Odcházející vláda nestihla zavést opatření, které zajímá především mladé uchazeče o řidičské oprávnění. Ti by byli podrobeni dvouleté zkušební době a řidičák by jim byl odebrán již při polovičním počtu bodů. Kritici hovoří o diskriminaci. Ministerstvo dopravy s tím nesouhlasí.
Řidičský průkaz na zkoušku je součástí novely zákona o silničním provozu, kterou navrhla odcházející vláda. I když měla velkou vůli tento zákon prosadit, nepodařilo se. Nově vznikající kabinet by jej proto musel navrhnout znovu.
„Chtěli jsme zavést řidičák na zkoušku pro čerstvé držitele oprávnění a řadu dalších věcí. Do sněmovny šel návrh z vlády v září loňského roku, takže na něj bylo dost času, ale nebyla vůle ho projednat. Odvedla se na tom spousta práce, debatovalo se s odborníky i veřejností, byla by škoda nepodat návrh v tomto volebním období znovu“, řekl v rozhovoru pro Ekonomický deník odcházející ministr dopravy Karel Havlíček.
Mladým se nevěří?
Zavedení specifického přístupu k začínajícím řidičům by mělo být realizováno prostřednictvím bodového systému. Novela navrhuje snížit hranici celkového počtu bodů, při kterém mohou přijít o řidičák, na polovinu, tedy z 12 bodů na 6. V jakési „zkušební době“ by takto fungovali po dobu dvou let.
§ 123g
Začínající řidiči
(1) Řidiči se po dobu dvou let ode dne udělení řidičského oprávnění snižuje hranice pro postup podle § 123c na 6 bodů.
(2) Po dobu pozbytí, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění nebo zadržení řidičského průkazu se běh lhůty podle odstavce 1 staví.“
„Řidičský průkaz na zkoušku je důležitým nástrojem ke zvýšení bezpečnosti u nejmladších řidičů, který by měl být zaveden. Jak ho přesně nastavit bude předmětem dalších odborných jednání v rámci Ministerstva dopravy a Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu“, popsal pro Ekonomický deník mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Žádná novinka
Ačkoli „řidičák na zkoušku“ vypadá jako naprostá novinka, odborníci o tomto institutu hovoří téměř 30 let. Nicméně takto předloženému znění vyčítají především to, že není jasné, na jaké řidiče je cíleno a že není pravdou, že začínající řidiči způsobují více dopravních nehod.
„Je zcela pozitivní odlišit zákonným předpisem začínající řidiče od zkušených a věnovat této hranici významnou pozornost. Ovšem stejně tak je nezbytné určit jasná pravidla, za jakých se nováček stane „definitivním“ řidičem“, konstatuje se v analýze Unie autoškol ČR.
Kritici také poukazují na to, zda zavedení tohoto institutu není směrem k mladým diskriminační a zda neporušuje Listinu základních práv a svobod.
Co na to autoškoly?
Expertní komise Unie autoškol ČR konstatovala, že tato změna je potřebná. Nicméně návrhu vyčítala, že není pravdou, že začínající řidiči způsobují výrazně větší počet dopravních nehod. Navíc se prý jedná o drobné nehody, způsobené víceméně nezkušeností s manipulací s vozidlem, například při parkování.
„Restrikce není řešení, je to nástroj tam, kde výchova už nestačí. Novela právě z restrikcí vychází, výchovu mladého řidiče zcela přehlíží a vůbec se jí nezabývá. Mladí řidiči potřebují nasbírat zkušenosti a mít vhodné příklady pro zakódování respektu a odpovědnosti při řízení vozidel“, konstatuje se ve stanovisku komise.
Ministerstvo dopravy ale oponuje: „Model pochází z Velké Británie, kde jsme se inspirovali. Asi vědí ve vyspělé Evropě, proč to dělají. Navíc v ČR funguje i Asociace autoškol, která se proti zavedení řidičského průkazu na zkoušku nestaví a naopak s námi v rámci Pracovního výboru Rady vlády pro BESIP spolupracuje na odborném řešení“, reaguje tiskový mluvčí František Jemelka.
Obě strany se ale shodují, že k vážným dopravním nehodám dochází většinou při prvních samostatných jízdách, obzvláště pak při účasti dalších mladých spolucestujících.
„Podle bodového systému jsou statisticky nejčastěji sankcionováni muži ve věku zhruba 24 let. Především v této věkové kategorii je dle výzkumů tendence k adrenalinovému způsobu jízdy nebo agresivitě za volantem. Hloubková analýza dopravních nehod rovněž dokládá, že přítomnost spolujezdců stejné věkové skupiny zvyšuje riziko vzniku nehody u mladých řidičů“, uvádí ministerstvo dopravy.
Velmi častým jevem u mladých žadatelů o řidičské oprávnění také je, že bezproblémově zvládnou teoretickou zkoušku formou elektronického testu, ale význam zkušebních otázek z pravidel provozu vůbec nechápou.
Příliš mnoho značek
Opakované výzkumy také dokazují, že české dopravní komunikace jsou přetíženy dopravními značkami, což mimo jiné přivádí nejen mladé a nezkušené řidiče do situací, jejichž rozhodnutí musí přijít ve zlomcích vteřiny.
Velkou roli při řízení hraje psychika, a to nejen u mladých a začínajících řidičů. Reagovat na veškeré podněty, zvládnout řízení vozidla a ještě se přizpůsobit chování ostatních řidičů je náročné.
„ Po absolvování autoškoly jsou mladí řidiči vtaženi na silnici i do chování ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Špatným vzorem jsou pro ně zejména negativní návyky neukázněných řidičů, kterým se přizpůsobují“, konstatuje se ve stanovisku expertní komise Unie autoškol ČR.
Snaha zacíllit na mladé řidiče není ale jen českým specifikem, objevuje se ve všech členských státech Evropské unie.
„Evropská rada pro bezpečnost silniční dopravy v nedávné zprávě upozornila znovu na rizikovost mladých řidičů v rámci celé EU. Řidičský průkaz na zkoušku pak doporučila jako jedno z efektivních opatření“, doplňuje tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Zda-li bude nakonec řidičák na zkoušku přijat, závisí na nové vládě. V souvislosti s „jiným přístupem“ k mladým by ale možná stálo za to zanalyzovat, kolik dopravních nehod způsobí občané v důchodovém věku. Není žádným tajemstvím, že jim lékaři často potvrzují prodloužení řidičského oprávnění i přes průkazné zdravotní problémy, jako je třeba špatný zrak.
Jana Bartošová
