Roboti a umělá inteligence ohrožují v ČR přes 3 miliony pracovních pozic. Na změny bude muset reagovat školství i české firmy

Zaměření české ekonomiky by se v následných letech mělo vyvíjet k produkci s vysokou přidanou hodnotou s využitím umělé inteligence. Do roku 2021 by měly být vytvořeny pilotní projekty zaměřené na umělou inteligenci uvnitř státní správy a zdravotnictví. Do 30 let může automatizace ohrozit až 3 miliony pracovních pozic. České školství projde postupnou transformací. Na změny bude muset stát reagovat i změnami v sociálním systému a pracovním právu.

Automobilový průmysl hraje v české ekonomice stále velmi významnou roli. Celá jedna pěti průmyslové produkce spadá právě pod něj. Toto odvětví čekají v následujících letech významné změny spojené s automatizací a umělou inteligencí, která začíná postupně pronikat do všech odvětví průmyslu. „Nástup AI, automatizace a masivní robotizace se může stát zdrojem nejistot pro firmy, jejich obchodní modely a celé hospodářství. Samotné podniky pak čeká vnitřní přerod jejich struktury, organizace výroby a využití zaměstnanců, stejně jako partnerů a odběratelsko – dodavatelských řetězců. V případě neúspěchu v globálním závodě o technologickou dominanci hrozí, že Evropa i Česko propojené s německým průmyslovým klastrem přijde až o polovinu přidané hodnoty především v autoprůmyslu,“ konstatuje se v Národní strategii umělé inteligence, o které jsme naše čtenáře již informovali v článku nazvaném: MPO má ambiciozní plány pro podporu umělé inteligence v ČR. Ještě více by pak měl být ohrožen sektor služeb, jehož se digitální transformace týká ještě více. Ministerstvo průmyslu a obchodu v tom však spatřuje šanci, kdy má ČR možnost stát se technologickými lídry díky přeměně českého hospodářství na digitální ekonomiku založenou na špičkovém domácím výzkumu a vývoji a produkci s vysokou přidanou hodnotou, která realizuje hospodářský růst s využitím AI technologií. K dosažení tohoto cíle vytyčilo ministerstvo řadu úkolů a cílů.

MPO chce do roku 2021 analýzu pozice ČR v oblasti technologického rozvoje umělé inteligence v podnikové sféře a vytvořit mapu všech aktérů v průmyslu a službách v AI. Do stejného roku by mělo ministerstvo zároveň připravit několik programů pro akceleraci digitální transformace a AI inovací především v prioritních odvětvích a vypracovány by měly být i první pilotní projekty zaměřené na umělou inteligenci ve zdravotnictví a veřejné správě. Ministerstvo chce i celkově zjednodušit přijímání investic u projektů zaměřených na AI i pro podniky ze zemí mimo EU. Zefektivnění by mělo potkat i čerpání dotací z EU pro tyto projekty. Do budoucna by měly přijít i změny v daňových zákonech, které by měly reagovat na průběžné změny v ekonomice spjaté s automatizací a AI. Pozornost by měla směřovat i k českým výzkumníkům, kteří aktuálně pracují v zahraničí, MPO chce nejpozději do roku 2027 rozjet programy podporující jejich návrat.

Klíčovou roli by mělo hrát i vzdělávání, které je v gesci Ministerstva školství, pro které Národní strategie pro AI stanovuje několik úkolů. Celý vzdělávací systém by měl v následných letech projít rozsáhlými úpravami s důrazem na celoživotní vzdělávání a na rekvalifikaci zaměstnanců přímo uvnitř firem. „Do 5 let bude část především rutinních dovedností nahraditelná technologiemi u 1,3 milionu českých zaměstnanců, do 15 let u 2,2 milionu a do 30 let téměř u 3,4 milionu zaměstnanců. Je proto zásadní zaměřit se na rozvoj dovedností, jenž nebudou nahrazeny automatizací a naopak rozvíjet unikátní dovednosti, které jsou využitelné na pozicích s vysokou přidanou hodnotou,“ uvádí k tématu vzdělávání Národní strategie pro umělou inteligenci.

Michal Ožuch