Jak bude vypadat příští rok v oblasti dopravy? Stát se bude, alespoň jak vyplývá z předešlých vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS), snažit šlápnout na plyn a dohnat náskok, který má například sousední Polsko. Pomoci by v tom měl například zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Současně také začne nově fungovat Dopravní a energetický stavební úřad pro územní řízení a povolování staveb, Ředitelství silnic a dálnic se přemění ve státní podnik a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vstoupí do nového roku s rozšířenými pravomocemi.
V řeči čísel se má podle ministerstva dopravy otevřít 146,3 kilometru nových dálnic a silnic I. třídy a zahájit stavba 163,7 kilometru dálnic a silnic I. třídy. V rámci železniční dopravy se podle údajů ministerstva dopravy aktuálně pracuje na 417 kilometrech tratí a v přípravě je 3200 kilometrů tratí.
Jaké budou investice do výstavby? Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude v roce 2024 hospodařit s částkou 150,5 miliardy korun, letos má SFDI k dispozici rozpočet ve výši 150,9 miliardy korun. Například ale podle materiálu „Dopravní sektorové strategie 3. fáze – Střednědobý plán údržby, rozvoje a financování dopravní infrastruktury pro období 2024 – 2033 s výhledem do roku 2050“ ministerstva dopravy je třeba ročně zajistit pro rozpočet SFDI finanční prostředky ve výši minimálně 200 miliard korun. Stát totiž bude podle propočtů materiálu mezi lety 2024 a 2033 potřebovat na dopravní infrastrukturu 2,6 bilionu korun.
Rozpočet SFDI pro rok 2024 je podle ministerstva dopravy sestaven z národních zdrojů ve výši 118,4 miliardy korun, z toho 26 miliard tvoří dluhové financování, a evropských prostředků ve výši 32,1 miliardy korun. Investiční výdaje činí 99,4 miliardy korun, neinvestiční výdaje pak 51,1 miliardy korun. Rozpočet počítá i s příspěvkem pro kraje na opravy a rekonstrukce jejich silnic II. a III. tříd, kraje by si v příštím roce měly rozdělit čtyři miliardy korun, to je částka o dvě miliardy korun nižší než letos. Pro železniční dopravce se v rámci rozpočtu SFDI počítá s jednou miliardou korun na zavádění jednotného evropského zabezpečovače ETCS.
Mohlo by vás zajímat
Příprava VRT i trati na pražské letiště
Výdaje na železnici mají být konkrétně v roce 2024 ve výši 57,48 miliardy korun. Pokračovat má výstavba trati na pražské letiště, začnou práce na modernizaci trati Plzeň – Domažlice – st.hranice SRN. Pokračovat bude i projektová příprava vysokorychlostních tratí. Zásadní rekonstrukce začne podle ministerstva i v Brně, kde odstartuje tendr na modernizaci stanice Brno-Královo Pole, počítá se také s výstavbou nové nádražní budovy. Chystá se i modernizace další části třetího koridoru, a to v rámci optimalizace úseku Karlštejn – Beroun.
Na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 bude podle resortu dopravy zaměřena i finanční a technická podpora Evropské investiční banky (EIB), a to až do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 175 miliard korun.
„Prostřednictvím jednotlivých úvěrů EIB budou přednostně podpořeny velké projekty, jako jsou hlavní železniční koridory a uzly TEN-T, kde je infrastruktura elektrifikovaná, kde je plánovaná elektrifikace do 10 let, anebo kde bude infrastruktura do 10 let přizpůsobená pro provoz vlaků s nulovými emisemi CO₂,“ informovalo ministerstvo dopravy.
Ředitelství silnic a dálnic má pracovat s rozpočtem více než 79 miliard korun. „To pomůže rozběhnout nové stavby klíčových silnic a dálnic, jakými jsou například příhraniční úsek D11, čtyři úseky dálnice D35 nebo další část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1,“ uvedlo již dříve ministerstvo dopravy.
Aktuálně je ve výstavbě dohromady 253,3 kilometru dálnic a silnic I. třídy. V příštím roce bude podle resortu dopravy zprovozněno 113,7 kilometru nových dálničních úseků, jako je například 32 kilometrů dálnice D4, 28,4 kilometru dálnice D3 kolem Českých Budějovic nebo 21,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 u Uherského Hradiště.
Ředitelství silnic a dálnic také prochází transformací na státní podnik. Proces začíná podle ministerstva dopravy 1. ledna 2024. „Forma státního podniku je osvědčená pro zajištění činností důležitých pro stát, umožňuje samostatnou obchodní činnost a na druhé straně ponechává široké řídicí pravomoci v rukách zakladatele, tedy ministerstva dopravy,“ uvedl resort dopravy. Konstatuje také, že stávající způsob financování ŘSD není optimální, jelikož znemožňuje dlouhodobé plánování správy dálnic a silnic I. třídy. Nové uspořádání má zaručit efektivnější využití finančních prostředků a větší konkurenceschopnost na trhu práce.
Urychlení strategické výstavby
Usnadnění plánování a výstavby strategických staveb si stát slibuje zejména od zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Normu už podepsal 15. prosince prezident Petr Pavel. Zákon, který má urychlit výstavbu silnic, dálnic a železnic se po úpravách bude nově vztahovat také na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene.
Ministr dopravy Martin Kupka rozšíření zákona hájil tím, že umožní dohnat zpoždění za okolními státy. „Neprolamujeme pro mě neprolomitelné principy demokratického státu, zachováváme respekt k soukromému vlastnictví. Nebude se v České republice odehrávat to, že by se začalo stavět dřív, než se vypořádají majetkoprávní vztahy. Neprolamujeme základní povinnost zajistit posouzení vlivu staveb na životní prostředí pro všechny ty klíčové záměry,“ uvedl již dříve ministr.
Od 1. ledna 2024 začne také fungovat nově vytvořený Dopravní a energetický stavební úřad, který bude odvolacím správním orgánem proti rozhodnutím krajských stavebních úřadů pro nevyhrazené stavby dopravní a energetické infrastruktury, od samospráv převezme vyvlastňovací řízení a od krajských hygienických stanic posuzování ochrany veřejného zdraví u staveb.
Spolu s novým rokem dojde ke sloučení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI) spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle ministerstva dopravy má tento krok přinést větší efektivitu, finanční úspory a snížení počtu úřadů. Zrušení úřadu opakovaně v minulosti kritizovala například protikorupční organizace Transparency International Česká republika. Obává se ohrožení kontroly nad dopravci. Kritické bylo i sdružení Oživení.
Tereza Čapková
