Zaměření české ekonomiky by se v následných letech mělo vyvíjet k produkci s vysokou přidanou hodnotou s využitím umělé inteligence. Do roku 2021 by měly být vytvořeny pilotní projekty zaměřené na umělou inteligenci uvnitř státní správy a zdravotnictví. Do 30 let může automatizace ohrozit až 3 miliony pracovních pozic. České školství projde postupnou transformací. Na změny bude muset stát reagovat i změnami v sociálním systému a pracovním právu.

Automobilový průmysl hraje v české ekonomice stále velmi významnou roli. Celá jedna pěti průmyslové produkce spadá právě pod něj. Toto odvětví čekají v následujících letech významné změny spojené s automatizací a umělou inteligencí, která začíná postupně pronikat do všech odvětví průmyslu. „Nástup AI, automatizace a masivní robotizace se může stát zdrojem nejistot pro firmy, jejich obchodní modely a celé hospodářství. Samotné podniky pak čeká vnitřní přerod jejich struktury, organizace výroby a využití zaměstnanců, stejně jako partnerů a odběratelsko – dodavatelských řetězců. V případě neúspěchu v globálním závodě o technologickou dominanci hrozí, že Evropa i Česko propojené s německým průmyslovým klastrem přijde až o polovinu přidané hodnoty především v autoprůmyslu,“ konstatuje se v Národní strategii umělé inteligence, o které jsme naše čtenáře již informovali v článku nazvaném: MPO má ambiciozní plány pro podporu umělé inteligence v ČR. Ještě více by pak měl být ohrožen sektor služeb, jehož se digitální transformace týká ještě více. Ministerstvo průmyslu a obchodu v tom však spatřuje šanci, kdy má ČR možnost stát se technologickými lídry díky přeměně českého hospodářství na digitální ekonomiku založenou na špičkovém domácím výzkumu a vývoji a produkci s vysokou přidanou hodnotou, která realizuje hospodářský růst s využitím AI technologií. K dosažení tohoto cíle vytyčilo ministerstvo řadu úkolů a cílů.

MPO chce do roku 2021 analýzu pozice ČR v oblasti technologického rozvoje umělé inteligence v podnikové sféře a vytvořit mapu všech aktérů v průmyslu a službách v AI. Do stejného roku by mělo ministerstvo zároveň připravit několik programů pro akceleraci digitální transformace a AI inovací především v prioritních odvětvích a vypracovány by měly být i první pilotní projekty zaměřené na umělou inteligenci ve zdravotnictví a veřejné správě. Ministerstvo chce i celkově zjednodušit přijímání investic u projektů zaměřených na AI i pro podniky ze zemí mimo EU. Zefektivnění by mělo potkat i čerpání dotací z EU pro tyto projekty. Do budoucna by měly přijít i změny v daňových zákonech, které by měly reagovat na průběžné změny v ekonomice spjaté s automatizací a AI. Pozornost by měla směřovat i k českým výzkumníkům, kteří aktuálně pracují v zahraničí, MPO chce nejpozději do roku 2027 rozjet programy podporující jejich návrat.

Klíčovou roli by mělo hrát i vzdělávání, které je v gesci Ministerstva školství, pro které Národní strategie pro AI stanovuje několik úkolů. Celý vzdělávací systém by měl v následných letech projít rozsáhlými úpravami s důrazem na celoživotní vzdělávání a na rekvalifikaci zaměstnanců přímo uvnitř firem. „Do 5 let bude část především rutinních dovedností nahraditelná technologiemi u 1,3 milionu českých zaměstnanců, do 15 let u 2,2 milionu a do 30 let téměř u 3,4 milionu zaměstnanců. Je proto zásadní zaměřit se na rozvoj dovedností, jenž nebudou nahrazeny automatizací a naopak rozvíjet unikátní dovednosti, které jsou využitelné na pozicích s vysokou přidanou hodnotou,“ uvádí k tématu vzdělávání Národní strategie pro umělou inteligenci.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Do roku 2021 by mělo Ministerstvo školství vypracovat studii návrhu postupné transformace vzdělávání vzhledem k dopadům AI, a to včetně vyčíslení nákladů na její realizaci a zajištění dostatečných materiálních a technických podmínek. Současný systém je totiž podle Strategie zaměřený na současnost a nikoliv na budoucí potřeby podniků. „ Žáci nedosahují očekávaných výsledků v oblasti informační gramotnosti, většina učitelů vnímá využití informačních technologií jako doplnění klasické výuky, nikoliv jako zásadní faktor její proměny. Matematická gramotnost je pak velmi často negativně vztažena k nízké oblibě předmětu u žáků. Před celým českým vzdělávacím systémem tak stojí velmi důležitý a náročný úkol, pro jehož úspěšné splnění je potřeba uvolnit dostatečné zdroje a přisoudit mu tu nejvyšší prioritu,“ píše se v Národní strategii AI.

V rámci chystaných změn v českém školství by měly být otevřeny i nové magisterské a doktorské studijní programy zaměřené na AI. Probíhat by mělo i postupné pokusného ověřování rozvoje digitálních kompetencí a informatického myšlení dětí a žáků. Vše by mělo být koordinováno spolu s řediteli škol, učiteli a fakultami vzdělávajícími učitele, pro které ministerstvo vypracuje metodickou podporu. Do roku 2035 by pak měla být AI pevnou součástí ve všech aspektech a fázích vzdělávání.

Řada úkolů stojí i před Ministerstvem práce a sociálních věcí, které se bude muset vypořádat s dopady automatizace na existenci některých pracovních pozic. „Dopady automatizace budou pravděpodobně rozdílné na různé skupiny obyvatel a do nejvíce zasažených skupin přitom bude spadat i střední třída. Dopady tak mohou být nejen čistě ekonomické, ale i společenské a politické. Velmi pravděpodobně se také setkáme se změnou pracovních úvazků, vznikem nových forem práce a rozšiřování outsourcingu, na které bude třeba flexibilně reagovat a zvážit i využití inovativních přístupů a jejich praktické ověření,“ zmiňuje Národní strategie pro AI některé z možných dopadů budoucího vývoje.

Nejpozději do roku 2021 by mělo MPSV vypracovat studii a akční plán pro řešení dopadů nástupu automatizace a AI na trh práce a společnost. Zároveň by měla být zpracována analýza dopadů a využitelnosti jednotlivých způsobů řešení budoucí situace, mezi něž může patřit zvýšení úrovně minimální mzdy, možné zkrácení pracovní doby nebo možné změnění dávkového systému, který by více podporoval přechod do nově vznikajících oborů a profesí. Vzniknout by měla i datová platforma, která by měla sledovat změny na trhu práce v reálném čase.

Rozsáhlými změnami by měla projít i česká legislativa, která bude muset reagovat na změny, čekající českou ekonomiku. Nástup robotizace sebou nese také řadu etických otázek, jež bude nutné vyřešit, aby byla zajištěna mimo jiné ochrana spotřebitele nebo bezpečnost. „Pro rozvoj a plné využití potenciálu AI v ČR je potřeba především flexibilně a průběžně reagovat na vývoj technologií nastavováním vstřícné legislativy k výzkumu a vývoji, stejně jako nově vznikajícím ekonomickým modelům, odstraňování překážek a naopak nastavování právní jistoty,“ uvádí k tématu Ministerstvo spravedlnosti, které bude mít na starost tuto oblast, spolu s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR.

[/mn_protected]

Michal Ožuch