Způsob fungování některých realitních zprostředkovatelů je za hranicí trestného činu, konstatuje Ministerstvo pro místní rozvoj a chystá rozsáhlou úpravu celého trhu s nemovitostmi.
Dlouho chystaný návrh zákona o realitních zprostředkovatelích se dostává do vlády poté, co se na jeho přípravě negativně odrazil pád vlády Petra Nečase. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka se kvalitou služeb realitních společností na českém trhu nezabývala. Z vypracované analýzy Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou má Ekonomický deník k dispozici, přitom vyplývá, že tento segment trhu rozhodně není v dobrém stavu.
Podle analýzy na domácím trhu s realitami převládá čtveřice hlavních problémů:
- volný vstup realitních zprostředkovatelů na trh a jejich nízká či zcela chybějící odborná kvalifikace, nízká konkurenceschopnost v rámci evropského trhu,
- neúčinná ochrana práv spotřebitelů a nedostatečný dohled a kontrola nad realitními zprostředkovateli,
- chybějící definice rozsahu poskytovaných služeb a některých podstatných náležitostí smlouvy o zprostředkování,
- nedůvěra spotřebitelů v realitní služby a nízká prestiž realitních zprostředkovatelů
“Spotřebitelé se na realitní zprostředkovatele obracejí v dobré víře jako na profesionály, kteří by měli disponovat nezbytnými znalostmi v oboru, potřebnými pro bezproblémový průběh celé transakce. Vzhledem k nulovým požadavkům na odbornost a další profesní předpoklady pro výkon realitní profese se však na trhu vyskytuje velké množství subjektů, které nejsou zárukou odbornosti a profesionálního přístupu. Zvláště v době stoupající nezaměstnanosti se realitní zprostředkování pro mnohé nezaměstnané stává příležitostí, jak získat zajímavý příjem, což společně s nulovými požadavky na vstupu do odvětví způsobuje obrovský příliv nekompetentních osob,” konstatuje MMR.
O objemu financí, které se točí na trhu s realitami, svědčí i fakt, že inkaso daně z převodu nemovistosti v roce 2013 činilo zhruba 8,9 miliardy korun a od roku 2010 se pravidelně zvyšuje. Celkový objem transakcí na realitním trhu činil v roce 2013 odhadem 350 miliard korun. Na trhu se pohybuje přes patnáct tisíc subjektů poskytujících realitní služby a stávající legislativa nedostatečně zaručuje jejich důvěryhodnost.
“Nízká odbornost realitních zprostředkovatelů významně přispívá k množství sporů, které musí řešit česká justice. Přesná statistika soudních sporů v realitní oblasti bohužel neexistuje, ale v dostupné evidenci soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a krajských soudů se v posledních letech stále častěji projednávají případy týkající se činnosti realitních kanceláří,” konstatuje MMR.
Obor činnosti “Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“ je přitom živnost ohlašovací volná, u které není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena. Základním předpokladem pro podnikání v této oblasti je splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, kterými jsou plná svéprávnost a bezúhonnost.
Právní předpisy ČR nevyžadují žádné požadavky na znalosti realitních zprostředkovatelů a právě to by měl nový zákon změnit.
U realitních zprostředkovatelů je podle MMR na místě uvažovat zejména o pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jejich činností.
Dalším zásadním problémem je poskytování právních služeb přímo realitními zprostředkovateli. V rámci dotazníkového šetření, které se uskutečnilo ve 3. čtvrtletí 2013 mezi více než dvěma stovkami realitních kanceláří, bylo zjištěno, že pouze 50,5 % realitních kanceláří zajišťuje pro klienty právní servis prostřednictvím spolupracující advokátní kanceláře, případně notáře. Zbylých 49,5 % oslovených kanceláří zajišťuje pro klienty právní servis s využitím vlastních kapacit (zaměstnanci, spolupracující fyzické osoby) – často se jedná o osoby, které ani nedisponují právním vzděláním.
Podle stanoviska České advokátní komory se v takovém případě ze strany realitek “jedná o neoprávněné podnikání, což hraničí s trestnou činností.”
Návrh zákona obsahuje tato řešení stávající situace:
- finanční prostředky klientů v držení realitního zprostředkovatele budou uloženy na odděleném účtu; vymezení tohoto účtů takovým způsobem, aby byla posílena ochrana peněz klientů před případnou insolvencí či exekucí realitního zprostředkovatele,
- zavedení povinného pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností realitního zprostředkovatele,
- snížení počtu neodborně působících subjektů na trhu s využitím systému profesních kvalifikací, případně státem organizovaných zkoušek
„Právě v nejisté době by měli zákazníci realitních kanceláří hledat jistotu. Připomínám v této souvislosti, že členové Asociace realitních kanceláří povinně absolvují celé seriály školení a procházejí náročnou certifikací. Jsou také povinně pojištěni proti škodám, které by případně způsobili,” konstatuje prezident Asociace realitních kanceláří ČR Jaroslav Novotný.
Asociace už zahájila také společný projekt se Sdružením obrany spotřebitelů, zaměřený na posílení ochrany zákaznických práv. Asociace ovšem sdružuje pouhých dvě stě realitních kanceláří – a na trhu ovšem působí více než patnáct tisíc subjektů.
Ondřej Fér
