo k věci. Může Evropa počítat s americkou solidaritou, pokud by členský stát aktivoval článek 5 v reakci na hybridní útok? Grynkewich odkázal na deklaraci z Ankary a odmítl se k záležitosti dále vyjadřovat.
Americké jednotky v Polsku nejsou součástí sil spojenecké reakce
Pokud jde o Síly spojenecké reakce (Allied Reaction Force), poskytl vysvětlení, které jistě zaznamenali v řadě hlavních evropských měst: „USA mají samozřejmě v Evropě jednotky připravené reagovat a zapojit se i jinými způsoby, například předsunuté pozemní síly v Polsku. Ty však nejsou součástí těchto Sil spojenecké reakce.“
Jinými slovy, americké jednotky nejsou integrovány do nástroje NATO určeného pro nejrychlejší nasazení v krizových situacích.
K probíhající revizi rozmístění amerických sil se vyjadřoval záměrně neurčitě. „Proces stále probíhá. Nebylo přijato žádné rozhodnutí. Neexistují žádné předem dané závěry,“ uvedl americký generál.
Vize NATO
Grynkewich namísto toho představil vizi toho, co americká armáda poskytuje Alianci. „NATO přináší velitelské struktury a operační i vojenské odborné znalosti, které potřebujeme k odstrašení od konfliktu vysoké intenzity nebo k vedení takového konfliktu na obranu našeho území a obyvatel,“ vysvětlil.
Evropská unie podle něj disponuje „mocnými ekonomickými, regulačními a finančními nástroji, které mohou budovat odolnost společnosti, financovat infrastrukturu s dvojím využitím a chránit naše kritické dodavatelské řetězce“.
Otázkou, kterou si evropské vlády v tichosti kladou, je, zda tato dělba práce obstojí pod tlakem. A zatímco spolehlivost USA představuje dlouhodobý zdroj obav, ruská hybridní kampaň představuje bezprostřední hrozbu.
Grynkewich popsal kvalitativní i kvantitativní posun. „Státem řízené sabotáže jsou stále drzejší,“ řekl poslancům a poukázal na nález dronů s výbušninami poblíž velkého nákladního letadla v Lipsku či na incident, při němž ruská fregata vypálila světlice na dánský vrtulník.
Hybridní válka a stupňující se drzost
„Jde o jasné příklady snah vyvolat strach a narušit naši jednotnou podporu Ukrajině. Nedaří se jim to,“ prohlásil. Dánská reakce podle něj představovala vzorový postup. Po incidentu s použitím světlic Kodaň urychleně schválila balíček vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 1,8 miliardy dánských korun.
Grynkewich tento přístup ocenil: „Pokud čelíte hybridnímu útoku na svou zemi, posílení odhodlání podporovat Ukrajinu ukáže Rusům, že jejich strategie nefunguje. A možná je přiměje od ní upustit.“
Jeho doporučení pro reakci na hybridní útoky zahrnovala tři kroky. Sdílení zpravodajských informací za účelem vytvoření společného přehledu o situaci, veřejné připsání odpovědnosti za útoky a koordinaci národních reakcí.
Kdy použít proti Rusům sílu?
Poslanec Pekka Toveri (EPP/Finsko), bývalý šéf finské vojenské rozvědky, nastolil otázku pravomoci k použití síly. Argumentoval tím, že dlouhé velitelské řetězce, na jejichž konci stojí politici zdráhající se jednat, přímo vybízejí k ruským provokacím.
Odpověď Grynkewiche byla přímá. Popsal, jak po hromadném vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru loni v září obdrželi nizozemští piloti letounů F-35 pravomoc zasáhnout, aniž by museli žádat o povolení prostřednictvím velitelského řetězce. „Ti piloti znali svůj úkol a dokázali tyto drony okamžitě zneškodnit,“ uvedl.
Nekopírujme Kyjev
Širším ponaučením z konfliktu na Ukrajině pro něj bylo, že Aliance musí odolat pokušení pouze kopírovat kroky Kyjeva. „Kdybych za vámi jakožto vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) přišel s plánem na dlouhodobou, vleklou válku s vysokými ztrátami, měli byste mě všichni vyhodit,“ prohlásil.
Aliance disponuje asymetrickými výhodami. Úkolem je předvídat, na jaké technologické úrovni se bude odehrávat příští konflikt, a nesnažit se znovu bojovat ten současný.
Evropský pilíř
Poslankyně Lucia Annunziataová (S&D/Itálie) pojmenovala další politický problém. Pokud EU zůstane pouze aktérem v oblasti financí a regulace, zatímco NATO bude představovat vojenskou sílu, veřejnost bude nakonec požadovat jasnou odpověď na otázku, zda je Aliance skutečným spojencem Evropy.
Grynkewich si toto riziko uvědomoval. „Považuji za velmi důležité, abychom veřejnosti vysvětlili povahu hrozeb a výzev, kterým čelíme. A také to, jaký způsob jejich řešení je nejúčinnější,“ uvedl.
Nemyslí si, že by se Unie měla snažit kopírovat to, co NATO budovalo celých 77 let. „Snaha o takové kopírování v krátkodobém horizontu, motivovaná aktuálními hrozbami, by pravděpodobně napáchala více škody než užitku,“ poznamenal. Zdůraznil však, že podpora spolupráce a vzájemného posilování schopností je naprosto klíčová.
Ukrajina zocelená boji
Pokud jde o budoucnost Ukrajiny, generál se vyslovil pro vzájemné – nikoli jednostranné – bezpečnostní záruky. „Jakmile tato válka skončí, bude Ukrajina disponovat jednou z největších a bojem zocelených armád v Evropě. Která ví, jak bojovat v novém prostředí autonomních systémů a elektronického boje. A budeme chtít, aby přispívala k evropské i euroatlantické bezpečnosti.“
Toto nové pojetí představovalo jednu z nejpřesvědčivějších myšlenek celé rozpravy. Návštěva jasně ukázala, že architektura evropské bezpečnosti se v současnosti přetváří v přímém přenosu. Grynkewich předal poslancům Evropského parlamentu jasný vzkaz. NATO je připraveno, ale Evropa musí dělat více.
