Ekonomický deník opět přináší svým předplatitelům monitor těch nejdůležitějších sněmovních tisků, kterými se budou zabývat poslanci v nejbližší době a které do budoucna mnohou výrazně ovlivnit život i podnikání v ČR. Novely by se mohl dočkat zákon o některých druzích podpory, který přináší změny v oblasti zřizování příspěvkových organizacích v oblasti kultury a způsobu výběru jejich vedení. Do dolní sněmovny Parlamentu ČR se konečně dostal slíbený návrh na zvýšení rodičovského příspěvku. Mírnějších podmínek pro oddlužení by se mohli dočkat dětští dlužníci díky změnám, které by mohla přinést další novela insolvenčního zákona. Pro obce by mohlo být jednodušší získat bezplatně státní majetek, pro který nemají organizační složky státu využití. Poslancům se také dostala na stůl zpráva Ministerstva obrany týkající se nasazení sil a prostředků v roce 2018.

[mn_protected]

Novela zákona o některých druzích podpory kultury

Pirátská poslankyně Lenka Kozlová předkládá novelu zákona o některých druzích podpory v oblasti kultury. Poslankyně si přeje v rámci tohoto zákona rozšíření pojmu „příspěvková organizace“ ze státních organizací i na všechny ostatní zřízené místními samosprávami. Do zákona je nově zakotven proces výběru vedoucího dané příspěvkové organizace. Nově bude vedoucí v příspěvkových organizacích v oblasti kultury jmenován na dobu 6 let a uchazeč o místo bude muset splňovat kritéria, mezi která patří bezúhonnost nebo povinné vysokoškolské vzdělání, které však nemusí být nepřekonatelnou podmínkou, jelikož zákon připouští i 5letou praxi v oblasti kultury.„Jako inspirace nám posloužil § 166 Školského zákona, který právně definuje postavení ředitelů školských zařízení. Funkční období vedoucího PO v oblasti kultury je tedy stanoveno na šest let. Před koncem uplynutí tohoto období je možné vyhlásit výběrové řízení na danou pozici. Pokud tak zřizovatel neučiní, začíná po uplynutí funkčního období plynule běžet další šestileté období,“ říká k plánovaným změnám poslankyně Lenka Kozlová.

Projde to?

K zákonu se prozatím vyjádřilo pouze Ministerstvo spravedlnosti a vláda samotná žádné stanovisko ještě nezaujala. Vzhledem k současné situaci na Ministerstvu kultury se nedá dost dobře předpovědět názor tohoto rezortu, ale pravděpodobně bude tento opoziční návrh, pod kterým je podepsána pouze sama předkladatelka, odmítnut a zákona neprojde ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Novela zákona o státní sociální podpoře

V předchozích dnech dorazil do poslanecké sněmovny i dlouho slibovaný návrh, týkající se zvýšení rodičovského příspěvku ze současných 220 tisíc korun na 300 tisíc korun. V případě narození vícerčat pak bude příspěvek činit 450 tisíc korun. „Opatření se dotkne všech příjemců rodičovského příspěvku, tedy také těch osob, které k datu účinnosti návrhu zákona dosud nevyčerpali původní celkovou sumu této dávky,“ slibuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. O tématu jsme psali více v článku Rodičovský příspěvek by mohl výrazně vzrůst. Tehdy se ovšem počítalo s navýšením na 260 tisíc korun a dopadem na státní rozpočet ve výši 4,9 miliardy korun ročně. Nakonec však rezort předkládá druhou z uvažovaných variant, která by měla dle odhadů stát ročně 9,2 miliard korun. Na vyšší rodičovskou si budou moci sáhnout všichni rodiče, kteří dosud nevyčerpali celý rodičovský příspěvek.

Projde to?

Vláda již k návrhu přijala 20. 5. 2019 kladné stanovisko a dá se předpokládat, že by zákon měl být schválen a v případě, že se tak stane v platnost by měly změny vstoupit od 1. ledna 2020.

