ČEZ získal rekordní dotaci z Modernizačního fondu, určenou na náhradu starých uhelných bloků v Elektrárně Mělník za moderní paroplynový zdroj s horkovodní akumulací tepla. Výše dotace dosahuje 308 milionů eur, tedy zhruba 7,5 miliardy korun. Získání veřejné podpory na projekt v mělnické elektrárně Ekonomickému deníku potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Zajímavostí může být, že ČEZ překonal vlastní rekord z letošního léta, kdy získal z Modernizačního fondu příspěvek 6,1 miliardy korun na stavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). To se má nacházet taktéž v areálu mělnické elektrárny. Také další uchazeči získali dotace v řádu miliard korun. Takto štědře stát podporuje hlavně projekty v teplárenství zaměřené na odklon od spalování uhlí.

Mělnický Energotrans je největším teplárenským zdrojem v Česku, zajišťuje vytápění východní poloviny Prahy, ale také Mělníka a Neratovic. Hnědé uhlí pohánělo elektrárny a později teplárny v této středočeské lokalitě od roku 1960. Jak Ekonomický deník již dříve informoval, ČEZ má v plánu přejít od uhlí ke spalování zemního plynu a komunálního odpadu. V případě ZEVO je již vybraný dodavatel stavby, kterým je sdružení podniků Metrostav DIZ a Subterra.

Jak daleko jsou přípravy na paroplynový zdroj? „Projekt je teď ve fázi probíhajícího výběrového řízení, podpis smlouvy s vítězem předpokládáme v příští roce. U horkovodní akumulace se připravuje zadávací dokumentace pro výběrové řízení, které bude zahájeno na začátku příštího roku,“ odpověděl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Mohlo by vás zajímat

Předběžná vizualizace zařízení ZEVO Mělník. Foto: ČEZ

Paroplynová elektrárna u Mělníka loni prošla posouzením dopadu na životní prostředí. Podle zveřejněné dokumentace má zahrnovat tři etapy s plánovaným dokončením v letech 2026, 2029 a 2030. Tři nové energetické zdroje mají mít v součtu elektrický výkon okolo 1000 megawattů, doplní je záložní plynová kotelna o výkonu 140 MWt. Ročně mají spotřebovat 1,35 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což odpovídá zvýšení spotřeby plynu v Česku o 15 až 20 procent.

ČEZ již loni uvedl, že nové plynové elektrárny budou od počátku budovány jako „hydrogen ready“, tedy s možností spalování vodíku. Dalším inovativním prvkem bude využití technologie horkovodní akumulace tepla.

Ekonomický deník v minulém týdnu uvedl, že díky vysokým cenám emisních povolenek bude mít Česká republika v Modernizačním fondu k dispozici 500 miliard korun. Původně stát počítal s třikrát nižší částkou. Dodatečně získané miliardy budou směřovat na rozvoj obnovitelných zdrojů, náhradu uhelných tepláren, ale také ekologizaci těžkého průmyslu a dopravy či start komunitní energetiky.

Přehled dosud největších podpořených projektů z Modernizačního fondu naleznete v následující tabulce:

investorpopis projektudotace (mil. Kč)
ČEZ (Energotrans)přechod mělnické elektrárny z uhlí na plyn7500
ČEZZEVO Mělník6095
United Energy (EPH)Výstavba paroplynového cyklu PPC1 a PPC2 v elektrárně Komořany u Mostu2920
SAKO BrnoRozšíření kapacity ZEVO v Brně *2848
United Energy (EPH)Zařízení pro energetické využití odpadů, Komořany u Mostu2580
Ško-energoPřechod mladoboleslavské teplárny z uhlí na spalování biomasy2180
Teplárny BrnoModernizace zdroje Brno – sever, spalování biomasy1940
C-Energy PlanáEVO Planá – výroba energie z odpadu z Táborska1410
Teplárna PísekZEVO Písek (energetické využití odpadu)1314
ČEZFotovoltaická elektrárna Prunéřov I1039
Zdroj: Zdroj: MŽP – Zpráva o implementaci Modernizačního fondu v ČR v letech 2021 – 2023 (*projekt se zřejmě nebude realizovat kvůli nesouhlasu vedení města Brna s nabídkovými cenami), SFŽP – poskytnuté dotace z Mod. fondu

Podle informací v aktuální Zprávě o implementaci Modernizačního fondu v ČR v letech 2021 – 2023 se právě peníze na projekty v oblasti teplárenství nejrychleji vyčerpávají. Schválené projekty mají v součtu získat dotace za 33 miliard korun. Díky oznámenému navýšení má být na oblast dekarbonizace teplárenství do roku 2030 k dispozici zhruba 100 miliard.

David Tramba