INZERCE

Česko přitvrzuje vůči Rusku. Do země nebudou moci ani turisté, sportovci či účastníci kulturních akcí. Foto: Pixabay

Putinova „pomocná“ banka potřebuje pomoc. Jde o 18 miliard dolarů

Ruská státní Banka pro rozvoj a vnější ekonomické vztahy, používaná pro financování zvláštních projektů potřebuje 18 miliard dolarů na svou záchranu.

Banka pro rozvoj a vnější ekonomické vztahy (Vněšekonombank – VEB), řízená (a zřízená) státem, využívaná pro financování zvláštních projektů, potřebuje nyní státní záchrannou ruku. Peníze, které bance chybí, dosahují hodnoty až 18 miliard dolarů. Podle agentury Bloomberg dosáhla ztráta za rok 2014 250 miliard rublů (asi 3,5 miliardy dolarů), za letošní první pololetí je pak banka ve ztrátě kolem 75 miliard rublů (něco přes 1 miliardu dolarů).

VEB měla být něco jako hlavní zdroj financí pro Putinův státem řízený kapitalismus. Díky přístupu k levnému zahraničnímu kapitálu (především na západních trzích) měla financovat speciální projekty, které se zrodily v Kremlu. Některé z nich, aby unikly očím veřejnosti, měly dokonce kódové označení „konvalinka“ a podobně.

Na banku však tvrdě dolehly protiruské sankce. Díky nim ztratila přístup k západnímu kapitálu a nyní čelí potížím s likviditou. Podle odhadů bude potřebovat na svou záchranu 1,3 bilionů rublů, což je asi 18 miliard dolarů. Je otázkou, zda ruská vláda bude ochotna a schopna tyto peníze poskytnout, neboť sama má nemalé problémy s veřejnými financemi. Na ty pro změnu dopadají ceny ropy, které stále nenalezly dno.

„Vláda banku nemůže nechat na holičkách, aby sama čelila problémům, které vyvolala ekonomická situace země a tlak ekonomických sankcí,“ řekl na nedávném setkání vedení banky ruský premiér Dmitrij Medvěděv.

Banka v posledních 8 letech prakticky finančně zaštiťovala hybridní systém, který kombinuje některé prvky tržního financování s poměrně striktní státní kontrolou. VEB miliardami dolarů financovala nejrůznější průmyslové a infrastrukturní projekty. V době, kdy ceny ropy šplhaly vzhůru, to nepředstavovalo vážnější problém. Přístup ke kapitálu byl navíc snadný.

Problémy se začaly objevovat v roce 2014, kdy Spojené státy a Evropská unie uvalili na Rusko sankce kvůli jeho angažování na Ukrajině. V té době skončil přístup VEB banky na hlavní mezinárodní finanční trhy, a tak již levné zdroje pro financování ruských vládních projektů vyschly. V kombinaci s neustálým propadem cen ropy bylo pak jen otázkou času, kdy se banka ocitne v problémech.

Banku také velmi tíží dědictví olympijských her v Soči. Přesněji řečeno, financování těchto nejdražších her v historii. Náklady, související se zimní olympiádou v roce 2014 dosahují kolem 50 miliard dolarů. Zpočátku Kreml sliboval, že hry budou financovány převážně ze soukromých zdrojů. Časem však vyšlo najevo, že do megalomanského projektu se VEB banka zaangažovala více než 200 miliardami rublů (2,8 miliard dolarů). Ty šly především na vybudování hotelů, lyžařských center a dalších projektů.

Historie VEB banky sahá do období Vladimíra Iljiče Lenina. Banka byla tehdy založena za účelem financování zahraničního obchodu. Banka byla „restartována“ v roce 2007. Tehdy se do její obnovy angažoval, kdo jiný, než Vladimir Putin. Stát v té době do banky nalil 180 miliard rublů (7,3 miliard dolarů) z příjmů z ropy. Došlo tak k jejímu kapitálovému posílení a o rok později byl vyměněn její generální ředitel.

-usi-