Po 27 letech opustil ČSSD, kterou podle svých slov, v roce 1990 spoluzakládal. Před komunálními volbami se objevil na kandidáte třineckých Nezávislých. S Radimem Turkem jsme se bavili nejen o jeho odchodu ze sociální demokracie, ale také o vývoji projektu Dny NATO a jeho politických plánech.
Po mnoha letech jste opustil vaši politickou stranu a kandidujete v komunálních volbách v Třinci v rámci kandidátky – Nezávislí, co vás k tomu vedlo?
ČSSD jsem opustil po necelých 27 letech. Situace byla již nejen pro mne, ale i pro mnoho mých přátel, s kterými jsem v podstatě v roce 1990 ČSSD zakládal, zcela neúnosná. To už nebyla sociální demokracie, ale spolek zkažených a morálně pokřivených intrikánů, které zajímal pouze jejich profit a funkce. Absolutně ztratili pojem a přehled o světě kolem nás. Taková Severní Korea, ostatně ne všichni chápou, že jejich programová a ideová vyprahlost je posunula již dávno do propadliště dějin. Naprosto jsem pak nesouhlasil s politikou a chováním hlavních vůdců ČSSD a také s prohnilosti, až na vedení okresů, kterou nechtěl Sobotka a Zaorálek vidět, zatímco Chovanec zaváděl rovnou mafiánské praktiky do praxe. S podporou šedé eminence právníka Pokorného, se stala ČSSD jen služkou lobbystických zájmů různých pochybných obchodních skupin.
Hnutí NEZÁVISLÍ v Třinci jsme dali dohromady z perfektních a zkušených lidí, co v životě něco už dokázali. V podstatě všichni jsme opravdu nezávislí na politických nebo jakýchkoliv lobbystických tlacích, ale všechny nás spojuje srdce Třinec, pro který společně dýcháme a chceme ho posunout ještě výše, máme reálné vize, které chceme pro město realizovat. Pokud uspějeme v komunále, bude to třeba pro nás zajímavý signál k další „poradě“…
Jaké má vaše kandidátka programové priority?
Máme 9 bodů programu :
- bezplatný svoz odpadů
- bezplatná MHD pro děti do 15 let a seniory od 65 let
- vyřešíme špatné parkování
- uvolníme 6mil.kč. ročně na projekty, o kterých si rozhodnou sami občané
- odstraníme havarijní stav místních komunikací a dobudujeme vodovodní síť v integrovaných částech města
- vyřešíme celoroční využití Javorového vrchu
- zajistíme v plné výši financování ozdravných pobytů pro děti, mládež a seniory
- zajistíme a udržíme bezpečnost
- budeme aktivně zlepšovat životní prostředí
Nabízí další zajímavé osobnosti?
Na naší kandidátce je opravdu celá řada osobností. 8 z 33 již působilo několikrát v zastupitelstvu. Lídrem je lékařka, která má nejvíce zapsaných pacientů ve městě (2700) Celkem máme pět lékařů, dva velké lékárníky, exnáměstka hejtmana, předsedu Fan klubu HC Oceláři Třinec či předsedu místního svazu chovatelů.Velmi známou osobnosti na kandidátce i mimo Třinec, je bývalý dlouholetý ředitel třinecké nemocnice, později havířovské, chvíli karlovarské a v závěru třebíčské , a to Jan Ferenc.
Nedávno byly dny NATO – stál jste u zrodu této iniciativy, co vás k tomu vedlo? Jak nyní hodnotíte, kam až se tento projekt dostal?
Iniciativa vznikla v roce 1999, na popud mého kamaráda, exspolužáka z filozofické fakulty Ostravské univerzity a v té době novináře Zbyňka Pavlačíka. Bylo to samozřejmě v souvislosti a v roce vstupu ČR do NATO. Základní myšlenkou bylo dostat mezi lidi, co nejvíce užitečných informací o NATO , jeho smyslu a prospěchu pro naši zemi. A protože jsme považovali obranu naši země za společný politický zájem, tak jsme taky oslovili tehdejšího opozičního politika Mirka Topolánka a řadu dalších známých a přátel, kteří sdíleli tehdy stejné myšlenky a hodnoty ve smyslu Transatlantické spolupráce a společné obrany. Samotný název Jagello, to se mohu pochlubit, to je moje myšlenka. Možná pro někoho trochu překvapivě, jsme založili „Sdružení Jagello“ na česko-polských základech, i díky dalšímu zakládajícímu členovi Marku Pernalovi, tehdejší velvyslanec PL v ČR. Roli sehrál také společný vstup do NATO a ne úplně ideální politická situace na Slovensku. Právě za Jagellonců měli však Češí a Poláci k sobě nejblíže a nakonec i tady jsou základy dnešní Visegrádské čtyřky.