Novela insolvenčního zákona

Kateřina Valachová spolu s dalšími kolegy poslanci napříč politickým spektrem předkládá novelu insolvenčního zákona, jež by měl zjednodušit proces oddlužení u dluhů, které vznikly u osob před dovršením 18let věku. „Navrhovaná právní úprava reflektuje skutečnost, že součástí problému zadlužení populace je i nezamýšlený dopad na tzv. dětské dlužníky, což jsou nezletilí nebo ti, kdo nedávno nabyli zletilosti a nesou si z doby, kdy byli nezletilí, dluhy, k jejichž vzniku zpravidla nijak nepřispěli a z jejichž vzniku neměli žádnou výhodu,“ uvádějí k nutnosti úpravy předkladatelé. V případě, že 2/3 pohledávek dlužníka vznikly před 18 rokem jeho života, bude jeho oddlužení trvat po dobu 3 let bez podmínky splatit určité procento celkových dluhů.

Pro jde to?

Jelikož se jedná o poslanecký návrh, který zasahuje do nedávno novelizovaného zákona, nedá se předpokládat, že by jej Ministerstvo spravedlnosti, do jehož gesce zákon spadá, přijalo s otevřenou náručí. Dětští dlužníci jsou v posledních týdnech velmi probíraným tématem a je pravděpodobné, že případnou novelu insolvenčního zákona bude chtít zpracovat sama vláda. Změny se chystají v této souvislosti i v občanském zákoníku a je tedy možné, že dětské dluhy nebude nutné řešit novelou insolvenčního zákona.

Novela zákona o majetku České republiky

Další poslanecký návrh předkládá Petr Dolínek a týká se novely zákona o majetku ČR. Poslanec navrhuje, aby v případě, kdy o majetek státu neprojeví zájem žádná organizační složka státu, byl tento majetek nejdříve nabídnut obci, do jejichž katastrálního území spadá. „Současná platná právní úprava významně ztěžuje obci, v jejímž katastrálním území se trvale nepotřebný majetek – hmotná nemovitá věc evidovaná v registru administrativních budov, na jehož dalším využití na úrovni státu není zájem, nachází, možnost převedení takového majetek do jejího vlastnictví (ať již úplatně, či bezúplatně), neboť musí v rámci postupu ve prospěch fyzických a právnických osob konkurovat těmto fyzickým a právnickým osobám,“ uvádí poslanec Petr Dolínek v důvodové zprávě svého návrhu. V případě, že by byl majetek bezplatně převeden na obci, měl by být povinně součástí smlouvy i účel, pro který obec majetek získala.

Projde to?

Zákon předkládá Petr Dolínek sám a pod návrh nezískal žádné další podpisy. Vláda se k samotnému návrhu prozatím nevyjádřila a pravděpodobně bude důležité, jestli pro stávající stav je nějaký relevantní důvod, nebo jestli byly obce v rámci zákona opomenuty úmyslně. V tuto chvíli je nejpravděpodobnější, že zákon nenajde dostatečnou podporu a nebude přijat.

Informace o nasazení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2018

Ministerstvo obrany předkládá poslancům informaci o nasazení sil a prostředků MO v zahraničí v roce 2018. Zahraniční operace MO v minulém roce vyšly státní rozpočet na 1,29 miliardy korun. „V závěru roku 2017 vznikla potřeba navýšit počet vojáků v některých zahraničních operacích, a to již v průběhu roku 2018. Nejvýraznější posílení se týkalo mise RESOLUTE SUPPORT v Afghánistánu a Výcvikové mise EU v Mali, dále operace INHERENT RESOLVE v Iráku a mise MINUSMA v Mali. V souladu s tím byl v polovině roku 2018 schválen nový mandát k působení sil a prostředků rezortu MO v zahraničních operacích,“ píše se ve zprávě o těch nejdůležitějších operacích, kterých se účastnily české jednotky. Nejnákladnější je působení českých vojáků v Afghánistánu v rámci operace RESOLUTE SUPPORT.

[/mn_protected]

Michal Ožuch