V roce 2000 jsme Sdružení Jagello 2000 zaregistrovali. A historický první Den NATO se uskutečnil v r. 2001 na Černé louce v Ostravě. Chybělo velice málo a ani se nemusel konat, neboť došlo k teroristickému útoku 11.září !!!, týden před termínem akce v Ostravě. Vzpomínám si to stále jak dneska Nervozita, co se bude dít, jak to dopadne, co se vlastně může ještě stát. Po vyhodnocení všech rizik, se nakonec první ročník za slušného zájmu veřejnosti mohl konat. Přitom si ani snad nikdo nevšiml, že okolo Černé louky a v Ostravě, byla tehdy největší koncentrace všech našich „tajných“ od roku 1989… . V roce 2001 jsme také začali používat naše známe motto: „Naše bezpečnost není zadarmo!“
Z původní skromné myšlenky pár nadšenců z Ostravska se dnes stala doslova megaakce, největší svého typu ve střední a východní Evropě. I díky tomu, že je vstup pro veřejnost zdarma, padají stotisícové hranice návštěvnosti. Za 18 let se však i svět opět změnil, nicméně bezpečnost je stále na prvním místě pro každou zemi.
Jagello se dostalo velmi aktivně i na střední školy nejen v ČR, ale postupně i v dalších nových členských zemích NATO, kde jsme pomoci vědomostních i dovednostních soutěží motivovali studenty, aby se zajímali o svou i národní bezpečnost.
Bezpečnostní problematice se věnujete dlouhodobě, byl jste poslancem branně-bezpečnostního výboru a i po Vašem odchodu z politiky jste působil jako bezpečnostní expert. Jaké dnes vidíte největší bezpečnostní hrozby pro Českou republiku?
Dnešní hrozby se za těch 18 let mění. Stále sice hrozí mocenský střet mezi některými velmocemi, ale faktický si ho nikdo nepřeje. Mám na mysli USA, potažmo NATO na jedné straně a Rusko a Čína na druhé straně. Domnívám se, že i v Severní Korei už pochopili, že kvůli rozmarům jejich vůdce, se nikdo další k němu nepřidá. Ostatně konflikt by znamenal především vlastní zničení KLDR. Paradoxně nejvíce dnes ohrožují a ještě i můžou ohrozit naši společnost lokální konflikty ve třetím světě. K tomu zničující sucha a klimatické změny. Do pohybu se již vydaly statisíce lidí z Afriky a střední a jihovýchodní Asie.
Evropa musí zcela uzavřít své hranice nekontrolované migraci. Migranty musí zadržet a vrátit zpět do bezpečných zón vně evropských hranic. Zároveň musí EU začít vynakládat úplně jinak své miliardové prostředky. Podobně jako po 2. světové válce, podobně jako při obnově postkomunistických zemí, musí být realizován plán na záchranu a obnovu zemí třetího světa, odkud putují největší počty migrantů a uprchlíků do Evropy. Musí mít pitnou vodu, užitkovou vodu na zavlažování a mytí a taky , co jíst a co dělat pro svou obživu.
Pochopitelně musí Evropa zastavit plíživou radikální islamizaci v některých svých již krizových oblastech.
Co by měla Česká republika udělat pro to, aby těmto bezpečnostních hrozbám úspěšně čelila?
Česká republika by si především zasloužila mít konečně jasnou koncepci na ministerstvu obrany. Naše bezpečnost, je ohrožována klientskými a korupčními vazbami v rezortu obrany. V zahraniční politice, by měl být jasný postoj, že NATO je naši jedinou organizaci, pod kterou chceme mít zajištěnou svou kolektivní bezpečnost. Zároveň musíme do vztahů uvnitř organizace vstupovat aktivně a ne jako černý pasažér, jak činíme i díky neustálým politickým změnám v domácí politice. Bezpečnost a obrana státu by měla mít nezpochybnitelný směr, ať už je v ČR jakákoliv demokratická vláda u moci.
Mezi jednotlivé problémy Česka můžu vyjmenovat například
- podfinancování systému obrany jako celku, přitom se pravidelně však realizují nesmyslné a předražené nákupy techniky
- Nedostatek připravenosti infrastruktury reagovat a odstranit následky konfliktu
- Zlepšit informovanost obyvatelstva ( DNY NATO se o to velice snaží)
- Odpolitizování bezpečnostních systémů, politici navíc pouze deklarují zájem o bezpečnost, ale již nekonají!!! Chybí zákony k potřebě jak čelit aktuálním hrozbám
- Nízká úroveň kyberbezpečnosti ochrany infrastruktury, slabá úroveň ochrany centrálních úřadů před kyberútoky
- Takřka neexistuje ochrana utajovaných dat a informací
- Česko je v podstatě jednostranně zdrojově závislé
Představitelé některých měst, například Ústí nad Labem vyhlásili zóny bez doplatků na sociální bydlení. To se samozřejmě dotýká i bezpečnostní problematiky. Potýká se s tématikou „obchodu s chudobou“ také Třinec? Řešíte bezdoplatkové zóny, uvažujete o tom do budoucna?
Třinec se naštěstí ve větší míře nepotýká s obchodem s chudobou. Latentně je ovšem schován v soukromých bytech CPI, které vlastní miliardář Radovan Vítek, kde došlo vzhledem k úrovni bydlení k závratnému navýšení nájemného. Tento vývoj budeme samozřejmě sledovat a budeme řešit, kdyby překročil únosnou mez.
Jiří Reichl
